Rozhledna Jarcová

Panoramatický pohled na Valašské Meziříčí, které je z ní vidět, najdete ve fotogalerii.

Panoramatický pohled na Valašské Meziříčí, které je z ní vidět, najdete ve fotogalerii.


Narazit na tuto původně australskou houbu, která se do Evropy dostala lodí, je celekem vzácné. Takový vizuálně atraktivní smraďoch.
Více o květnatci např.:
http://www.naturfoto.cz/kvetnatec-archeruv-fotografie-9223.html
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60809/
http://nature.hyperlink.cz/flora/Clathrus_archeri.htm
Květnatec Archerův (Clathrus archeri) Read More »
První letošní číslo najdete jako obvykle na adrese http://aluze.cz
Obsah čísla
poezie
Michal Habaj: Ani Buddha zo mňa nebude
próza
Hanif Kureishi: Můj syn fanatik
Clive Sinclair: Štěnice
rozhovor
Luboš Kropáček: „Abrahámovská náboženství mají mírový potenciál“ – rozhovor vedl Přemysl Zbončák
studie
Klaus Weimar: Kde a co je vypravěč?
Gabriel Zoran: K teorii narativního prostoru
Jenny Sharpová: Postkoloniální studia na půdě amerického multikulturalismu
Arthur Danto: Svět umění
recenze
Milan Hrabal (překl.): Jazyk, jímž porozumíš větru. Antologie lužickosrbské poezie (rec. Lenka Krausová)
Tatjana Gromača: Něco není v pořádku? (rec. Matěj Martinčák)
André-Marcel Adamek: Květinová puška (rec. Jakub Grombíř)
Stanislav Rubáš: Já píši Vám. Oněgin v českých překladech (rec. Lukáš Neumann)
Monika Schwarzová: Úvod do kognitivní lingvistiky (rec. Marek Nagy)
Radim Šíp: Richard Rorty. Pragmatismus mezi jazykem a zkušeností (rec. Tomáš Marvan)
Břetislav Horyna: Filosofie skepse (rec. Daniel Špelda)
Tomáš Nejeschleba: Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie (rec. Daniel Špelda)
Pavel Zahrádka: Vysoké versus nízké umění (rec. Filip Mikuš)
glosa
Pavel Zahrádka: Já a David Bowie
archiválie
Otokar Březina: Dokumenty (s úvodem Petra Holmana)
Právě jsme vydali: Aluze 1/2009 Read More »

O prodlouženém víkendu jsme si s kamarádem navzájem posteskli, že počasí není na focení nic moc. Ne, že by se to nějak moc zlepšilo. Když neprší, tak je hned opar. Ale pár okamžiků se naštěstí najde. A tak jsem aspoň na chvíli vyrazil na můj oblíbený Klenov. Další nejbližší hezké kořeny jsou až na Hukvaldech 😉 O krkavčím hnízdě nemluvě. Snad to stálo i za to klíště, co jsem teď ráno přes půl hodiny tahal.


Málokteré středověké literární dílo je veřejnosti tak známé, málokteré je veřejností známo tak povrchně. Kdo by se zatěžoval textem a jeho významem, když je tu zvuk, navíc filmaři do podvědomí pak přečasto implementován, často v souvislostech nečekaných. Ale krásu těchto latinských písní z 11. až 13. století stojí za to objevit.
Když jsme v hospodě, píseň 196
Pije pán a pije paní,
pije kněžstvo, pijou kmáni,
pije hoch a pije družka,
pije sluha, pije služka,
pije mdlý, i čert kým šije,
pije černoch, běloch pije,
pije tulák, pije stálý,
pije hlupák, pije znalý,
pije chudý i nemocný,
pije štvanec i bezmocný,
pije chlapec, stařec s díky,
pije biskup s kanovníky,
pije sestra, pije matka,
pije bratr, pije babka,
pijou tito, pijou ony,
pijou stovky, miliony…
Brzy se však rozkutálí
tomu peníz velký, malý,
kdo tu s námi s kuráží
číš za číší poráží.
Proto celý svět nás haní,
dosáhnout nám štěstí brání.
Kdo nám laje, nechť zcepení,
k spravedlivým čítán není!
(Přeložil Rudolf Mertlík a kolektiv)
Související:
Latinský text písní
Zdeněk Král a Petr Čenský: Carmina Burana 2: O lidské duši (Pro dětský sbor, orchestr a bigbeatový ansámbl na středověkou latinskou poezii) – MP3 ke stažení zdarma
Heslo v české Wikipedii
Nejznámější popularizátor:
Carl Orff – heslo na stránkách České Orffovy společnosti
Robert Bayer: Carl Orff v Hornom Bavorsku
Carl Orff – Carmina Burana – – Kyklopův podcast (on-line poslech)

STAŘÍ DOBŘÍ: Carmina Burana (CXXIV.) Read More »
Pokud potřebuje jednorázově formulář pro své stránky a nechce se vám pronikat do jejich tajů nebo váš hosting nemá potřebné parametry, možná vám postačí některé z volně dostupných řešení. Mému kamarádovi pomohlo.
Zcela jistě je podobných služeb nabízejících základní funkčnost zdarma víc, ale uvádím aspoň tři:
Mým favoritem je Zoho Creator, který je součástí rozsáhlého balíku služeb. Ty daleko předčí v našich končinách přece jenom známější GoogleDokumenty.
Osvědčil se, data z formulářů lze shromažďovat (včetně příloh) a dále s nimi pracovat. prostě pěkná databázová aplikace. Výhodou je, že se pokud vlastníte účet u Googlu nebo Yahoo, tak vám odpadá registrace, můžete se přihlásit stávajícím účtem.
(Pokud čistě náhodou používáte k nějakým účelům ExpressionEngine, pak asi znáte a použijete modul Solspace Freeform, ale to je již přece jen něco jiného.)
Formuláře pro stránky zdarma Read More »
Letošní dvacetičtyřhodinovka horských kol je mistrovstvím České republiky. Jezdci dnes odpoledne působili ještě celkem čerstvě. Zítra budou vypadat jinak.
Ortika Valašská 24 Read More »
Nedávno rumunský prozaik a překladatel Dimitru Ţepeneag pokřtil na veletrhu na stánku Rumunského institutu překlad své knihy Hotel Europa. Zrovna na tuto knížku jsem byl natěšený i proto, že jsme v minulosti v Textech otiskli ukázku z chystaného překladu Tomáše Vašuta. Ale asi jsem se těšil moc. Kniha je přeložená dobře, hezky vysázená, velmi hezky vypravená, bez zjevných chyb, v tomto ohledu žádné výtky. Ale zatímco dřívější ukázka se mi líbila a vyvolala očekávání, jako celek mne už zaujala méně (popis děje). Několik opravdu dobrých scén na udržení mé pozornosti po celou dobu čtení tohoto poměrně rozsáhlého románu to nestačilo. Téma Evropy, jejího středu, její rozpolcenosti, rozdělenosti, slučování a nomádství obyvavatel mne sice zajímá, ale spíš než formě románu dávám přednost esejistickému vyjádření. Ano, stále mám rád Kroutvorovy Potíže s dějinami.
Hotel Evropa není špatnou knihou. Dovedu si i celkem přesně představit čtenářskou skupinu, které se bude opravdu líbit. Ale pro mne bude mít tento Ţepeneagův román spíš osobní pečeť Tomášova přátelství. A pak také budu mít na paměti, že na redakci se podílela má sousedka Jaroslava Křenková. Svět je malý, Evropa zvlášť.
Čtenářský deník: Dimitru Ţepeneag – Hotel Evropa Read More »
Ano, až na podruhé, ale přece jen se podařilo. Minulý týden z tiskárny dorazila mnou připravená brožura o přehradě Bystřička. Kdyby bylo více financí, dala by se připravit obsáhlejší publikace, historických materiálů z minulosti se mi podařilo nashromáždit poměrně dost. A nové se stále objevují. Takto je to kompromis mezi původním záměrem. Ale raději kompromis, než nic. Navíc v roce 2012 uplyne dalších sto let. Část archivních materiálů ale postupně zveřejním aspoň on-line.
…tak může jít o dva odlišné časopisy. Jen je dělí několik let. Řeč je o minulé a současné podobě časopisu Weles.
Současná redakce nějak pomíjí prvních osm let časopisu, který nám s podtitulem Vendyňský poetický magazín, dělával příjemnou společnost. Na adrese http://welenoviny.blogspot.com/ nyní naleznete postupně zveřejňovanou historii prvních ročníků i příspěvky již zaniklého blogu Welenoviny. Stránky má na svědomí Vojtěch Kučera, jeden ze dvou zakladatelů časopisu. Z nedávných jeho aktivit upozorňuji na jím připravený sborník Na vlastní ticho (ISBN 978-80-86951-06-5) z Literární soutěže Františka Halase.
A protože je léto a my suchozemci jsme mořem posedlí, tak jedna malá se sborníku:
Tomáš Sedláček
Fata morgána
Stočil jsem si časopis
do námořního dalekohledu
a koukal se na širé moře
plné plachetnic a tajuplných ostrůvků
které se vlnilo
na oprýskané zdi sousedního domu
Když dva dělají totéž… Read More »