Petro Miďjanka: Užhorodské kavárny

Petro Miďjanka: Užhorodské kavárny 
Ukrajinská iniciativa v ČR vydala ve své edici Limina druhý svazek poezie, je jím výbor básní Petro Miďanky Užhorodské kavárny, jde o překlad Tomáše Vašuta, který byl oceněn čestným uznáním v soutěži Jiřího Levého 2004. Asi ve dvou básních se mihne i René Kočík, jinak autor předmluvy.
Nevím, čím to, ale jinak dobré básně tohoto ukrajinského bouřliváka na mne působí nějak příliš tradičně.

***
Přišel dopis od Smora. žurnalisty –
z Ameriky –nu, podívejme se.
Papír, pentle, palma prý ztrácí listy,
a ty zas chodíš jehličnatým lesem.
A ptáš se mraků, mechu, co se děje –
zavoní smrž, malina, kam vkročíš,
tam vyrůstají zvyky, obyčeje.
To netuší Smor, možná ani Kočík.
Vždyť nevědí, co je to Verchovyna,
Felvidék, Horní země v houští mraků,
Horní Selyšče, Kalyny ve smrčinách,
v půstu jedí třešňovou marmeládu.
Smor z Ameriky i na šífu přikvačí.
Ale Rusínky potřebují hošky!
Mám na polaně mastnou kaši radši,
na vatře praskající soušky,

Ukázka v Textech č. 23 (podzim 2001)
Portrét autora na iLiteratuře
Ukázka na iLiteratuře

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *