Přežrán severskou detektivkou

Já to těm nakladatelstvím, hlavně teda Hostu a Knize Zlín, přeju, ten úspěch s detektivními příběhy severských autorů. Aspoň pak mají možnost vydat i nějakou knihu jinou. Ale stejně musím říct, že už jsem zasycen a přesycen. Přečetl jsem jich dost a víc už asi nebudu. Nebere mne ani Jo Nesbo, byť je hvězda mediální. Až na jeho poslední knihu jsem stejně už přečetl všechny. (Ostatně Olga Biernátová odvedla na propagaci autora pořádný kus práce.) Mám prostě pocit kocoviny, jako když to přeženete s nepříliš dobrým pitím.
Detektivky jsou v naprosté většině spotřební a oddechové čtení, co si budeme nalhávat, takže takto k němu nutno přistupovat. Málokterá nabídne víc. Nicméně, na většině těch děl aktuální severské vlny, až na výjimky, mi vadí pocit podprahového podbízení se čtenáři. Zápletky také nejsou nikterak nové, spíš jen zbytečně krvavé a rádoby šokující. Jazyk se přibližuje filmovému, oko kamery vládne. Snad se už přímo počítá s televizní či filmovou adaptací. Ale ztratilo se cosi z literárnosti a vše se ukazuje. Vizuální stránka, tedy barvité a detailní popisy jsou nutné, co na tom, že jsou prvoplánové a příběh zpravidla příliš nikam neposunují. To, že jsou to dost konstrukty přitažené na vlasy, bych snesl. Ale pořád jsou ty příběhy podivně rozkročené mezi klasickou detektivkou a pulpem. Tak nějak na půl cesty. A to už nemluvím o absenci humoru. Módní vlna, ze které také zbude jen pěna dní. Tož pro tuto chvíli dočteno. Nero Wolfe rules!

One thought on “Přežrán severskou detektivkou

Comments are closed.