Románový zápisník Jiřího Trávníčka v Hostu patří k mému oblíbenému čtení. Ne vždy, ale přece jenom velmi často s jeho poznámkami souhlasím. V úvodu posledního pokračování si bere na mušku Komedii (Torst 2003)od Daniely Hodrové. Na knihu jsem sice kdysi napsal krátkou recenzi, ale na řečnické otázky JT: Myslí si snad autorka, že takovouto prózu někoho baví číst? A baví ji samu vůbec něco takového psát? odpovídám aspoň za sebe: NE! NEBAVÍ!. Tato kniha je důkazem, že román opravdu nesnese všechno. Nenašel jsem jediný důvod, proč se k této knize ještě někdy vracet.
Ale na druhou stranu je tu kniha, že které mám mimořádnou radost. Dokonce bych v samotném závěru roku doplnil svou odpověď na jednu anketu. Ano, vyšel román Javiera Maríase Srdce tak bílé, který vydal BB/art. Jeho předchozí knihou Vzpomínej na mě zítra při bitvě (Argo 1999) jsem byl nadšen. A své nadšení nemusím krotit ani nyní. Ostatně paján pro Tvar už dopisuju.