Texty 56
Po dlouhé době stíháme vydání před koncem ročního období. A za oknem je ještě také. Nové číslo můžete stahovat zde.
Čekání bylo dlouhé, ale na adrese http://aluze.cz naleznete nové číslo. Letošní jednička je připravena v HTML, PDF, EPUB, MOBI. U EPUB a MOBI by nyní měla fungovat i navigace a obsah.
Tak jako v minulých letech, i letos jsem byl porotcem a předsedou literární soutěže Talent ze šuplíku, kterou pořádá Masarykova knihovna Vsetín. Překvapující byl letošní zájem soutěžících. Hodnoceno bylo šedesát prací, a to z území celé republiky. Poněkud zarážející byla nerovnováha v kvalitě příspěvků, kdy v próze bylo opravdu z čeho vybírat, zatímco v poezii tomu tak nebylo. 24. 11. 2011 se bude v přednáškovém sále knihovny konat slavnostní vyhlášení soutěže a bude představen sborník oceněných prací.
Úvodní část večera bude věnována besedě s básníkem, redaktorem a nakladatelem Martinem Stöhrem, která bude doplněna i jeho čtením. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem z obou stran barikády nabídne začínajícím autorům zasvěcený vhled do nakladatelské problematiky. Takže srdečně zveme nejenom zúčastněné autory, ale jako obvykle i veřejnost.
Talent ze šuplíku 2011 Read More »
Poslední dobou mne zaujala dvě periodika. Svým způsobem si jsou blízká, na druhou stranu představují určitou opozici. A ani jedno není přímo literární, možná, že ku prospěchu věci.
Prvním je brněnská revue Kontexty, která vznikla sloučením Střední Evropy, Proglasu a Revue Politika. Z každého nového čísla mám radost, čtu s radostí. Exkluzivní revue s barevnou výtvarnou přílohou, která by neměla být přehlížena a u které mne zaráží pouze to, že se o ní tak málo mluví. Aspoň tedy v kruzích literárních jsem toto nepozoroval. Přestože zde najdeme i známá jména z literatury a literární část je kvalitní. Oceňuji však především skutečnost, že jsou zde články se širším záběrem a přinášející i podrobnější dobové souvislosti (portrét Majakovského, Picassovo levičáctví). V dobrém slova smyslu konzervativní a vyvážené médium, u kterého zaplacená stokoruna nemrzí. Obsah to prozatím vždy vyvážil.
Druhým periodikem je Protestant. Tento nezávislý měsíčník vycházející na novinovém papířu, v přehledné a strohé typografické úpravě vydává nakladatelství Eman.
Nebojí se pustit ani do ožehavých témat, která rozdělují společnost. Patří mezi ně diskuze okolo skupiny bratrů Mašínů nebo jen na technickou stránku věci osekaná sexuální výchova ve školách, nebo rozdílný postoj katolické a evangelické církve k Gay Pride . Obzvláště příspěvky diskuze k bratrům Mašínům ukazují, jak je společnost rozdělená v názoru na jejich činnost a jak hluboký to příkop je. Za přečtení stojí i kázání Marka Zikmunda na pohřbu Milana Paumera, jejich soudruha ve zbrani. (A ať se tak nějak vymezím: já osobně je za hrdiny nepovažuju. Medaile nemedaile.) Při čtení posledních dvou ročníků Protestanta jsem si uvědomil snad jedinou věc, kterou u Kontextů postrádám: jistou absenci veselí a humoru. Ten na stránkách Protestanta nechybí. Registrovaným uživatelům je pak nabízena možnost stažení čísla pro elektronické čtečky, a to v obou nejrozšířenějších formátech EPUB a Mobi.
U obou periodik jsem měl naštěstí ten dojem, že nejsou „jaksi postradatelná“, což je pěkná formulace, kterou jsem si vypůjčil od Martina Stöhra z jeho krátkého rozhovoru s Jiřím Plockem o Kulturních novinách v posledním čísle Hosta. Je pozitivní, že jak Kontexty, tak Protestant mají svou tvář. Kulturní noviny ji zatím hledají, sice se číslo od čísla zlepšují, ale jestli to v konkurenci Literárních novin, A2, ale též Tvaru a jiných bude stačit se teprve uvidí. Poctivě jsem přečetl všechna čísla. Ale musím přiznat, že prozatím bez nějakého výrazného nadšení. V posledním čísle potěšila Literární příloha a asi to bylo doposud číslo nejlepší. Chybí mi zde razance, se kterou vznikla např. A2. Obecně se o Kulturních novinách moc neví a zatím se ani nezviditelnily nějakým tématem, na propagaci peněz asi také nezbývá. Nicméně, přes vznášející se stín pochybností, projekt družstevních novin je sympatický, takže držím palce.
Čtenář časopisů: Kontexty, Protestant, Kulturní noviny Read More »
Beseda s běloruskými básníky (Jiří Dědeček, Jáchym Topol, Ales Razanov, Vital Ryžkov, Sergej Smatričenko)
Včera jsem se vrátil z Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodu. Nevím, jestli to bylo tím, že se pořádal už po jednadvacáté, ale tak narváno jsem nečekal. Hlava na hlavě a projít se skoro nedalo. Obzvlášť kontrastní ke vzpomínce na jarní veletrh ostravský stejných pořadatelů. Snad si i ten vydobude stejné renomé a přízeň čtenářů. Nicméně doprovodné programy byly dobré na obou.
Čtení Ludvíka Vaculíka
Dva různé veletrhy Read More »
řestože Google v posledních dnech provádí čistku ve své sekci Labs, stále má v nabídce řadu nástrojů se, kterými si lze hrát. Jeden z těch, který se posunul z vývoje dál a stal se součástí Google Trends je pak Google Correlate, který umožňuje statistické náhledy na data Googlem vydolovaná a shromažďovaná. Tedy prozatím ne na všechna, ale pouze na ta, která jsou sbíraná anglickou verzí.
Nicméně i tak je to pěkná hračka. Jen tak pro zajímavost jsem si srovnal výskyt slov „literature“ a „books“.
Zatímco zájem o to první je stále klesající, u druhého pak je křivka zajímavější.
Google Correlate – literature
Google Correlate – books
A co teď s tím? Je zde vzájemná souvislost nebo není, mají křivky vypovídající hodnotu? Nehledají třeba již poučení uživatelé internetu spíš konkrétní autory a knihy než obecné pojmy? Možná.
Možná je to ale také svědectvím, že pod pojmem kniha si poslední dobou představujeme stále častěji jiné věci než klasický tištěný svazek. A že sice možná i stále více čteme, jen méně té literatury. Je otázka, zda teď mají křivky vůbec vypovídající hodnotu a jaký je mezi nimi vůbec vztah. Třeba se vytrácí.
Čteme víc nebo míň? Read More »
Ať byly loňské oslavy Máchova výročí jaké také, přece jen nějakou odezvu nalezly. Na oslavy Erbenova výročí narození už ale nevybylo. Obec spisovatelů postupně projedla svůj majetek, podrobně popsáno např. v posledním předprázdninovém Hostu. A nikdo jiný se k tomu, aby připomenul tuto významnou osobnost, nemá. Jakoby měl Erben zůstat ve stínu. Také davové nadšení z F. A. Brabcovy Kytice, které mne naštěstí ani v období kulminace nepostihlo, již vyprchalo. Ale pravda, do listopadu ještě nějaký čas zbývá.
Naštěstí nezapomněli všichni a nakladatelství Práh připravilo nové, již stoosmdesáté, vydání slavné Kytice. A tak je tu nová interpretace textu, tentokrát díky kolážím Miroslava Huptycha.
Ten za jejich základ zvolil dobové materiály. A dobře udělal. Díky stylizaci i konfrontaci jednotlivých částí zůstává dostatečný prostor pro vlastní fantazii. Ilustrace tvoří svébytný doprovod.
K dostatečně známému textu se vyjadřovat nebudu. Grafická úprava z dílny grafického studia Redesign se povedla.
Jen podotknu, že tvoří řadu s jinou Miroslavem Huptychem fotomontážemi opatřenou knihou Milovníci knížek.Tu sestavil společně s Jiřím Žáčkem a v loňském roce ji také vydal Práh.
Když to shrnu: toto vydání patří k těm nejpěknějším. Takže pokud Kytici náhodou v knihovničce ještě nemáte, důvod ke koupi by tu zcela jistě byl.
Škoda jen, že není nově vydáno také něco dalšího.
Související:
ÚČJL – Literatura ke stažení – ERB
Odkazy na Erbenovo dílo na Wikisource
psáno pro Host 6/2011
Můžeme si nalhávat, co chceme, snažit se tomu bránit, strkat hlavu do písku, ale nezbývá než konstatovat, že v posledních letech se naše životy zrychlily. Toto zrychlení ve svých důsledcích přináší i menší prostor pro samotné čtení. „Já na knížky už vůbec nemám čas. Kdy ty to čteš?“ Slyším to okolo sebe stále. Kdo chce, ten si čas i prostor najde, na stránkách literárního časopisu je to snad ještě stále zbytečné zdůrazňovat. Aspoň doufám. Ale i my, zarputilí čtenáři, se dostáváme do situací, kdy se číst nedá. Například při řízení auta. Tedy teoreticky, neboť jsem zahlédl aplikaci, která umožňuje řidiči číst i při této činnosti, kdy je díky kamerce na tabletu promítána situace na vozovce jako pozadí za textem. Kolik bude takto odvážných řidičů, to netuším, nicméně do auta se jistě hodí audioknihy. Jejich popularita stále stoupá, především s rozmachem MP3 přehrávačů a dalších přenosných zařízení, jako jsou tablety a čtečky. Z knih původně určených především nevidomým a slabozrakým se stal nový fenomén. A i u nás máme v tomto oboru etablovaná nakladatelství (Tympanum, Radioservis). Nepřehlédnutelná nadále zůstává produkce Českého rozhlasu. Škoda, že jeho stránky nabízejí přímo ke stažení pouze literární díla zveřejněná v rámci Čtenářského deníku a že ostatní lze poslouchat zpravidla jen ve streamu. Chápu, že z pohledu autorských práv není možné, aby bylo zveřejňováno vše, ale větší nabídka archivních pořadů ke stažení by přesto potěšila.
I přes stoupající oblibu je počet českých webových stránek věnovaných audioknihám již delší dobu téměř neměnný. Není jich mnoho a vlastně takřka všechny podstatné najdete na rozcestníku Audioknihy.net. Tyto stránky poslouží jako dobrý odrazový můstek. Naleznete také pravidelné aktuality, dělení audioknih, odkazy. A zcela jistě nelze opomenout oblíbený server Panáček v říši mluveného slova, stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec, bohatou studnici informací o rozhlasové produkci. Přehlédnout nelze ani Portál mluveného slova a jeho fórum.
Pan Trávníček nám již žádný příspěvek nepošle, zemřel v pátek 8. 7. 2011.
(Fotografie jsou z autogramiády jeho poslední knihy v roce 2009.)
Zemřel Mojmír Trávníček Read More »