Před nedávnem byla u nás zprovozněna nová naučná stezka Klenov – Dušná. Mám z ní i nemám radost. Důvod je vlastně jediný: odbočka z ní vede ke Svantovítovým skalám, které byly přece jenom donedávna tak trošku stranou. Skály se jmenují podle slovanského boha Svantovíta, jehož kult prý vrcholil ve 12. století. Na orientační ceduli je sice připsáno, že pohanským bohům se přinášely i lidské oběti, ale nevím o žádných kosterních pozůstatcích v okolí. O tom by mi kamarádi archeologové asi nezapomněli říct. 🙂
Na protějším kopci o něco později stál templářský hrad Freundsberg a ve skalách v okolí jsou, podle pověstí, ukryté poklady zbojníků. Takže i pověsti o propadlém hradu mají jakýsi reálný podklad. Jinak doporučuji knihu Jana Kobzáně O zbojníkoch a o pokladoch, kde je část z těchto pověstí zaznamenána.
V knize Josefa Vašice Eseje a studie ze starší české literatury jsem dokonce narazil na přetištěnou domněnku Františka Stejskala, „že sv. Vít byl zvolen za patrona pražského chrámu, aby tak byla odstraněna úcta modly Svantovíta.“ Co je na této domněnce pravdivého nevím.
Je ale fakt, že o dva kopce dál, na Radhošti stávala dřevěná modla jiného slovanského boha – Radegasta, kterou při svém příchodu na Moravu nechali skácet věrozvěstové Cyril a Metoděj. Proto je docela pravděpodobné, že své jméno mají Svantovítovy skály oprávněně. Ostatně blízké okolí bylo osídleno již v pravěku.
Větší fotografie si můžete prohlédnout, když kliknete na následující odkaz
Fotografie Svantovítových skal:
