Nezařazené

Tak už i u nás. 🙁
(Nádraží ČSAD, Valašské Meziříčí)

Moje recenze na portálu Českého rozhlasu:
http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/110751

Dobrá práce si zaslouží pochvalu. Tentokrát mám na mysli českou čtečku RSS Point. Hlavní výhodou tohoto programu není jenom skutečnost, že je zadarmo, ale také že umí to, co potřebuju a bez problémů zvládá češtinu. Autor je navíc komunikativní a postupně zapracovává připomínky k dosud vývojovým verzím. Zdá se tedy, že dojde i na mé návrhy. Pokud někdo vlastní FeedDemon, tak asi bude váhat s přechodem na nový program, ale koho trápí stagnující FeedReader a další čtečky, tak by měl RSS Point přinejmenším vyzkoušet. Pro mne je to asi nejvýhodnější řešení, se kterým jsem se doposud potkal.

Tak jsem opět po čase procházel stránku nakladatelství Petrov. O své autory pečuje dobře. Stránky jsou často aktualizovány a najdete zde spoustu informací, které přímo s nakladatelskou činnosti nesouvisí. Jsou to například deníky spisovatelů (např. Antonín Bajaja). Taky jakási obdoba blogů. 🙂
A teď k časopisům. Že se konečně dočkáme dalšího čísla Aluze jsem již psal. Vyjde v ní také článek, který je jedním ze střípků polemiky o knize Libora Pavery, která byla označena za plagiát. Bohužel úroveň diskuze na stránkách http://aluze.cz donutila šéfredaktora Jirku Hrabala, aby příspěvky odstranil. Sice je to trochu škoda, ale na druhou stranu to byl plně oprávněný krok. Vzájemné osočování a osobní výpady již měly s literaturou a její reflexí pramálo společného. V posledním čísle Tvaru si ostatně můžete přečíst odpověď Libora Pavery.
Ve Tvaru pokračuje i další polemika. Týká se autorství Slezských písní.
To diskuze na stránkách Hostu, kterou vyvolala recenze Michala Sýkory polemizující s knihou Miroslava Zahrádky se dotýká víc než literatury historie této země. Bohužel, stín minulosti na starších generacích literárních vědců a historiků stále leží. A pokud to někdo připomene radost to neudělá. 🙁 Je však vidět, že minulosti se nedá jen tak jednoduše zbavit. Ani v literatuře.
Zdá se mi, že vzrušení spíš než literatura samotná vyvolává v poslední době literatura sekundární, o které se diskutuje živěji. Asi je to dostatečným svědectvím současného stavu.
Určitě také stojí za zmínku, že vyšlo třetí číslo ostravské literární revue Obrácená strana měsíce. Pro ty nešťastníky, kterým se nedostane do rukou sličná verze tištěná je připravena na http://www.obracena-strana-mesice.cz verze v PDF.

Koukněte na čerstvě aktualizované stránky této kulturní revue na http://aluze.cz, kde najdete obsah nového čísla.

Tak jsem o víkendu s potěšením přelouskal knihu Prsatý muž a zloděj příběhů od Josefa Formánka, zakladatele časopisu Koktejl, kterou s ilustracemi Dalibora Nesnídala vydalo nakladatelství Ivo Železný ve dvou provedeních. V brožovaném vydání, které je ještě ke koupi, a ve vydání v pevných deskách, které bylo distribuováno v krabičce pletené z dřevěných dýh.
Do značné míry autobiografická kniha nabízí zajímavý kompromis mezi románem a cestopisem, který stojí za přečtení. Pasáže z cizokrajného pralesa se střídají s pasážemi českými a s pasážemi z románu, kterou píše vypravěč. Přesto kniha drží pohromadě a udrží čtenářovu pozornost až do konce. Za zmínku stojí i výtvarný doprovod knihy. Ve verzi vázané je kniha doplněna i drobnými předměty vlepenými do knihy a originální záložkou s korálky a ptačím pírkem.
Krabička s knihou vypadá na poličce moc dobře. 🙂
Ukázku z knihy si můžete přečíst zde, knihu samotnou koupíte třeba na stránkách nakladatelství.

Zítra se s autorem knihy povídek Tenkrát na Východě můžete v18.30 setkat ve vsetínské knihovně. Besedu bude moderovat má maličkost.

Tento týden jsem byl literatuře celkem nevěrný. Hned v pondělí to začalo tím, že jsem doma zkoušel live CD s FreeBSD. Pod grafickým povrchem se asi skrývá proti Linuxu hodně změn, ostatně se o nich lze dočíst v cyklu článků na Root.cz, ale vzhledem k tomu, že CD obsahovalo KDE 3.2, tak jsem žádnou újmu nepocítil. A bohužel tedy ani nějaký výraznější rozdíl, neboť vše fungovalo, tak jak jsem očekával. Na druhou stranu je to dobře, neboť pokud by přece jenom náhodou někdy SCO se svými podivnými žalobami proti uživatelům Linuxu uspělo, tak vím, že mi stačí stáhnout si FreeBSD na DVD a opět můžu pracovat v prostředí, které mi vyhovuje víc než WindowsXP.
Včera odpoledne jsem tedy získal čtyři CD s Mandrake 10 Community (nebo taky další české stránky http://mandrake.contactel.cz ).
A tak zatímco jsem po příchodu domů pokračoval ve čtení knihy Josefa Formánka Prsatý muž a zloděj příběhů, o které se na těchto stránkách ještě asi zmíním, tak na mém notebooku Asus L3000D se už v klidu instalovalo. Instalace je opravdu jednoduchá a řekl bych, že i příjemnější, než v případě WindowsXP. Za přibližně 40 minut byl MandrakeLinux a vybrané aplikace nainstalován a nakonfigurován. Tedy za výrazně kratší dobu, než je tomu zapotřebí u WindowsXP.

Potěšilo mne, že nové jádro už bez problému rozeznalo touchpad notebooku při instalaci. S optickou myší připojenou na USB nebyl žádný problém, podobně jako s laserovou tiskárnou HP LaserJet 1015, kterou Mandrake ve verzi 9.2 automaticky rozeznat neuměl. Taky nastavení integrované zvukovky SiS7012 proběhlo v pořádku a po instalaci už konečně neobtěžoval pískot nestaženého vstupu mikrofonu. ALSA je nyní  primárním zvukovým systémem a vyhovuje mi více, než původní řešení zvuku.
Problémem stále zůstává, že ani tato verze dosud nerozezná integrovaný (pravděpodobně pouze softwarově řešený) modem od Intelu. Ještě, že mám i starý externí SupraFax.
Příjemným překvapením je, že bez problémů stačilo připojit můj digitální fotoaparát Ricoh RR30 na USB a systém jej proti verzi minulé již automaticky rozpoznal a s obrázky jsem mohl ihned začít pracovat. Tady je trochu škoda, že ještě stále se instaluje starší (a tedy stabilní) verze programu Gimp. Vývojová verze 2 je už svými možnostmi a ovládáním mnohem dál a obsahuje i tolik (třeba mnou) potřebný CMYK. Naštěstí už finální verze klepe na dveře. A my nedočkavci se klidně smíříme i s verzí nestabilní.
Pokud tedy můžu hodnotit první dojmy s práce s novým Mandrakem, tak převažují pouze kladné dojmy. Většina věcí funguje tak, jak má. Problémem není ani přehrávání videa s českými titulky, nebo vypalování CD.

Zde jsou ale mé drobné výhrady:

• Ovládací centrum se mi zdá být bez postranní lišty trochu méně přehledné a vyžaduje teď více kliknutí myší, než verze minulá.
• Podpora napájení a uspání pro notebook ještě není zcela automatická a Linux APM (Advanced Power Managment) se musí doinstalovat dodatečně. Naštěstí je na prvním instalačním CD, ale ani tak se mi toto nepodařilo zatím zprovoznit. Snad až dočtu potřebná HOWTO…

Taky mi přece jenom některé aplikace v distribuci chybí. Na čtyři CD se ale prostě všechno nevleze a záleží zde na individuálním přístupu. Taky se dá koupit verze na více CD, že. Ale co jsem potřeboval jsem si už doinstaloval. 🙂 Jsou to tyto aplikace:  Opera, FireFox, Sodipodi, Krusader, Karchiver, Unrar a XnView. Někomu by mohl chybět ještě Abiword. Z posledního Chipu se mi pomocí klasického configure – make – make install podařilo pokusně nainstaloval i X Northern Captain.
Pokud toužíte po příjemném a funkčním systému, tak do toho jděte. Navíc je to zadarmo.

Jak informují stránky Aluze, na stránkách opavského rektora se objevila jeho výzva Paverovi, viz
http://www.slu.cz/rektor/dokument1272.htm Přímý odkaz je http://www.slu.cz/rektor/docs/pavera.doc
Polemika pokračuje i na stránkách Tvaru. Naskenované články najdete zde (článek Martina Svatoše) a zde (článek Jiřího Trávníčka).