Květen 2005

STAŘÍ DOBŘÍ: Elisabeth Barret Browningová(LXXXIII.)

Anglická básnířka (* 6. 3. 1806, † 29. 6. 1861). Portugalské sonety, asi nejznámější část díla, byly podníceny citovým vzplanutím k R. Browningovi a romantickým útěkem do Itálie.

* * *
Ne, neviň mne, vždyť není to tvá vina,
že před tebou tak tichá, smutná jsem.
Slunce nám jinak září nad čelem,
jako by každý z nás se díval jinam.
Tvou starostlivou péči vděčně vnímám
jak vcela uvězněná křišťálem,
rozevřít křídla, letět vzhůru, ven,
by znamenalo jen, že zkázu sklidím.
Však tebe vidím, tebe, milý můj,
ne lásku jen i její konce vidím,
vzpomínky jas i zapomnění tmu,
jak ten, kdo z výše v mlžné dálce slídí
nad řekami až k moři horkému.

z Portugalských sonetů přeložila Hana Žantovská

STAŘÍ DOBŘÍ: Elisabeth Barret Browningová(LXXXIII.) Read More »

Pouť novinovými stánky

Opravdu jsem měl dobrou vůli tento týden něco napsat, ale nakonec se mi fakt nechtělo. Není to ani tak tím, že by nebylo o čem. Jenom se mi nechtělo a navíc jsem četl a četl. Pro štoury: každý den jednu knihu. Ale nové došly 🙂
Protože jsem zahlédl před časem na stránkách Živlu novou obálku, říkal jsem si, kdypak se objeví na stáncích. A ejhle! Půlka května a Živel je tu. Až nečekaně. Protože č. 25 je takřka celé fotografické, nemá cenu se příliš o jeho obsahu rozepisovat. CD příloha je ale dobrá. Fotky Adama Holého taky. SoftP v kultuře vždy potěší. 🙂 Největším problémem vak bylo Živel sehnat. Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm… Nikde nic. Stánky PNS: On to taky nikdo nečte, tak jsme to zrušili. . Na Bystřičce byly naštěstí ve stánku Živly dva. Jeden tam ještě je.
Ale než jsem si ho koupil, z nostalgie a neúspěšného pátrání jsem v pondělí zakoupil Ikarii. Sice se honosí označením Nejlepší sci-fi časopis roku, ale už to prostě není ten časopis, který jsem na počátku devadesátých let míval celkem rád. Obsah tedy nic moc, ale typografie ještě horší. Ale na druhou stranu: kde se ještě dočtete, že se někdo stal členem Obce spisovatelů?
K stánkům však stojí zato vyrazit. Nesporným důvodem je Edice deníku Lidové noviny Světová literatura, která každý pátek od 12. května přináší jeden kvalitní román.

Pouť novinovými stánky Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Vladislav Felicianovič Chodasevič (LXXXII.)

Ruský básník a esejista (* 28. 5. 1886, † 14. 6. 1939), souputník akméistů, ale také představitel ruské symbolistické a neoklasicistické poezie.

POKLADNICE

Vleču se sály galerie.
Co pravd a krás na každém rohu!
Ze všech těch divů špatně mi je –
dopředu uhodnout je mohu.

Jak obtížné a skličující
prožívat – kolikátou, tušíš? –
krajinu někomu se snící,
hodinu tenkrát problesknuvší.

Dál a dál se rve člověčí duch:
nahoru, dolů, tam a sem.
Z člověčích zdvihů a propadů
jsem, s dovolením, unaven.

Dost! Víčka jako olovnice
klesla před další madonou –
ještěže mají v apatyce
lahvičku pyramidonu.

23. července 1924, Paříž
Přeložil Petr Borkovec

STAŘÍ DOBŘÍ: Vladislav Felicianovič Chodasevič (LXXXII.) Read More »

Literární časopisy na počátku května

Nebýt toho, že pravidelně poslouchám Vltavu, asi bych nezaregistroval, že můj oblíbený časopis Plav existující doposud pouze v internetové verzi začíná vycházet i v tištěné podobě. Tato verze má doménu na adrese http://www.svetovka.cz. Už z toho je patrné, na chce navazovat na starou dobrou, ale neexistující Světovou literaturu. Tento nový měsíčník by měl jít do distribuce v pondělí a číslo by mělo být věnováno překladům ze současných slovanských literatur. Doufám, že bude i v mém oblíbeném knihkupectví. 🙂
Dorazil i Tvar, už ve (staro)nové redakci, tedy pod vedením šéfredaktora Lubora Kasala. Obsahové změny zatím příliš patrné nejsou, personální ano. Ne všem se líbí, soudím tak nejenom podle emailů obíhajících internetem.
Literární noviny opět zprovoznily internetové stránky. Obsahově je to bída. No, není se čemu divit. Moc se to číst nedá ano tištěné. Ale protože situaci sledujeme, občasnému nákupu se nevyhneme. Tak se aspoň přimluvte se za znovuoživení archivu u webmastera stránek.

Literární časopisy na počátku května Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: František Gellner (LXXXI.)

Trocha optimismu v rozkvetlém jaru z pera rebela nezaškodí (* 19. 6. 1881, † asi září 1914).

POSLEDNÍ VĚCI

Po čem kdy srdce v touze bilo
z toho se nic nesplnilo.
Kde moje naděje jsou dnes?
Sám jsem je všechny k hrobu nes.

Minula žití polovice –
a bezpochyby něco více.
Přikvačí naše hodina
a zaniknem jak bublina.

Člověk se táže: Jak a k čemu
a proč, a úzko z toho je mu,
že nenalézá odpovědi
ať do sebe či kolem sebe hledí.

Tak rád bych někdy řekl: Pane,
nechť ať se tvoje vůle stane!
Snad je tam přece někdo v nebi:
Aspoň ho máme zapotřebí.

(1914; in: Nové verše, 1918)

STAŘÍ DOBŘÍ: František Gellner (LXXXI.) Read More »