Básník (1924 – 1998), který svým dílem výrazně ovlivnil polskou poezii druhé poloviny dvacátého století. Muž mnoha povolání, např. krmil vši v ústavu pro výzkum protityfového séra. Za okupace Polska studoval na podzemní univerzitě.
Niké která váhá
Nejkrásnější je Niké v okamžiku
kdy váhá
pravá ruka krásná jak rozkaz
o vzduch se opírá
ale křídla se chvějí
Vždyť vidí
osamělého jinocha
jak dlouhou kolejí
vyrytou válečným vozem
šedivou cestou v šedé krajině
skalin a řídkých keřů jalovčí
teď jinoch zanedlouho zahyne
právě teď miska s jeho osudem
prudce se kloní
k zemi
Niké má nesmirnou chuť
jít k němu
a políbit ho na čelo
ale bojí se
že on který nepoznal dosud
sladkost laskání
až by ji poznal
mohl by utíkat jak ostatní
z bitvy
Teď tedy Niké váhá
a posléze se rozhoduje
zůstat stát v pozici
jaké ji naučili sochaři
velmi se hanbíc za tu chvilku dojetí
dobře chápe
že zítra za svítání
musí najít toho chlapce
s otevřenou hrudí
se zavřenýma očima
a s trpkým obolem otčiny
pod zdřevěnělým jazykem
z polštiny přeložila Vlasta Dvořáčková