Dočetl jsem poslední z knih Dana Browna Digitální pevnost a sám si kladu otázku proč jsem to vůbec dělal. Zas jednou zabitý čas, který jsem mohl věnovat něčemu jinému. Už asi minimálně od třetiny jsem tušil finální zápletku i její rozuzlení. Pokud pominu, že Brown dokáže vyprodukovat řadu vycpávkových stran s popisy a retrospekcí, pak je tu opět znovu mutovaná zápletka se selháním instituce zevnitř, z pozice nejvyššího. Pokolikáte už? Po Vatikánu a tajných službách je to nyní úřad národní bezpečnosti a jeho utajené šifrovací oddělení. Některé dialogy postav jsou tak na úrovni středoškoláků a ne lidí, kteří mají dle knihy IQ 170. A není to chyba překladu. Navíc sebevědomých postav Američanů v rolí strážců jediné pravdy, jediného správného pohledu na svět, jsem už přesycen. Z kina, z televize, ze zpráv (další si doplňte sami)… Na takovou esenci kýče a klišovitosti jsem už dlouho nenarazil.
A tak jediné pozitivum knihy spatřuji v tom, že se široká veřejnost možná aspoň dozví o existenci EFF a o tom, že její emaily mohou být čteny (viz např. Echelon). S kvalitou literatury samotné to ale společného nemá vůbec nic. Raději sáhněte po obyčejných detektivkách. Arsène Lupin, Leon Clifton nebo Nero Wolf vás aspoň pobaví a neotráví.
Je vysoce pravděpodobné, že film, s Tomem Hanksem v hlavní roli, natočený podle Brownovy Šifry mistra Leonarda (The Da Vinci Code) bude finančně úspěšný. Stejně tak je pravděpodobné, že v řadách jeho diváků nebudu.
Myslím, že masy Brownových čtenářů nerozšířím. To jej vážně někdo srovnával s Ecem..?
Když je tady zmíněn Léon Clifton – nemáte nebo nevíte o někom kdo by měl alespoň nějaké k nahlédnutí? A zároveň pochopení k bibliografickému popisu? Po Světu rodokapsu následuje Svět cliftonek…
Naprostý souhlas. Digitální pevnost navíc předpokládá, že čtenář bude o počítačích prd vědět. Jak jinak by mohl bez povšimnutí přejít fakt, že “geniální programátor” napíše virus pro počítač, existující jen v jediném exempláři, tudíž bez možnosti vyzkoušení? (Virus je také program, proto je ho potřeba nejdříve odladit, aby fungoval. Bez toho je i geniální programátor vedle.)
Šifra mistra Leonarda je v první řadě reklamní humbuk. Pokud si chcete přečíst něco podobného, ale dle mého názoru lepšího, propracovanějšího a temnějšího, doporučuji Lempriérův slovník od Lawrence Norfolka (vydala Arcadia v roce 1994).
Norfolka můžu též doporučit. Na svou dobu to byla docela drahá kniha, ale stála za to.