Příště budu hodnější…
…slibuju. Pro další hádanku zvolím trošku okatější text. Jinak autorem veršů ze včerejší hádanky je Jiří Šotola.
Příště budu hodnější… Read More »
…slibuju. Pro další hádanku zvolím trošku okatější text. Jinak autorem veršů ze včerejší hádanky je Jiří Šotola.
Příště budu hodnější… Read More »
A je tu nový nová otázka. Zatímco při té minulé jsem nechal pootevřená vrátka a Jyxo mohlo pomoci, tak nyní si budete muset vystačit sami.
Takže: Kdo je autorem následujících veršů?
Z lusthauzu srdce
Měli jsme bílý traktor,
rybu v podpaždí
a jeli jsme do Lustrálie, země ostrovní
— A jsi už starej, tatínku?
— Už skoro, pane šofér.
— Jo. Tak spi. Já teď budu sníh a začnu padat
a ty si na mně pěkně zasáňkuj.
Čtyřicet dní pak tiše chumelili
na Lustrálii, zemi ostrovní.
Doplněno:
Autorem veršů, které pochází se sbírky Co a jak je Jiří Šotola (1924-1989). Správné odpovědi se nejvíce přiblížil -réé-.
Kdo je autorem následujících veršů? (3) Read More »
Doba prázdninového půstu skončila a nové číslo Tvaru (stránky by to chtělo trošku zaktualizovat) leželo včera ve schránce.
Rozhodně doporučuji rozhovor v žijící legendou Egonem Bondym. Milan Charoust ve svém dopise zaslaném redakci reaguje na Tvarem nedávno zveřejněnou báseň Jiřího Kuběny. A reakce je to opravdu rázná, skoro až dehonestující. Sám poezii tohoto básníka rád nemám. Uvidíme, zda se rozvine na toto téma rozvine nějaká širší diskuze, neboť příspěvek se netýká pouze Kuběny, ale současného stavu poezie obecně.
A pokud někdo sledujete Poezii (nejen) pro všední den Michala Jareše, tak budete potěšeni přílohou časopisu, kterou tvoří malá antologie pozapomenutých jmen české poezie.
Vyšla nová verze katalogu odkazů CNCAT 1.3 ( http://www.cn-software.com/cncat/ ), kterou používá Potápěč. Změn není mnoho, ale jsou celkem potěšující. Potápěče jsem sice aktualizoval, ale nutné to nebylo. Aspoň jsem poopravil některé drobnosti.
Aktualizace Potápěče Read More »
Marně čekám, kdy se objeví na knižních pultech básně Vratislava Effenbergera (1923 – 1986), jednoho z nejvýraznějších zástupců českého poválečného surrealismu. Dramatické, prozaické i teoretické texty vyšly. Možná ne kompletní, ale přece. Na mysli mám oficiální nakladatelství. U poezie jsme odkázáni na exilový výbor Lov na černého žraloka z roku 1987, nebo na básně otištěné časopisecky. Následující verše jsou ze Svědectví č. 82/1987 nedávno zesnulého Pavla Tigrida, ve kterém jsou doprovázeny studií Petra Krále.
Šel jsem cestičkou kolem potoka
prodávat vosí hnízda
prodávat vosí hnízda
nikomu jsem nic neudělal
a náhle mne popadli za krk
a náhle mne popadli za krk
a cloumali mnou tak dlouho
dokud jsem neupadl
A uřezali mi ruce
a uřezali mi nohy
kdo by věřil že jsem dřív prodával vosí hnízda
spíš budou věřit že jsem se opil
místo abych šel svou cestou
kolem potoka
STAŘÍ DOBŘÍ: Vratislav Effenberger (IV.) Read More »
Nehledě k minulému neúspěchu návštěvníku těchto stránek, dám na Reného. A proto je zde následující úkol. Doufám, že zapojíte hlavu, a ne vyhledávače.
Kdo je autorem následujících veršů:
SLAVNÝ SMUTEK
Okamžiky slavného smutku dýchal jsem z atmosfér Tušení,
když paprsky Věčného proťaly teskný sen,
jenž mlhami kouří se v mé duši z tajemství věcí.
Tenkrát opojení nekonečných jar sálalo z kalichů květů,
záření nespočetných dní zpívalo v narážení bílého světla,
tisíce neznámých nocí pršelo zlatými lijavci hvězd.
Staleté hymny budoucích lesů šuměly v korunách stromů
a bohatství nekonečných žní vlnilo se ve vlhkém výdechu země.
Ze zraků milenců lila se rozkoš a smutek nesčíslných bytostí,
plamenné požáry příští touhy hořely v ruměncích tváří,
vé vášnivém vlnění slov třáslo se pohnutí nezrozených davů
a v modlitbách věčná úzkost budoucí nejistoty,
ubitá pýcha myšlenky blednoucí před utkvělými pohledy Jeho.
V těch chvílích smutek můj byl jediným vzedmutím věčného smutku
rozlitého staletími, zaplavujícího národy, zmítajícího vlnami duší,
rozžhaveného v ohnivé brázdy fosforeskujících vln
pod němými klenbami nocí,
z nichž výkřiky otázek vracejí se echem vysíleným dálkou
bez odpovědi.
Doplněno:
Autorem veršů je Otokar Březina. Autorem správné odpovědi Jirka Kouba.
Kdo je autorem následujících veršů? (2) Read More »
Při brouzdání jsem čistě náhodou narazil na stránkách České národní banky zjistil, že byla vydána pamětní mince k 150. výročí narození Jaroslava Vrchlického. Potěšilo mne, že i tak významná instituce si dokázala vzpomenout na tuto významnou postavu české poezie.
Básník a filolog
Jaroslav Vrchlický
Filolog je pouhé dítě, hraje sobě s kamínky,
básníkovi ale skáčí z kamínků těch plamínky,
filolog jen konstatuje,
že tu slovo paprskuje . . .
ale básník obejmouti dá se dvěma ramínky.
Ekloga
Jaroslav Vrchlický
V aleji, která stmělý park střeží,
co asi leží žlutého listí,
a padá stále, jako když sněží,
jako když hvězdy se čistí.
V pole a lada padá a padá
a z pole stáda jdou v davu –
zdá se, že vidíš, jak země žádá
do listí složit mdlou hlavu.
Přes nivy k lesu pavučin sítě
po zvadlém vřesu zlehka se nesou,
zde s tebou chtěl bych stát, moje dítě,
když nebem hvězdy se třesou :
Dívat se v lesy, kterak v nich zima
číhá a zdvíhá mlh clony,
dívat se v oči tvé, kterak v nich dřímá
příští máj sladký a vonný!
http://citanka.cz/vrchlicky/mvtoc.html
http://citanka.cz/vrchlicky/mbatoc.html
http://www.volny.cz/pjenicek/vrchlick/index.htm
Jaroslav Vrchlický Read More »
Milí čtenáři a návštěvníci, řeč je o vás. Nikdo se neodvážil tipovat autora sobotní nedělní chvilky poezie. A tak mi nezbývá než jeho jméno prozradit.
Báseň Tygr je z pera chilského básníka Pablo Nerudy.
Adam Javůrek píše o změnách v Respektu. Taky jsem si povšiml, když jsem u stánku vytahoval o pětikorunu víc.