Srdečně zveme na křest knihy Pařížský skicák Libora Sošťáka, který proběhne 6. dubna 2019 na vsetínském zámku od 15.00 v rámci vernisáže Introspektiva. Hudbou doprovodí skupina Žamboši.
Křest knihy Pařížský skicák Libora Sošťáka
Libor Sošťák – Pařížský skicák (ISBN 978-80-905649-5-4)
Pařížský skicák v podobě výstavního projektu měl svou premiéru 13. 3. 1988, více jak před 30 lety, v Malé galerii Okresní knihovny ve Vsetíně. Od té doby byl fragmentárně vystavován v rámci několika autorových malířských výstav. Představený soubor prací na papíře – kreseb, koláží a maleb malého formátu ze studijního pobytu v Paříži přelomu let 1985/86 je výběrem ze skicáků, které obsahují celkem asi 130 položek, a je vydán u příležitosti autorova životního jubilea.
Libor Sošťák
Libor Sošťák, narozen 27. 2. 1959 ve Vsetíně.
Studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně 1974–1978, VUT FA v Brně 1978–1982 a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze 1982–1986. Na přelomu let 1985–1986 absolvoval půlroční stáž na Unité pedagogique architecture 2 v Paříži‑Nanterre.
Od roku 1987 se ve svobodném povolání věnuje architektuře, navrhování interiérů a nábytkovému designu, v letech 1991–2005 člen autorského týmu architektonické kanceláře BLOCK Studio Vsetín. Od roku 2005 Architektonický ateliér ak. arch. Libor Sošťák.
Žije a pracuje v Ratiboři u Vsetína, navrhl a realizoval řadu veřejných a průmyslových staveb, ale také hodně staveb pro individuální bydlení. V roce 1996 získal za administrativní budovu ICEC Ostrava cenu Dům roku, jako spoluautor v roce 2003 Čestné uznání v Grand Prix OA za rekonstrukci Dolního náměstí ve Vsetíně, v roce 2008 Stavba roku Zlínského kraje za Radniční náměstí v Karolince a v roce 2016 za hotel a restauraci U Stavaře ve Vsetíně.
Souběžně se od dětství věnuje malířství a v poslední době také vytváření asambláží a objektů, pravidelně vystavuje doma i v zahraničí.
Jedna z reakcí na vydanou knihu Oldřicha Šuleře ml. Ukradený smích, Moravsko-slezský den 9. 1. 2019. #Klenov #nakladatelství
Oldřich Šuleř ml. – Báňský inženýr vzpomíná
Fotografie z večera, který z tvorby a korespondence Jana Čepa připravil Jan Zatloukal. Texty přednesl Tobiáš Nevřiva a vlastními skladbami doprovodil Petr Bazala. Snad si to i ostatní užili stejně jako já.
Oldřich Šuleř – Ukradený smích (obálka) ISBN 978-80-905649-4-7
Tak letos ještě jedna kniha – pátý titul mého jednomužného nakladatelství. Než se objeví v distribuci, tak nejsnadněji ji získáte přímo u autora.
Kniha Ukradený smích Oldřicha Šuleře (ISBN 978-80-905649-4-7) je rozčleněna do tří částí – Americký brouk, Normálně nenormální a V socialistické péči.
V prvé popisující radosti dětství na přelomu 60. a 70. let se například dovíte, že není dobré pašovat psa ze Sibiře, skladovat protitankové miny ve sklepě činžáku, nosit slivovici do II.B, vypouštět rakety nad důchodce, opíjet slepice, jít s kapesním nožem na medvěda, chřastět židličkami nebo nepořizovat si ohříváčky na horší časy.
Ve druhé se seznámíte se starostmi dospívání pod dozorem StB a zjistíte, jakou korunovou cenu mají naše životy, jak se první mejdan může změnit v pochodové cvičení, jak dopadají uvědomělí pedofilové, jaký byl konec Ku-klux-klanu v Českém ráji, jak jsou chrudošiví borolové, proč raději nebýt pacientem hrdinného kontrarozvědčíka nebo nechodit pod okny kubánských soudruhů, jak se vypořádat se salmonelou na chmelu, jak zničit občanský průkaz či jak se dá využít dětská tiskárnička ke zvýšení nemocnosti.
Ve třetí části zabývající se slastmi dospělosti let osmdesátých dostanete návod na vytvoření fiktivního studenta, budete zaškoleni pro práci v prorážce, pohovoříte s Leninem, seznámíte se se Skutrem a socialistickou přestupkovou komisí, skočíte přes kůži, zažijete nejpopulárnější zakázané fotbalové utkání na světě, přivedete generála do hrobu, půjdete s krumpáčem na tank, potkáte nymfomanku, budete shánět toaletní papír a dámské vložky, zastrašíte NATO svou motostřeleckou připraveností, nevytvoříte Ostravskou socialistickou republiku, abyste se na závěr stali úhlavním nepřítelem estébáka a chartisty.
Oldřich Šuleř (*1957) je synem známého ostravského novináře, dramatika a prozaika Oldřicha Šuleře (1924‑2015). Dosud se věnoval jen psaní odborné manažerské literatury (např. Manažerské techniky I–III, Porada jako efektivní nástroj řízení, 100 klíčových manažerských technik, Management, Firemní strategie nebo 5 rolí manažera). Jeho beletristická prvotina Ukradený smích je humorným vyprávěním o životě v socialistickém Československu orámovaným srpnovou okupací 1968 a sametovou revolucí 1989.
Rozhovor, který jsem v horkých letních dnech pořídil s Alenou Mornštajnovou, si můžete přečíst v aktuálním čísle Týdeníku Rozhlas.
Týdeník Rozhlas 2018/36
Tomáš Baletka
Trvalo to sice o cosi déle, než se předpokládalo, ale i Valašské Meziříčí se dočkalo svých nových dějin města. Rozpracované dílo, jehož vznik přerušila smrt, převzal po svém otci Ladislavu Baletkovi syn Tomáš, taktéž ředitel Státního okresního archivu Vsetín. Ten ke spolupráci přizval ještě Zdeňka Pomklu a Evu Čermákovou, které také můžete znát z některých publikací věnovaných historii Valašska. Kniha vyšla v edici Dějiny moravských měst nakladatelství Lidové noviny, kde si na stránkách můžete prohlédnout i ukázku. Zařazení publikace do této edice přineslo jak požadavky na obsah, tak i omezení, která se týkají obrazové přílohy, zejména počtu ilustrací. Knihu jsem teprve začal číst, takže k obsahu se nevyjadřuji, ale fotografiím mohla být věnována větší pozornost. (Byť sám vím, jak obtížné a časově náročné je potřebné shromáždit.)
Po včerejším hojně navštíveném křtu stačilo sejít jen o patro níž, kde se konala vernisáž fotografií Jiřího Fojtíka ze srpnových událostí roku 1968.
Jiří Fojtík
Důvod, proč jsem musel na Alešovu čtvrteční vernisáž poslat zástupce. Nebylo přecpáno, ale věřím, že přítomní si večer užili. Mou recenzi na knihu Ivany Myškové Bílá zvířata jsou velmi často hluchá (Host 2017), ze které autorka četla a kterou doporučuji pozornosti, před časem otiskl Týdeník Rozhlas.
Ivana Myšková
Ivana Myšková
Ivana Myšková
Ondřej Hložek: Dědečkova almara (obálka)
Tak přece jen další vydaný titul mého jednomužného nakladatelství. Tentokrát kniha pro děti od autora, kterého třeba již znáte z vydané sbírky Ulicí Dolorosa nebo z Textů.
Dvanáct krátkých příběhů Ondřeje Hložka, snoubících vzpomínky na dětství a pohádky, v nádherném prostředí ilustrací Jany Hrádkové, vás v knize Dědečkova almara zavede do světa, který se zdá pozapomenut, ale ne tak docela. Šermování s lotry, jízda po řece, almara, dýchající vzpomínkami na naše prarodiče, podmalováno teskným zvukem foukací harmoniky, to vše vám připomene, že dětmi můžeme zůstat i ve zralejším věku skrze příběhy, které sami dokážeme vyprávět.
ISBN 978-80-905649-3-0
Ondřej Hložek
Ondřej Hložek (1986) se narodil v Opavě. Absolvent Slezské univerzity v Opavě, obor Česká literatura. Vydal sbírky Tížiny (Dalibor Malina, 2011), Domů (Srdeční výdej, 2013), Ulicí Dolorosa (Pavel Kotrla – Klenov, 2017), Teď (Protimluv, 2017). Pořádá různá autorská setkání (Básnické hlasy, Literární Myslivna aj.). Jeho básně byly přeloženy do francouzštiny, italštiny, slovinštiny a maďarštiny.
Předchozí autorovu knihu – sbírku Ulicí Dolorosa – si můžete připomenout například prostřednictví projektu DOLOR / Na prahu kostěného světa
Někdy se to sejde. Právě vychází bohatě ilustrovaný román Oldřich Šuleře (1924 – 2015) Chýrný valašský muzikant Jan Pelár. Jeho vydání se sice začalo připravovat již před úmrtím autora, ale právě smrt byla důvodem odkladů. Redakčně pro Muzeum regionu Valašsko připravil Dalibor Malina a já jsem vysázel. Pro mne to byla zvlášť příjemná práce, protože v případě Jana Pelára se jedná o osobnost spjatou s Bystřičkou. A jsem rád, že jsem mohl patřit k iniciátorům pamětní desky sochaře Pavla Drdy, která byla odhalena na stěně hospody Na Nové.
Více o Janu Pelárovi v práci
Martiny Janušové – Jan Pelár, muzikant, jenž by neměl být zapomenut
