Gratulace…

Michal Ajvaz

Michal Ajvaz

Jsou autoři, které si zamilujete od první knihy. Básnická sbírka Vražda v hotelu Intercontinental z roku 1989 pro mne takovou knihou byla. Takže dnešní Státní cenu za literaturu pro Michala Ajvaze potěšila. (Stejně jako pro překladatelku Blanku Stárkovou.) Literární akce, čtení a festivaly jsou aktuálně u ledu, tak aspoň jedna dosud nepublikovaná z roku 2012 z druhého Ostravského knižního veletrhu.

Scrikss 477 Black Chrome CT

Scrikss 477 Black Chrome CT

S Tureckem není v posledních letech spojeno příliš dobrých zpráv. Jak roste jeho chuť obnovit zašlou slávu, tak se objevují spíš ty o bazilikách opět proměněných v mešity nebo o rostoucích mocenských ambicích v Středomoří i Blízkém Východu. O útočné rétorice nemluvě. Ale aspoň milovníkům per by mohla radost kolekce značky Scrikss, která existuje od roku 1964 (rumunské stránky nabídnou lepší vizualizace). Poměrem cena, výkon a zpracováním dává Scrikkss na frak známějším značkách. Pokud chcete sáhnout po peru Parker nebo Waterman, zkuste popřemýšlet i o této značce, není to špatná volba. Ocelový hrot M u tohoto konkrétního pera odpovídá západním zvyklostem, je tedy širší než japonské, a je poměrně vlhký. Pružnosti příliš nepobral. Pero používám jak s konvertorem, které bylo jeho součástí, ale vyzkoušel jsem i bombičky s inkoustem téže značky. Černé lakové úpravě vrchní části a pochromovanému tělu, které je zdobené vlnami, není co vytknout.

 

Scrikss 477 Black Chrome CT

Scrikss 477 Black Chrome CT

STAŘÍ DOBŘÍ: Zeno Kaprál (CXXX.)

O víkendu jsem dočetl poslední sbírku Zeno Kaprála Tříděný odpad, který právě dnes zemřel (19. října 1941 – 26. 10. 2020). Nejen tato sbírka, ale celá tvorba tohoto svérázného literáta stojí za pozornost. Rádi jsme autorovy básně přinesli v Textech č. 63.

Zeno Kaprál: Tříděný odpad (2020)CÍL

Musím spěchat než začne palba.
Nechci být překvapen v nedbalkách.
Hodlám se obléci vhodněji
k tak závažné události.

Vytahuju sváteční oblek
a vyklepávám z něj naftalín.
Vypočítávám souřadnice,
z okna se dívám na kanón.

Do ústí hlavně. Zaměřuje
klouzavým pohybem. Až strne.
Pohledem hada na mě civí.
Je to kdo s koho. Já a on.

(báseň se sbírky Tříděný odpad, vydalo Druhé město, 2020)

Související:
Zeno Kaprál: Svět stále měnil směr (Nedělní chvilka poezie)
Zeno Kaprál: Život sestává z pomalých pauz vně nestřežených okamžiků (Nedělní chvilka poezie)
Zeno Kaprál (na stránkách Martina Reinera)
Zeno Kaprál (na stránkách Czechlit.cz)

Texty 82 (jaro-léto 2020)

Končí se léto… Něco ke čtení.

úvodník
René Kočík: Pandemická topografie

próza
Pavol Ičo: Pexeso
Adam El Chaar: Šlehané básně

poezie
Ondřej Hložek
Jiří Šimčík
Anna Sedlmajerová
Dominik Bárt
Alžběta Johanka Petrová
Jakub Chrobák

překlad
Stanka Hrastelj: První dáma (přeložila Kateřina Honsová)
Tugomir Matić: Žít na ostrově (přeložil Jiří Hrabal)

recenze
Pavel Kotrla: Jeden z pokusů o ekologicky angažovanou poezii (Stehlíková, Olga: O čem mluví Matka, když mlčí. Nová Říše: Dobrý důvod, 2019. 36 s.)
Ondřej Hložek: Pozoruhodné Rozhraní (Bátor, David: Rozhraní. Ostrava: Protimluv, 2019. 45 s.)
Andrea Chrobáková‑Lněničková: Kdo všechno má křídla? (Dvořáková, Petra: Vrány. Brno: Host, 2020. 182 s.)
Ondřej Hložek: Návrat přírodní lyriky (Staněk, Libor: Drolení. Nová Říše: Dobrý důvod, 2019. 48 s.)
Jakub Chrobák: Takto tak umět bilancovat! (Kostewicz, Danuta: Andante spianato. Překlad Libor Martinek. Opava: Literature & Science, 2019. 130 s.)

Všechna předchozí čísla najdete na stránkách Textů.

Plnicí pero IPO

IPO – plnící pero

Další výlet do dávných českých a moravských luhů a hájů. I na Hané se kdysi vyráběla plnicí pera. V Nových Hodolanech se nacházela továrna na pera Heinricha Geschmaie, která byla arizována rakouským nacistou Josefem Pühringerem. V poválečném tisku pak naleznete na inzeráty Karla Serby. (Jeho pero se mi do rukou ještě nedostalo.) A pak je tu ještě IPO. Nevím o něm o nic moc víc, než že existuje. Pero stačilo rozebrat, vyčistit, namazat píst. (Včerejší soustružení korkového těsnění ze zátky od šampusu mělo taky něco do sebe. Nefotil jsem, ale tady je něco podobného.) I po těch letech se dá perem v pohodě psát. Píst chodí hladce a hrot nijak neškrábe. Případné doplňující informace potěší.

Kde najdete archiv Aluze?

Jak asi někteří z zaregistrovali, tak stránky revue Aluze přestaly před nějakou dobou fungovat. Jestli budou obnoveny je otázkou. Čas od času ke mně doputuje dotaz na některý z článků, studií… Obsah, který se na stránkách nacházel, nebyl ztracen, ale byl díky službě Webarchiv zachován. Takže například zde najdete poslední verzi z loňského listopadu: https://wayback.webarchiv.cz/wayback/20191121163849/http://www.aluze.cz/. A k archivním otiskům stránek se dostanete i pomocí globální služby Archive.org: https://web.archive.org/web/*/aluze.cz