Nezařazené

Práce na výročním čísle finišují. Před časem jsem avízoval rozhovor s Václavem Bělohradským. Můžu jenom potvrdit. Ale teď k dalším příspěvkům. Bude krátké vzpomínání Antonína Bajaji věnované pověstem a bájím Valašska (jinak jeho poslední próza Zvlčení stojí rozhodně za přečtení a mám na ni napsanou recenzi), básně Lubora Kasala z připravované sbírky, prózy Lukáše Berného a Františka Šístka. Překlady z polštiny a chorvatštiny a krátké vzpomínání na zlínský festival Literární květen. A až na jednu recenzi a úvodník Michala Jareše se toho už víc asi vměstnat nepodaří.

Několik dní teď budete ochuzeni o aktualizace. Žením se. 🙂
V neděli by se zde ale nějaký příspěvek měl objevit.

I Google si někdy vzpomene na literaturu. Třeba dnes, kdy je ikonka věnována Alfredu Hitchcockovi (narodil se 13. 8. 1899). Je sice znám především jako režisér, ale napsal také řadu scénářů a nějaké prózy.
Takže hledejte: http://www.google.com/search?q=alfred+hitchcock

Díky Jakubu Grombířovi v posledních dvou týdnech přibyly v Potápěči některé zajímavé odkazy. Takže namátkou:
Jiří Orten: Elegie – jedna z důležitých básnických sbírek minulého století.
Háfiz – slavný perský básník žijíčí ve 14. století.
Pinocchio – klasika dětské četby

A mimochodem – v Potápěči je už víc než 1000 odkazů.

Kupodivu jsem ve Valašskomeziříčském knihkupectví narazil na román Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Jasně, že ne v češtině. Toho se snad ani nedočkáme. Ale v ruštině. Vydala Azbooka.
Taky jsem konečně narazil na Česko-ruský frazeologický slovník (nakl. Univerzita Palackého, Olomouc). Ať žije chaotická knižní distribuce, v Rožnově a na Vsetíně jsem ji nesehnal.

Některé z mých oblíbených blogů: https://kotrla.com/pmpro/agregace.php

ze sobotní vycházky

Chlapci tohoto internetového časopisu si švihli takové oddechovější číslo. Jsou prázdniny, není třeba se nad tím příliš pozastavovat. Za zmínku stojí třeba básně Joyce Mansourové, v překladu Jana Gabriela.

Nejenom po shlédnutí pondělního PopArtu mám dojem, že František Segrado se stal novým oblíbencem médií. Jeho kapela Veselá bída se mi ale přece jenom líbí víc, než hostování v posledním Horáčkově projektu Jak to chodí. Vzpomíná ještě někdo na Dobrohošť, kde také hrával (třeba výborná písnička Sáro)? Vloni byla Veselá bída poměrně příjemným překvapením festiválku Svítání, který Segrado moderoval. Stejně tak i Funková brigáda ze sousedního Pržna. I ta se pořadem mihla.
Škoda jenom, letošní Svítání drobně koliduje s termínem mé svatby. Jinak bych se asi šel kouknout, neb mají hrát mé oblíbené kapely: Ciment, MCH Band, Už jsme doma. Nebudu zde přepisovat program. Kdo chce, může si ho prohlédnout.

…

Hudební festiválek SvítáníPokračovat ve čtení »