Doma není nikdo prorokem, ale přece jen jsem se minulý čtvrtek odvážil na setkání knižního klubu, které uspořádala knihovna Bystřička. Tentokrát v areálu Zastávka. Představil jsem část knih, na kterých jsem spolupracoval, knihy vydávané mým Klenovem. A něco jsem i přečetl. Vína bylo dost, návštěvnice milé. Já si večer v příjemné společnosti užil.
Dvě mouchy jednou ranou. Halas a valašská bibliofilie, která mi chyběla do sbírky. Prostě drobná radost. Podpis autora v knize potěší vždycky, ale jako neočekávané překvapení jsem v brožuře našel mezi stránkami založený Halasův dopis. Básnická próza vyšla v roce 1948, tedy rok před Halasovou smrtí, ve Frenštátě pod Radhoštěm v úpravě a s dřevoryty Bohdana Laciny. Vytiskl Karel Kryl v Kroměříží. Za dva roky měla být tako jedinečná tiskárna zlikvidována.
Vydavatel Jan Jelínek (1909-1970) absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně a učil na gymnáziích, mj. i ve Frenštátě p. R., Valašském Meziříčí, Novém Jičíně a Holešově. Vydal řadu bibliofilských tisků v několika edicích (Novoluní, Kšaft, Stolístek) i mimo edice, redigoval též frenštátskou knihovnu Místní rady osvětové. Edice Stolístek je asi nejznámější. Pro bližší informace odkážu na knihy Libora Knězka, především pak na svazek Ve Frenštátě mají rádi poezii (Brno: Doplněk, 2003), kde zájemci naleznou podrobně zachycené vztahy známých básníků k tomuto městu. Krátkou Knězkovu vzpomínku na Jana Jelínka pak naleznete na stránkách obce Sněžné Vzpomínání na Jana Jelínka.
Česká literatura druhé dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích – Alena Šidáková Fialová (hlavní editorka), Petr Hruška (ed.), Lenka Jungmannová (ed.). Publikace opravdu obsáhlá (912 stran). Více o tomto špalku najdete na stránkách Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. After party byla nutností. Díky za možnost podílet se na publikaci fotografiemi některých autorů.
