STAŘÍ DOBŘÍ: Karel Šiktanc (CXXV.)

Před zítřejším výletem, u příležitosti křtu monografie Petra Hrušky Někde tady. Český básník Karel Šiktanc. (Ostatně, ukázku jste si mohli přečíst v minulém čísle Textů.

ADAM A EVA (1968)

Byl Den.

A byla Noc.

A Země byla nesličná

a pustá.

“Kdo jsi?”

křičel jí do tváře,

jak by měl úzkost,

že se mu jen zdá.

A déšť mu zalil ústa.

Neb

stála voda vzpřímená

nad dějstvím ryb jak šestý prst.

A nikde prám. A nikde chrám.

A neslyšeti Boha.

“Jsem Eva.”

řekla, tišeji než les.

A zeměplazi metli vřes.

A pod Světem, jenž vířil tmou,

se třásla muří noha.

Bil zvon.

A kvetl hadí mord.

Obrátil kapsy naruby

a kladl před ní střep a nůž

a peří na hromádku.

“Jsem Adam!”

křičel na lesy.

A mraky šly jak procesí.

“Jsem Adam! Vše se začíná

a končí od začátku!”

Smutně se smála.

Žal i vděk

jak vydražený nábytek

v ní mrtvě ležel – naskládán

až po poslední vrásku.

Klekl jí k nohám.

Zalklá tmou,

skryla ho sama před sebou.

A Bůh si vzdychl – neviděn –

byv stvořiv pozdní lásku – – –

Více na: http://svjet.sweb.cz/basne22.html