Důvod, proč jsem musel na Alešovu čtvrteční vernisáž poslat zástupce. Nebylo přecpáno, ale věřím, že přítomní si večer užili. Mou recenzi na knihu Ivany Myškové Bílá zvířata jsou velmi často hluchá (Host 2017), ze které autorka četla a kterou doporučuji pozornosti, před časem otiskl Týdeník Rozhlas.
Ivana Myšková
Ivana Myšková
Ivana Myšková
Ondřej Hložek: Dědečkova almara (obálka)
Tak přece jen další vydaný titul mého jednomužného nakladatelství. Tentokrát kniha pro děti od autora, kterého třeba již znáte z vydané sbírky Ulicí Dolorosa nebo z Textů.
Dvanáct krátkých příběhů Ondřeje Hložka, snoubících vzpomínky na dětství a pohádky, v nádherném prostředí ilustrací Jany Hrádkové, vás v knize Dědečkova almara zavede do světa, který se zdá pozapomenut, ale ne tak docela. Šermování s lotry, jízda po řece, almara, dýchající vzpomínkami na naše prarodiče, podmalováno teskným zvukem foukací harmoniky, to vše vám připomene, že dětmi můžeme zůstat i ve zralejším věku skrze příběhy, které sami dokážeme vyprávět.
ISBN 978-80-905649-3-0
Ondřej Hložek
Ondřej Hložek (1986) se narodil v Opavě. Absolvent Slezské univerzity v Opavě, obor Česká literatura. Vydal sbírky Tížiny (Dalibor Malina, 2011), Domů (Srdeční výdej, 2013), Ulicí Dolorosa (Pavel Kotrla – Klenov, 2017), Teď (Protimluv, 2017). Pořádá různá autorská setkání (Básnické hlasy, Literární Myslivna aj.). Jeho básně byly přeloženy do francouzštiny, italštiny, slovinštiny a maďarštiny.
Předchozí autorovu knihu – sbírku Ulicí Dolorosa – si můžete připomenout například prostřednictví projektu DOLOR / Na prahu kostěného světa
Někdy se to sejde. Právě vychází bohatě ilustrovaný román Oldřich Šuleře (1924 – 2015) Chýrný valašský muzikant Jan Pelár. Jeho vydání se sice začalo připravovat již před úmrtím autora, ale právě smrt byla důvodem odkladů. Redakčně pro Muzeum regionu Valašsko připravil Dalibor Malina a já jsem vysázel. Pro mne to byla zvlášť příjemná práce, protože v případě Jana Pelára se jedná o osobnost spjatou s Bystřičkou. A jsem rád, že jsem mohl patřit k iniciátorům pamětní desky sochaře Pavla Drdy, která byla odhalena na stěně hospody Na Nové.
Více o Janu Pelárovi v práci
Martiny Janušové – Jan Pelár, muzikant, jenž by neměl být zapomenut
Nakladatelství Munipress slaví desáté výročí. Pro výstavu 10 NEJ MUNIPRESS (info i na https://www.facebook.com/munipress/) jsem měl příležitost nafotit nejvýznamnější knihy tohoto nakladatelského domu. (Paradoxně jsem tak vlastně fotil i jednu svou fotku (poprvé publikovanou zde na blogu), která je použita na obálce knihy Genetika.) Autorem myšlenky a minimalisticky pojatých plakátů, na kterých jsou knihy pojaty jako výstavené objekty, je Milan Katovský.
Výstava ve foyer kina Scala (Moravské náměstí 3, Brno) potrvá do 31. prosince 2017.
Včerejší večer ve vsetínské knihovně s Františkem Čápem, jeho filmy, a taky filmovým klubem a knihou, kterou jsme společně vydali.
Třetí kniha mého jednomužného nakladatelství, tentokrát vydaná ve spolupráci s Filmovým klubem Vsetín. Jsem se letos nějak rozjel… (ale už brzdíme). Iniciátorem knihy je Milan Kostelník, editorkou Marie Barešová, redaktorem Martin Lukáš a překlady ze slovinštiny pořídila Jana Šnytová.
Slovinský film a František Čáp (ISBN 978-80-905649-2-3)
Křest knihy proběhne v rámci vernisáže výstavy František Čáp, a to na 2. 8. 2017 v 17:00 v prostorách chodeb Reduty v Uherském Hradišti (U Reduty 256). Jedná se o doprovodnou akci 43. ročníku Letní filmové školy.
Publikace Slovinský film a František Čáp chce vzdát poctu jednomu z nejvýznamnějších českých filmových tvůrců. Emigrace režiséra a jeho pozdější život v tehdejší Jugoslávii způsobily, že na něj československý komunistický režim zanevřel. Uzavřela se tak jeho československá filmová kapitola. Diváci sice čas od času mohli někde vidět jeho české filmy, ale režisér jako by nebyl. Františka Čápa ve Slovinsku a v bývalé Jugoslávii nejde přehlédnout. Je oslavován jako osobnost, která v mladé poválečné republice filmovou tvorbu pojala novátorsky. Oprostil ji od tolikrát omílaných partyzánských filmů a přinesl do jugoslávského a slovinského filmu nové žánry. Výbor Slovinský film a František Čáp doplňuje nepočetnou řadu česky psaných textů věnovaných tomuto významnému a neprávem opomíjenému tvůrci. Rozšiřuje povědomí domácího čtenáře o jugoslávské kariéře exulanta, jehož dílo nesmělo být v jeho domovině po čtyři desetiletí připomínáno. Přestože na skutečně vědecké a analytické zhodnocení mnohovrstevnaté mezinárodní kariéry tak jedna z největších osobností české kinematografie zatím čeká, věříme, že publikace snad napomůže objevení úplného života režiséra Františka Čápa.
Ve středu proběhlo vyhlášení výsledků literární soutěže Jeden příběh dvojím perem. Více o soutěži se dozvíte zde, můžete si prolistovat i vydané sborníčky. Vyhlášení doprovázelo čtení Aleny Mornštajnové z nového románu Hana, po kterém následovala krátká beseda.
Tak po tříleté pauze druhý svazek v produkci mého jednomužného nakladatelství. Tentokrát básnická sbírka Ondřeje Hložka Ulicí Dolorosa, u kterého jsme záměrně počítali s neokázalostí. A úměrně tomu jsme zvolili i formát a vazbu. Zájemci o autorovu již třetí tištěnou sbírku mohou kontaktovat přímo autora na adrese ondrahlozek@seznam.cz. Sbírka vyšla v nákladu 300 kusů.
Letos připravuji v nakladatelství ještě jeden svazek, snad jeho stránky spatří slunce uprostřed léta.
Onřej Hložek – Ulicí Dolorosa
Onřej Hložek – Ulicí Dolorosa
Onřej Hložek – Ulicí Dolorosa
Onřej Hložek – Ulicí Dolorosa
Onřej Hložek – Ulicí Dolorosa
Červené město žije v těchto dnech (24. 4. – 5. 5.) i literaturou. Z úterního autorského čtení Miloše Urbana z jeho nejnovější knihy Závěrka aneb Ztížená možnost Happy-endu, kterou doprovodil svými fotografiemi.
Miloš Urban
Miloš Urban
Minulý čtvrtek byla ve Valašském Meziříčí pokřtěna druhá básnická sbírka Kláry Goldstein Milíře, kterou vydal Weles. Jedna malá ukázka:
zdi
zaházíš spáry
po povodni
vyhřezlé jako kresby
z kodexů
na kterých z dáli
od pobřeží
přicházejí muži
nápadně bílí
(všichni mají vous)
na hřbetech podivných
jelenů
potom se zamete dlažba
Klára Goldstein
