Nové číslo Aluze 3/2011
Na stránkách Aluze naleznete i poslední číslo loňského roku. Krom HTML a PDF i ve formátech pro čtečky.
Nové číslo Aluze 3/2011 Read More »
Literatura
STAŘÍ DOBŘÍ: Jiří Gruša (CXXVII.)
Po dlouhé době jsem dnes sáhl po sbírkách Jiřího Gruši. A zas to bylo příjemné setkání. Možná, že dráha politika a diplomata v posledních letech trochu překryla obraz spisovatele, ale ne v mých očích. Netušil jsem, že loňské letní setkání bude brzy již jen poslední. A tak aspoň jednu, která se tak trochu hodí.
DODATEK
chtěl bych abys mi věřila
že jsem byl také živ
vosa se zvedla z koláče
a mně tak rychle puchne patro
snad jsem ji překousl
a snad to byla pravda
co jsem ti pověděl
čím dýl jsem po smrti
tím jsem si nejistější
(Cvičení mučení, 1969)
foto: 18. 6. 2011, Ostrava
STAŘÍ DOBŘÍ: Jiří Gruša (CXXVII.) Read More »
Čtenář časopisů: Východní Morava
Nový časopis potěší takřka vždycky, zvláště pokud se dá nulté číslo získat zdarma. Ale celý týden na něj ne a ne narazit. Až včera. Absolvoval jsem tedy před pravidelným pátečním posezením U Magistra cestu mrazem do vsetínského státního archivu pro výtisk Východní Moravy, nového historického časopisu s podtitulem Dějiny – lidé – krajina. (Vzhledem k předpokládané roční periodicitě se jedná spíš o sborník.) Vydává Moravský zemský archiv v Brně společně s archivy v Kroměříži, Uherském Hradišti, Vsetíně, Zlíně. Moderní a přehlednou grafickou tvář dal časopisu Zdeněk Macháček (mj. revue Prostor Zlín, pokud se nepletu) a více než dvě stě stran přináší dost zajímavých příspěvků, např. třeba studie Zdeňka Pokludy Zapsáno v listinách – poznámky k počátkům obcí na východní Moravě, některé obce překvapila studie Tomáše Borovského věnovaná založení vizovického kláštera. Z bohatého obrazového materiálu stojí za zmínku např. fotografie Josefa Sudka nebo faksimilie zakládací listiny firmy Baťa. Prostě dost čtení. Číslo vyšlo v realistickém nákladu 600 ks a je k dostání ve výše uvedených archivech. Odpovědným redaktorem časopisu je David Valůšek, ředitel zlínského archivu.
Čtenář časopisů: Východní Morava Read More »
Aluze 2/2011
Doháníme skluz.
Nové číslo si můžete přečíst na stránkách nebo stáhnout ve formátech PDF, EPUB, MOBI.
Zvláště poslední dva, pro elektronické čtečky, našim dlouhým textům vyhovují.
STAŘÍ DOBŘÍ: Rafael Wojaczek (CXXVI.)
To jméno mne v minulém roce snad pronásledovalo. Ani nevím, kolikrát jsem na verše tohoto kultovního polského básníka (1945-1971) narazil.
Tak aspoň jednu mou oblíbenou v překladu J. A. Pitínského.
* * *
Lidé jdou spát
Před spánkem je dobré sníst jablko
Já kníže Akvitánie
šplhám na strom
v nejlepším vycházkovém obleku
Dívám se na sousedku
vyslékající se k spánku
Mor zničil platné názory říká
jiný Francouz taky šílený
Levý prs sousedky
je o něco větší než pravý
Narušená symetrie
to je právě to
Potom jsem spadl se stromu
Související:
http://www.barrister.cz/recenze/63/337/petr-motyl-prokleti-na-basniky/
http://pl.wikipedia.org/wiki/Rafa%C5%82_Wojaczek
STAŘÍ DOBŘÍ: Rafael Wojaczek (CXXVI.) Read More »
Do hlubin samizdatových a exilových publikací
psáno pro Host 8/2011
Při listování starými časopisy na nás padá nostalgie, ale stejně je to příjemná kratochvíle, které se nelze ubránit. Osobně rád nahlížím i do těch digitalizovaných, například do archivu při Ústavu české literatury. V poslední době však mé oblíbené stránky rozšířil i projekt Scriptum, který postupně zpřístupňuje exilová a samizdatová periodika. Věřím, že zaujme například všechny ty, kteří mají do studovny Libri prohibiti příliš daleko.
Graficky strohá stránka možná nezaujme na první pohled, neboť webdesign a jeho trendy přece jen urazily nějakou cestu, ale na straně druhé poněkud syrový vzhled ladí s obsahem a jistě platí i staré známé: není všechno zlato, co se třpytí.
Samozřejmě, že zde nenalezneme úplně všechna periodika, ale ta základní a podstatná ano. Takže pokud vás zajímá například Svědectví, Promluvy, Vokno, Prostor, Kritický sborník, tak jste na správné adrese. Avšak jsou zde připraveny i další časopisy. S historií těchto periodik a pozadím jejich vzniku se pak můžete seznámit v několika vybraných studiích, případně pomocí odkazů na související projekty.
Stránky nabízejí pro technicky méně zdatné uživatele i základní jednoduché návody, jak se dají dokumenty tisknout, „dávkově“ stahovat, případně se lze seznámit s popisem formátu DJVU, který je díky své účinné fraktálové kompresi často používán k archivaci dokumentů i v rámci jiných elektronických knihoven. (Osobně mohu doporučit pro práci s tímto formátem prohlížeč STDUViewer, který zvládne nejenom dokumenty PDF a DJVU, ale i další, které jsou používány pro archivaci komiksů nebo pro ukládání e-knih.)
Projekt do budoucna slibuje i zveřejnění textové verze digitalizovaných dokumentů. Snad se to povede. Ale tvůrcům patří díky i za podobu současnou. S poměrně dlouhým časovým odstupem se podařilo široké veřejnosti zpřístupnit jinak špatně dostupné dokumenty. Věřím, že své čtenáře najdou.
Do hlubin samizdatových a exilových publikací Read More »
Moderní literární zpravodajství
psáno pro Host 7/2011
Stránky Festivalu spisovatelů Praha logicky zažívají svůj největší nápor návštěvnosti „před“ akcí a v době jejího konání. Po zbytek roku sice plní díky rozsáhlému archivu funkci kvalitního informačního zdroje, ale přece jen jsou spíše statické. Zda byl právě toto impulz pro jeho tvůrce, nevím, ale důležitější je, že se aktéři vrhli na nový projekt a s podtitulem Světová literatura živě resuscitovali literárně zpravodajský portál Literární.cz. Stranou pozornosti naštěstí však nestojí ani literatura česká. Dlouho mi chyběl domácí portál, který by přinášel pravidelné a kvalitní literární zpravodajství. Byly zde i jiné pokusy v poslední době, například literární část Topzine, ale ty zcela nenaplnily mou představu. Avšak nyní Literární. cz zaplňuje mezeru, která zde byla. Příjemné je, že zvolený jednoduchý název serveru a podtitul opravdu korespondují s obsahem. Nějak takto si představuji moderní literární zpravodajství. Podařilo se vybudovat projekt, který bude konkurovat a doplňovat již tradiční a osvědčené iLiteratuře. Vzhledem k většímu využití multimédií působí stránky atraktivně. Naleznete tu zde nejen recenze, ale také audio- i videozáznamy. Krom již tradičních RSS kanálů můžete aktuální tok informací sledovat také pomocí Twitteru, kde redakce zveřejňuje krátké zprávy a odkazy na nově publikované články. K dalším možnostem patří zasílání informací do čtečky Amazon Kindle pomocí služby Kindly.cz. Mezi doplňkovými službami naleznete také kalendář akcí, který je založen na službě poskytované Googlem, a tak si jej jednoduše můžete přidat k tomu, který spravuje a nabízí literární blogger Ondřej Lipár. Literarni.cz si zasluhuje pozornost. Snad mu síly vydrží.
Moderní literární zpravodajství Read More »
Překlady z tábora 2011
Předchozí příspěvek mi připomenul jeden rest. Účastníci našeho překladatelského tábora se trápili s prózami Pohádka Bohuslava Reynka a Denatur Jana Balabána.
Takže konečně. Část překladů účastníků je k nalezení na adrese: http://prekladatelskytabor.kotrla.com/2011_prace.php
Překlady z tábora 2011 Read More »
Zrození literární legendy
Ano, jsme u toho, právě teď se rodí legenda, o které se bude psát v učebnicích literatury. Právě teď probíhá proces kanonizace. V posledním čísle Hosta jsou tři příspěvky věnované dílu Jana Balabána. Zajímavé úvahy, které stojí za přečtení, zvlášť ten z pera Pavla Janouška Smrt člověka zrod literární legendy.
No jo, je to trochu do vlastního hnízda, neboť také jsem o jeho poslední knize psal, ostatně příspěvky Pavla Janáčka a Martina Puskelyho to zmiňují. Ale psal jsem i o té předchozí a s Honzou jsem se znal dlouho. Vůbec poprvé jsme se spolu bavili v dávno zaniklé hospodě o jeho překladu Lovecraftův výbor Šepot ve tmě. A nenapsat, když bych psal i jindy?
Nyní byly spuštěny i stránky Jan Balabán, které se vztahují k dokumentu, který uvede Česká televize 29. 12. 2011 a který bude brzy poté na stránkách dostupný.
Pocta pěkná, stránky funkční, informačně bohaté. I ony ten trend vzniku legendy podporují. Snad i ty knihy si někdo přečte.
Zrození literární legendy Read More »
Čtenář poezie: Petr Hrbáč – Jak plyne čas
Té knize Petra Hrbáče vydané v edici Srdeční výdej jsem se vyhýbal. Nejprve jsem do ní letmo nahlédl. Zaujala především obálkou (s kruhovým výřezen podbarveným rudou, který ihned připomene japonskou vlajku), ale do čtení se mi nechtělo. Několik týdnů ležela na stole. Pak jsem ji zařadil do knihovny. Ale vzhledem k tomu, že jsem na zmínky o ní a ukázky několikrát narazil, tak jsem ji nakonec otevřel znovu. A Hrbáčova fascinace Japonskem, jeho kulturou, písmem si mne nakonec přece jen podmanila. Po takřka sto letech by česká poezie snesla nového Konstantin Biebla. Myšleno možná trochu s nadsázkou, ale zas ne tak úplně.
Horší je, že mi stále při čtení něco vadilo. A částečně to byla právě ta fascinace Japonskem, která do veršů prosakuje nejenom v reáliích (včetně vysvětlivek), ale i v přepisu japonštiny latinkou i typickým znakovým písmem.
Sbírka stojí za přečtení. Už jen pro to, že je zajímavé sledovat zralého básníka, jak se vkořeňuje do jiného kulturního světa.
KONPIRASAN
Křivé bambusy mósó
v prudkém úbočí hory
smrkají černé blesky
vzniklé tím, že slunce
lhostejně tříská
do laku taxikářských
toyot.
Byl by to snad pouhý sen,
ale moje kolena si dobře pamatují
masu schodiště,
po němž jsem stoupal
ke svatyním
vzrůstající jenom pomalu
do hlediště hory.
Další autorovu fascinaci můžete sledovat na jeho botanických stránkách http://rostliny.nikde.cz
Čtenář poezie: Petr Hrbáč – Jak plyne čas Read More »