Nedávno rumunský prozaik a překladatel Dimitru Ţepeneag pokřtil na veletrhu na stánku Rumunského institutu překlad své knihy Hotel Europa. Zrovna na tuto knížku jsem byl natěšený i proto, že jsme v minulosti v Textech otiskli ukázku z chystaného překladu Tomáše Vašuta. Ale asi jsem se těšil moc. Kniha je přeložená dobře, hezky vysázená, velmi hezky vypravená, bez zjevných chyb, v tomto ohledu žádné výtky. Ale zatímco dřívější ukázka se mi líbila a vyvolala očekávání, jako celek mne už zaujala méně (popis děje). Několik opravdu dobrých scén na udržení mé pozornosti po celou dobu čtení tohoto poměrně rozsáhlého románu to nestačilo. Téma Evropy, jejího středu, její rozpolcenosti, rozdělenosti, slučování a nomádství obyvavatel mne sice zajímá, ale spíš než formě románu dávám přednost esejistickému vyjádření. Ano, stále mám rád Kroutvorovy Potíže s dějinami.
Hotel Evropa není špatnou knihou. Dovedu si i celkem přesně představit čtenářskou skupinu, které se bude opravdu líbit. Ale pro mne bude mít tento Ţepeneagův román spíš osobní pečeť Tomášova přátelství. A pak také budu mít na paměti, že na redakci se podílela má sousedka Jaroslava Křenková. Svět je malý, Evropa zvlášť.