Kdo je autorem?

Kdo je autorem následujících veršů? (103)

Tak, dnes jen úryvek. Snad ale něco napoví. Snažte se 🙂

Po skvostech prý   přišla na řadu
čtveřice plavých,   navzájem podobných,
rychlých přů.   Předal rek králi
poklady i koně:   tak počíná muž,
nesnuje příbuzným   síť z proradnosti,
svým společníkům   nechystá smrt
zákeřnými tahy. …

Kdo je autorem následujících veršů? (103) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (102)

Minulá století u mne příliš nostalgie nevyvolávají, ale čas od času je třeba nakouknout i do nich. Když už byl tak pěkně uhodnut minule Alois Jirásek, tak je tu další dřevní kousek z českýh luhů a hájů. Kdopak nám to jenom napsal?

Klas.

Juž rychle zraji, dobře vím,
a brzy přijde čas,
že urván smrtí budu tlít,
jak v poli zbylý klas.

Kéž zrna, jež jsem v srdci měl,
nezhynou všelijak,
a nebude-li člověk syt,
ať syt je aspoň pták.

Kdo je autorem následujících veršů? (102) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (101)

Trochu kontrastu k hádance minulé. Autor český, dřevní. Tak, kdopak nám to jenom napsal?

MILOSTNÁ

Tys objala mne rukou svou
a ku mně chýlila své skráně,
mně bylo tak, že skloní se
nade mnou strážný anděl páně.

Tys objala mne rukou svou –
v tvé oči mé se zahleděly,
a v políbení horoucím
jsme v rajské luhy zaletěli.

Kdo je autorem následujících veršů? (101) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (99)

Když je to léto…

Zapadnout někam za obzor
jak slunce po třech pivech
Být Heyerdalův vor
Být live

Stařecké skvrny soumraku
zhyzdily den a proťaly mu žíly
Temelín tužeb potemněl od mraků
Těch starodávných, co se vyrojily

A bijí zvony… Bože, kdo je tluče?
Co udělaly? Ptali se jich proč?
Jeřabiny Oči koček
Těch, co skáčou přes obruče
Podzim – brána – vkroč

Kdo je autorem následujících veršů? (99) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (97)

Otázka pro letní pondělní den.

DÉŠŤ PADÁ NA RÁNY

Na rtu obří hlavy spím.
Déšť pleská o nos krkavčí,
mouřeníni jdou v dvojstupu
z jeho děr jako kominíčci.
V horečce slyším prozpěvovat mouchu,
roleta padá za posledním dějstvím,
stínajíc hlavy muškátů.
Bez pohybu zjevného sestra
pestrý polštář hotoví,
z tolika kanýrků jsou nervózní
její prsty plné pochyb.
Strop visí pláství medu za krovy,
zatímco skřítek večerní
z hlavy obra se kutálí,
na moučném červu jezdit zkouší
a muří křídlo bije o vývěsní štít
holičské lampy, pod níž holohlaví
vrhají ustaraný stín.
Slyším jektat hamižné zuby větru
v drolící omítce, jak hryžou spáry,
v nichž moucha masařka se tulí
za křídlo motýlí.

Kdo je autorem následujících veršů? (97) Read More »