AmiPro a Lotus WordPro po letech (ještě jednou)

Staré lásky nerezaví, ale někdy přece jen trochu jo. Přesto jsou textové editory AmiPro a Lotus WordPro těmi, kterým jsem roky dával přednost před Wordem. Jejich logika a funkčnost mi byla vždycky bližší. Ale jsou po smrti. Nicméně pořád ale přichází na mé stránky někdo, kdo hledá možnost, jak staré soubory s příponou *.SAM otevřít. Koneckonců to potřebuji i já, když původně popsaný návod přestal v nových verzích Windows fungovat. Staré verze MS Office, které obsahovaly převodní filtr už také skoro nikdo nemá. Je sice možné doinstalovat letitý Microsoft Office Converter Pack. Bylo to trochu krkolomné, ale nějak to se staršími MS Office 2013 fungovalo. Funkční je i cesta, kdy si stáhnete staré instalačky AmiPro (např. na Ulož.to). Nicméně jsou zde i jiné, mnohem pohodlnější a legální cesty. Ta první je takové dočasné řešení, pokud nechcete nic kupovat. Stáhnout si trial verzi WordPerfectu. Ano, tato legenda stále žije, léta už pod křídly Corelu. AmiPro je stále mezi podporovanými formáty. Přeuložit a pokračovat jinde.
Ale je tu ještě jedno řešení! Po ukončení vývoje IBM uvolnilo Lotus SmartSuite 9.8, kterého byl WordPro (po ty, kteří neví – nástupce AmiPro) součástí, jako freeware. Na stránkách IBM je marnost hledat, ale naštěstí je tu stránka https://archive.org/details/LotusSmartSuite99, kde si tento kancelářský balík můžete stáhnout. Po instalaci ve Windows 10 vše funguje, jen je nutné smířit se s anglickým rozhraním, podpora češtiny je ale obsažena. Tak vzhůru do minulosti! Psát v tom stále jde, export s přeuložením do nyní méně exotických formátů fungují.

Lotus WordPro ve Windows 10 s otevřeným souborem AmiPro s recenzí napsanou v roce 1996

Setkání ~ Rencontre: vernisáž

Setkání ~ Rencontre

Setkání ~ Rencontre

Galerie u Březáčku je prozatímní výstavní prostor na vsetínském náměstí. Nejraději bych byl, kdyby zde tato galerie byla nastálo, protože Vsetínu takovýto až komunitní a neformální prostor chybí. Zvláště to vyniká poté, co ukončil svůj provoz Suchý dok a nebo pokud člověk nahlédne do vedlejšího Valašského Meziříčí. A tak by určit nejen mne potěšilo, kdyby nebyla jen výstava Setkání, ale byl tu trvalý prostor setkávání. Mimochodem, vernisáž se velmi podařila a k vidění je toho spousta!

Jana Ullrichová – Proměny růže

Jana Ullrichová - Proměny růže

Jana Ullrichová – Proměny růže

 

V úterý 17. 9. proběhl lehce odložený křest publikace valašskomeziříčské výtvarnice Jany Ullrichové Proměny růže. A publikace je to nejen záslužná, ale především krásně vypravená a dobře vytištěná. Kniha je dialogem výtvarnice a její vnučky Evy Ullrichové. Svým textem ji doprovodila kunsthistorička Alena Podzemná. Kmotrem knihy se pak stal jeden z mnoha žáků Jany Ullrichové – sochař Pavel Drda. K dalším hostům večera patřil básník Zdeněk Volf, další žák, jehož texty se sbírky Před modlitbou přiložím jsou v publikaci také přítomny. Pro mne osobně jsou nejzajímavější obrazy Jany Ulrichové z posledního období. Velkoryse koncipovanou výstavu, její kurátorkou je Marie Chlebovská, která navrhla i grafickou úpravu knihy, můžete v Muzejním a galerijním centru navštívit do 6. 10. 2019.

Fotky ze křtu monografie Dalibora Maliny Věděl jsem, že tady jednou budu žít (František a Marie Podešovi)

Několik fotografií ze čtvrtečního křtu nové monografie, který proběhl ve vsetínské galerii V Poschodí.

Křest knihy Dalibora Maliny Věděl jsem, že tady budu jednou žít (František a Marie Podešvovi)

Texty 80 (jaro-léto 2019)

Tentokrát to chvilku trvalo. Ale další číslo je zde. Přejeme příjemné počtení. Připomínám, že všechna předchozí čísla najdete na stránkách Textů.

úvodník
Dalibor Malina: Jubileum

próza
Zbyněk Vybíral: Ošklivost
Daniel Rušar: Hrkačky

poezie
Radek Touš: × × ×
Zdeněk Král: Koláže
Štěpánka Čechurová: × × ×
Radek Štěpánek: × × ×

překlad
Jan Rabie: Já jsem tě stvořil

recenze
Vojtěch Kučera: Básně o otci. Básně otce. Oblouky. Iniciace. (Małgorzata Lebda: Matečník.)
Tomáš Vašut: Tajemství Letní noci aneb Poetický realismus Jiřího Boudy (Ludvík Losos: Jiří Bouda.)
Martin Lukáš: Odejít do Voronska (Murrer, Ewald: Zápisník pana Pinkeho.)