Martin Pecina: Knihy a typografie

Martin Pecina - Knihy a typografieMinulý týden byl na úlovky bohatý podobně jako ty předchozí a nových knih se sešlo hned několik. Jednou z nich je i mnou očekávaná nová kniha Knihy a typografie Martina Peciny. Vyšla jako 500. publikace nakladatelství Host. Těšil jsem se na ni a o víkendu ji dočetl.
Vzhledem k tomu, že mám přečteny všechny autorovy příspěvky publikované v Hostu, případně v Typu, a stejně tam mám pročten i jeho blog a příspěvky věnované typografii a knižní úpravě, tak musím konstatovat, že pro mne obsah knihy nebyl žádným překvapením. Autor sice dřívější texty přepracoval a rozšířil, nicméně gró zůstává. Což tedy není žádná výtka, jen konstatování. Důležité je, že jsou nyní pohromadě a vydány knižně.
Díky tomu, že v této oblasti vychází minimum původních publikací, tak zcela jistě se dočkáme podrobnějšího zhodnocení publikace i na stránkách příslušných odborných periodik, případně serverů.
Z mého pohledu se jedná o příjemnou knihu, kterou lze zcela jistě doporučit. Vhodně doplňuje Praktickou typografii Pavla Kočičky a Filipa Blažka. Autor kombinuje esejistický přístup s klasickým výkladem. Martin Pecina je zkušený knižní úpravce, za kterého dostatečně hovoří jeho tvorba. Nebojí se experimentovat, rád používá nová písma a nové papíry. Ostatně i tato kniha je tištěna na nových papírech Olin Natural White a Olin Regular Ivory (ten se také snažím již chvíli vnutit kamarádovi na jednu publikaci) a sázena písmy Lapture a Comenia Sans. Jeho tvorba však působí konzistentně a uměřeně, zpravidla v souladu s obsahem, který podtrhuje. A ten, kdo zná produkci nakladatelství Host posledních let, to snad může jen potvrdit.
Pokud si dobře uvědomuji, tak se jedná pravděpodobně o první odbornou publikaci u nás, která se dotýká i fenoménu elektronických knih. Zde se objevují nové problémy a sazba se musí přizpůsobovat nejen jednotlivým formátům, ale i jednotlivým typům čteček. Ostatně doporučuji každému vyzkoušet 🙂
Možná mi chybí ke spokojenosti s knihou pouze jedna věc. Očekával, že nějaký prostor bude věnován komunikaci s tiskárnou atd. Prostě by mne pouze zajímal autorův pohled. A koneckonců je to jakési završení vzniku knihy.
Nicméně, je tu nové aktualizované vydání Pistoriovy příručky pro nakladatele Jak se dělá kniha. Uvidím, co se dočtu v ní.
V závěru Martin Pecina píše, že na „obrovskou příručku, která obsáhne všechny aspekty knižní typografie“ nemá prozatím dost zkušeností. Těším se na dobu, až tomu tak bude a až se o ně bude chtít podělit.

Creative Box

Arjowiggins - The Creative Box

Vzorkovníky papíru mám rád. Za léta jsem jich shromáždil pěknu řádku a některé z papírů se za tu dobu staly jen historickou vzpomínkou, protože se buď k nám už nedováží nebo se přestaly vyrábět. Přesto vítám každý nový kousek. Tentokráte potěšil Antalis (teda ta velká písmena na počátku slov v nadpisu…) se svým Creative Boxem od Arjowiggins. Tentokrát se nejedná „jen“ o vzorkovník papírů z nabízeného portfolia, ale také o pěkný přehled kreativních tiskařských technik. Takže zde najdeme kousky, které najdou své uplatnění spíše u akcidenčních tiskovin a tam, kde tiskové náklady nehrají primární roli. Stačí podrobněji pročíst odkazovanou stránku. Vzorkovník se opravdu povedl, a tak není divu, že box se prodává také samostatně.

Bílá velryba opět mezi námi

Jedna z fascinujících knih. V posledních dnech se mi připomenula několikrát. Filmem, na kterési stanici.
Článkem na Fonts in Use o jednom pěkném vydání. Ano, to bych chtěl.

image

A nakonec dnes článkem o objevu vraku lodi, které velel kapitán George Pollard ml. a který Hermana Melvilla k napsání románu inspiroval: http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/nalezeny-vrak-velrybarske-lodi–851634 )
Myslím, že většina návštěvníků mých stránek tuto knihu četla. Bílá velryba se nám zjevuje stále. Kapitán Achab a jeho zaťatost také.

Moby Dick

Malonáklad – to by mohla být cesta

Nechal jsem si z Tvaru poslat na recenzi Pětidenní komedii městskou od Václava Böhmsche. Krom toho že jsem si ji chtěl přečíst, tu byl ještě druhý důvod: vím, že ji autor vydal malonákladem. Print On Demand. Jo, to si čas od času říkávám, že to je ta cesta, po které se vydat. Neboť, proč si něco namlouvat, například u poezie není náklad dvě stě kusů ničím neobvyklým. A i tak většinu autor udá spíše po známých. Je to prostě to množství, kdy se to láme s ofsetem.
Takže, má smysl nad malonákladem uvažovat?
Řekl bych, že ano, pokud člověk ví, co může očekávat.
Nespornou výhodou je, že je možné tisknout knihy podle aktuální potřeby. Vlastně i po kusu. Cesta rozumu. Další výhodou je, pokud autor touží po vazbě v pevných deskách. Zde jsou dvě cesty, klasická knižní vazba V8, kdy jsou archy prošity, ale objevují se i řešení, kdy je vnitřní blok nejprve slepen pomocí V2 a až poté vlepen mezi desky (detail obrázku dole v tomto odkazu).
Pokud již někdo vazbu do pevných desek nabízí, tak zpravidla v již dostačující kvalitě. Ostatně ani Pětidenní komedii toto po technické stránce vytýkat nelze. Vazba je dobrá, pevná, dokonce je opatřena záložkou. Svazek normálně stojí na stole. Tak by to prostě mělo být. Použitý voluminézní papír je také příjemnější než klasický ofsetový, který někdy působí dost sterilně.

image

image

image

image

image

A teď nevýhody.
Jedna plyne z rozdílné technologie. Takřka většina malonákladových strojů jsou vlastně velké laserové tiskárny a produkují publikace s lesklými písmenky. Černá písmenka se lesknou. U tohoto svazku se to neprojevuje tak zřetelně, ale třeba u Černocha z Peripla mne to přece jen kapánek iritovalo. Tam se písmenka leskla jako psí kulky. Nejčastěji si to uvědomíte večer, když čtete pod lampou.
A teď ta druhá. Možná je to profesionální deformace, ale u tohoto konkrétního výtisku není kvalita ideální. Děravá písmenka nemám rád. U malonákladu to bývá nešvar, který není výjimkou.
Nicméně, obě tyto nevýhody lze výběrem a dohledem také eliminovat.

image

Čtenář poezie: Martin Pecina – Perverše

imageBásnická sbírka Martina Peciny patří mezi ty, na které jsem se těšil. Veřejnosti je znám především jako typograf, který stojí za současnou podobou mnoha knih nakladatelství Host a které jeho sbírku vydalo. V časopise stejného jména má pravidelnou rubriku (příspěvky naleznete na jeho blogu), publikuje také v časopisu Typo. (Ten mimochodem právě získal cenu Red Dot.) Po vizuální stránce kniha velmi pěkná, v odstínech slonové kosti, doplněná zlatou ražbou, navíc vysázená písmem Comenia Serif, což také potěšilo. Ostatně více informací a detailů získáte přímo na autorově stránce, kterou sbírce věnoval a kde shromáždil i ohlasy.
No, a teď k té poezii. Asi jsem se těšil moc, takže určité drobné zklamání se dostavilo. Ale ne zas tak úplně, protože některé z básní zaujaly. Rozjívené erotické dílko, které potěšilo. Pokud bych hledal blížence z poslední doby, tak asi Tomáše Baránka a jeho sbírku Bez uzdičky. Pokud chcete vidět, jak vypadá autorská kniha od A do Z, pak sáhněte po této sbírce.

* * *
Břitvami nehtů do zad
vyrylas vrásčité linie čar
na způsob starých
Hamplových grafik

větvovím prstů do rudých ranek
s nateklým granátem naokolo
vetřelas lampovou čerň

vlhkým tělem
přikrytá houní rozevlátých vlasů
obtiskáváš ze mne
vláčný monochrom
potu, sazí
fermeže

Ta jedna barva chybí

Příšery templetonské Laureen Groffové jsem si s přečetl opravdu s chutí. (Aspoň krátká recenze by měla vyjít v Týdeníku Rozhlas.) Co mne však zaujalo také, je srovnání obálky amerického a českého vydání.

Příšery templetonské

Ta jedna barva, která na několika místech v českém vydání vypadla, tam prostě chybí. Nebo se jednalo o záměr – název knihy barevný je?
Tak či onak – porovnání nezaškodí.

Nespojitý život, nespojitý svět

Minulé číslo Tvaru, z 18. 3., mne potěšilo, přestože literatuře bylo věnováno zdánlivě okrajově. Hlavním tématem byla diskuze okolo možného zavedení nového vzoru písma do výuky. Stávající předloha, která sice není ideální, tedy ta, kterou se ročníky věkově mně blízké učily psát v první a druhé třídě, vy mohla být nahrazena novou. Konkrétně písmem Comenia Script Radany Lencové. Více informací o písmu získáte v PDF, které si můžete stáhnout na http://www.stormtype.com/typefaces-fonts-shop/families-95-comenia-script

Comenia Script

Snaha o zjednodušení a rozbití dosud dohromady psaných slov však s sebou přináší možné další problémy. A další fragmentalizaci. Pokud vás toto téma zajímá a zajímá vás i názor grafologů, pak si Tvar určitě pořiďte nebo do něj aspoň nakoukněte v knihovně. Je dobré slyšet argumenty obou stran, tedy nejen těch, kteří návrh předkládají.
Sám jsem si navzdory původnímu předpokladu uvědomil (trvalo mi to rok), že typografie v tomto případě není vše.
Takže za mne, byť sám píšu inkoustovým perem a často i skriptem, raději zachovat stávající spojitou předlohu, případně ji vrátit k plnějším tvarům předválečným.

Související:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Comenia_Script
http://www.ojarovi.estranky.cz/clanky/ruzne/comenia-script

Malý tip pro export textu z Adobe Indesignu CS4

Píšu si ten postup hlavně pro sebe, ať ho po čase nemusím zas objevovat. Ale třeba pomůže i někomu dalšímu. Znáte to, máte komplikovanou publikaci s mnoha články a po mnohých korekturách a přesunech kapitol potřebujete vše dostat zas do editovatelné podoby, například pro potřeby překladu. Prostě věc, kterou musíme řešit s každou novou publikací. Exportovat článek po článku je opravdu otročina, ideální není ani dávkový export, kdy vám vznikne řada souborů, které pak musíte spojovat.
Existuje sofistikovanější řešení ve volbě pluginu. Ale jedná se placené řešení, takže proč se tomu nevyhnout, když to jde.
Postup je celkem jednoduchý:
1.Vyexportujte publikaci do formátu EPUB: File > Export for Digital Editions
2.Stáhněte si a nainstalujte (pokud již nemáte) správce elektronických knih Calibre, vyexportovanou knihu přidejte do knihovny.
3.Knihu převeďtě, jako výstupní formát zvolte RFT
4.Vymalováno

Pokud chcete před exportem do RTF knihu ve formátu EPUB výrazněji upravit, tak použijte buď Sigil nebo BookDesigner. Samozřejmě, pokud znáte jinou cestu, tak budu rád, když se o ni podělíte.

Fonty Bodoni & Didot zdarma v OpenType

Fonty GFS Bodoni a GFS Didot

Řecká Greek Font Society má na kontě řadu realizací. Ne všechna písma jsou pro sazbu českých textů použitelná, ale zcela určitě potěší dvě realizace klasických knižních písem: GFS Bodoni Classic a GFS Didot Classic. Dříve se často používala a není důvod proč tak nečinit i nyní. České znaky obsahují také fonty GFS Artemisia, GFS Elpis, GFS Neohellenic, které na těchto stránkách najdete.
Písma jsou vydána pod Open Font Licence.