Do hlubin samizdatových a exilových publikací

Scriptum.cz

psáno pro Host 8/2011

Při listování starými časopisy na nás padá nostalgie, ale stejně je to příjemná kratochvíle, které se nelze ubránit. Osobně rád nahlížím i do těch digitalizovaných, například do archivu při Ústavu české literatury. V poslední době však mé oblíbené stránky rozšířil i projekt Scriptum, který postupně zpřístupňuje exilová a samizdatová periodika. Věřím, že zaujme například všechny ty, kteří mají do studovny Libri prohibiti příliš daleko.
Graficky strohá stránka možná nezaujme na první pohled, neboť webdesign a jeho trendy přece jen urazily nějakou cestu, ale na straně druhé poněkud syrový vzhled ladí s obsahem a jistě platí i staré známé: není všechno zlato, co se třpytí.
Samozřejmě, že zde nenalezneme úplně všechna periodika, ale ta základní a podstatná ano. Takže pokud vás zajímá například Svědectví, Promluvy, Vokno, Prostor, Kritický sborník, tak jste na správné adrese. Avšak jsou zde připraveny i další časopisy. S historií těchto periodik a pozadím jejich vzniku se pak můžete seznámit v několika vybraných studiích, případně pomocí odkazů na související projekty.
Stránky nabízejí pro technicky méně zdatné uživatele i základní jednoduché návody, jak se dají dokumenty tisknout, „dávkově“ stahovat, případně se lze seznámit s popisem formátu DJVU, který je díky své účinné fraktálové kompresi často používán k archivaci dokumentů i v rámci jiných elektronických knihoven. (Osobně mohu doporučit pro práci s tímto formátem prohlížeč STDUViewer, který zvládne nejenom dokumenty PDF a DJVU, ale i další, které jsou používány pro archivaci komiksů nebo pro ukládání e-knih.)
Projekt do budoucna slibuje i zveřejnění textové verze digitalizovaných dokumentů. Snad se to povede. Ale tvůrcům patří díky i za podobu současnou. S poměrně dlouhým časovým odstupem se podařilo široké veřejnosti zpřístupnit jinak špatně dostupné dokumenty. Věřím, že své čtenáře najdou.

Do hlubin samizdatových a exilových publikací Read More »

Moderní literární zpravodajství

Literární.cz

psáno pro Host 7/2011

Stránky Festivalu spisovatelů Praha logicky zažívají svůj největší nápor návštěvnosti „před“ akcí a v době jejího konání. Po zbytek roku sice plní díky rozsáhlému archivu funkci kvalitního informačního zdroje, ale přece jen jsou spíše statické. Zda byl právě toto impulz pro jeho tvůrce, nevím, ale důležitější je, že se aktéři vrhli na nový projekt a s podtitulem Světová literatura živě resuscitovali literárně zpravodajský portál Literární.cz. Stranou pozornosti naštěstí však nestojí ani literatura česká. Dlouho mi chyběl domácí portál, který by přinášel pravidelné a kvalitní literární zpravodajství. Byly zde i jiné pokusy v poslední době, například literární část Topzine, ale ty zcela nenaplnily mou představu. Avšak nyní Literární. cz zaplňuje mezeru, která zde byla. Příjemné je, že zvolený jednoduchý název serveru a podtitul opravdu korespondují s obsahem. Nějak takto si představuji moderní literární zpravodajství. Podařilo se vybudovat projekt, který bude konkurovat a doplňovat již tradiční a osvědčené iLiteratuře. Vzhledem k většímu využití multimédií působí stránky atraktivně. Naleznete tu zde nejen recenze, ale také audio- i videozáznamy. Krom již tradičních RSS kanálů můžete aktuální tok informací sledovat také pomocí Twitteru, kde redakce zveřejňuje krátké zprávy a odkazy na nově publikované články. K dalším možnostem patří zasílání informací do čtečky Amazon Kindle pomocí služby Kindly.cz. Mezi doplňkovými službami naleznete také kalendář akcí, který je založen na službě poskytované Googlem, a tak si jej jednoduše můžete přidat k tomu, který spravuje a nabízí literární blogger Ondřej Lipár. Literarni.cz si zasluhuje pozornost. Snad mu síly vydrží.

Moderní literární zpravodajství Read More »

Zrození literární legendy

Jan Balabán - internetové stránky

Ano, jsme u toho, právě teď se rodí legenda, o které se bude psát v učebnicích literatury. Právě teď probíhá proces kanonizace. V posledním čísle Hosta jsou tři příspěvky věnované dílu Jana Balabána. Zajímavé úvahy, které stojí za přečtení, zvlášť ten z pera Pavla Janouška Smrt člověka zrod literární legendy.
No jo, je to trochu do vlastního hnízda, neboť také jsem o jeho poslední knize psal, ostatně příspěvky Pavla Janáčka a Martina Puskelyho to zmiňují. Ale psal jsem i o té předchozí a s Honzou jsem se znal dlouho. Vůbec poprvé jsme se spolu bavili v dávno zaniklé hospodě o jeho překladu Lovecraftův výbor Šepot ve tmě. A nenapsat, když bych psal i jindy?
Nyní byly spuštěny i stránky Jan Balabán, které se vztahují k dokumentu, který uvede Česká televize 29. 12. 2011 a který bude brzy poté na stránkách dostupný.
Pocta pěkná, stránky funkční, informačně bohaté. I ony ten trend vzniku legendy podporují. Snad i ty knihy si někdo přečte.

Zrození literární legendy Read More »

Čtenář poezie: Petr Hrbáč – Jak plyne čas

Petr Hrbáč - Jak plyne časTé knize Petra Hrbáče vydané v edici Srdeční výdej jsem se vyhýbal. Nejprve jsem do ní letmo nahlédl. Zaujala především obálkou (s kruhovým výřezen podbarveným rudou, který ihned připomene japonskou vlajku), ale do čtení se mi nechtělo. Několik týdnů ležela na stole. Pak jsem ji zařadil do knihovny. Ale vzhledem k tomu, že jsem na zmínky o ní a ukázky několikrát narazil, tak jsem ji nakonec otevřel znovu. A Hrbáčova fascinace Japonskem, jeho kulturou, písmem si mne nakonec přece jen podmanila. Po takřka sto letech by česká poezie snesla nového Konstantin Biebla. Myšleno možná trochu s nadsázkou, ale zas ne tak úplně.
Horší je, že mi stále při čtení něco vadilo. A částečně to byla právě ta fascinace Japonskem, která do veršů prosakuje nejenom v reáliích (včetně vysvětlivek), ale i v přepisu japonštiny latinkou i typickým znakovým písmem.
Sbírka stojí za přečtení. Už jen pro to, že je zajímavé sledovat zralého básníka, jak se vkořeňuje do jiného kulturního světa.

KONPIRASAN

Křivé bambusy mósó
v prudkém úbočí hory
smrkají černé blesky
vzniklé tím, že slunce
lhostejně tříská
do laku taxikářských
toyot.

Byl by to snad pouhý sen,
ale moje kolena si dobře pamatují
masu schodiště,
po němž jsem stoupal
ke svatyním
vzrůstající jenom pomalu
do hlediště hory.

Další autorovu fascinaci můžete sledovat na jeho botanických stránkách http://rostliny.nikde.cz

Čtenář poezie: Petr Hrbáč – Jak plyne čas Read More »

Texty 56

Po dlouhé době stíháme vydání před koncem ročního období. A za oknem je ještě také. Nové číslo můžete stahovat zde.

Texty 56

Texty 56 Read More »

Talent ze šuplíku 2011

Talent ze šuplíku 2011

Tak jako v minulých letech, i letos jsem byl porotcem a předsedou literární soutěže Talent ze šuplíku, kterou pořádá Masarykova knihovna Vsetín. Překvapující byl letošní zájem soutěžících. Hodnoceno bylo šedesát prací, a to z území celé republiky. Poněkud zarážející byla nerovnováha v kvalitě příspěvků, kdy v próze bylo opravdu z čeho vybírat, zatímco v poezii tomu tak nebylo. 24. 11. 2011 se bude v přednáškovém sále knihovny konat slavnostní vyhlášení soutěže a bude představen sborník oceněných prací.
Úvodní část večera bude věnována besedě s básníkem, redaktorem a nakladatelem Martinem Stöhrem, která bude doplněna i jeho čtením. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem z obou stran barikády nabídne začínajícím autorům zasvěcený vhled do nakladatelské problematiky. Takže srdečně zveme nejenom zúčastněné autory, ale jako obvykle i veřejnost.

Talent ze šuplíku 2011 Read More »

Čtenář časopisů: Kontexty, Protestant, Kulturní noviny

Poslední dobou mne zaujala dvě periodika. Svým způsobem si jsou blízká, na druhou stranu představují určitou opozici. A ani jedno není přímo literární, možná, že ku prospěchu věci.
Prvním je brněnská revue Kontexty, která vznikla sloučením Střední Evropy, Proglasu a Revue Politika. Z každého nového čísla mám radost, čtu s radostí. Exkluzivní revue s barevnou výtvarnou přílohou, která by neměla být přehlížena a u které mne zaráží pouze to, že se o ní tak málo mluví. Aspoň tedy v kruzích literárních jsem toto nepozoroval. Přestože zde najdeme i známá jména z literatury a literární část je kvalitní. Oceňuji však především skutečnost, že jsou zde články se širším záběrem a přinášející i podrobnější dobové souvislosti (portrét Majakovského, Picassovo levičáctví). V dobrém slova smyslu konzervativní a vyvážené médium, u kterého zaplacená stokoruna nemrzí. Obsah to prozatím vždy vyvážil.
Druhým periodikem je Protestant. Tento nezávislý měsíčník vycházející na novinovém papířu, v přehledné a strohé typografické úpravě vydává nakladatelství Eman.
Nebojí se pustit ani do ožehavých témat, která rozdělují společnost. Patří mezi ně diskuze okolo skupiny bratrů Mašínů nebo jen na technickou stránku věci osekaná sexuální výchova ve školách, nebo rozdílný postoj katolické a evangelické církve k Gay Pride . Obzvláště příspěvky diskuze k bratrům Mašínům ukazují, jak je společnost rozdělená v názoru na jejich činnost a jak hluboký to příkop je. Za přečtení stojí i kázání Marka Zikmunda na pohřbu Milana Paumera, jejich soudruha ve zbrani. (A ať se tak nějak vymezím: já osobně je za hrdiny nepovažuju. Medaile nemedaile.) Při čtení posledních dvou ročníků Protestanta jsem si uvědomil snad jedinou věc, kterou u Kontextů postrádám: jistou absenci veselí a humoru. Ten na stránkách Protestanta nechybí. Registrovaným uživatelům je pak nabízena možnost stažení čísla pro elektronické čtečky, a to v obou nejrozšířenějších formátech EPUB a Mobi.
U obou periodik jsem měl naštěstí ten dojem, že nejsou „jaksi postradatelná“, což je pěkná formulace, kterou jsem si vypůjčil od Martina Stöhra z jeho krátkého rozhovoru s Jiřím Plockem o Kulturních novinách v posledním čísle Hosta. Je pozitivní, že jak Kontexty, tak Protestant mají svou tvář. Kulturní noviny ji zatím hledají, sice se číslo od čísla zlepšují, ale jestli to v konkurenci Literárních novin, A2, ale též Tvaru a jiných bude stačit se teprve uvidí. Poctivě jsem přečetl všechna čísla. Ale musím přiznat, že prozatím bez nějakého výrazného nadšení. V posledním čísle potěšila Literární příloha a asi to bylo doposud číslo nejlepší. Chybí mi zde razance, se kterou vznikla např. A2. Obecně se o Kulturních novinách moc neví a zatím se ani nezviditelnily nějakým tématem, na propagaci peněz asi také nezbývá. Nicméně, přes vznášející se stín pochybností, projekt družstevních novin je sympatický, takže držím palce.

Čtenář časopisů: Kontexty, Protestant, Kulturní noviny Read More »