Desátá z Klenova
Nová kniha mého nakladatelství Klenov: Alžběta Johanka Petrová a Kateřina Sýsová: Zastaveni (2021)
Osobní
Sváťa Karásek (1942-2020)
Tak i moje vzpomínka na zpívajícího faráře. Ze setkání a bohoslužby z roku 2003 u pomníčku předtolerančních událostí v Růžďce.
Sváťa Karásek (1942-2020) Read More »
Texty 83 (podzim 2020)
Kalendářní podzim skončí za několik dní, ale nově číslo textů je kupodivu zde. V číslech dalších rádi uvítáme nové autory, tak se neostýchejte, máte šanci.
úvodník
Dalibor Malina: Starost o věci vezdejší
próza
Lukáš Berný: Lokomotiva
poezie
David Mišťúrik
Klára Goldstein: (con brio)
překlad
József Keresztesi
Milorad Pejić
jen tak
Martin Dokupil Škabraha: Zdrženlivá zpráva o počátcích románu
recenze
Ondřej Hložek: Střízlivá a pokorná Diagnóza (Ligocký, Petr. Diagnóza. Ostrava: Protimluv, 2020.)
Ondřej Hložek: Perfektní debut nebo chrlení slov? (Luňáčková, Alžběta. Pravý úhel. Brno: Host, 2020.)
Adam El Chaar: Touha je zázrak (Houellebecq, Michel. Serotonin. Praha: Odeon, 2019.)
Všechna předchozí čísla najdete na stránkách Textů.
Texty 83 (podzim 2020) Read More »
Zlaténka a Mirkovi v distribuci
Nově najdete jak Zlaténku od Ondřeje Hložka, tak sborník věnovaný vsetínskému sochaři Mirkovi Machalovi v distribuci Knihcentra.
Více o jednotlivých knihách Klenova na https://kotrla.com/pmpro/klenov/
Zlaténka a Mirkovi v distribuci Read More »
Texty 82 (jaro-léto 2020)
Končí se léto… Něco ke čtení.
úvodník
René Kočík: Pandemická topografie
próza
Pavol Ičo: Pexeso
Adam El Chaar: Šlehané básně
poezie
Ondřej Hložek
Jiří Šimčík
Anna Sedlmajerová
Dominik Bárt
Alžběta Johanka Petrová
Jakub Chrobák
překlad
Stanka Hrastelj: První dáma (přeložila Kateřina Honsová)
Tugomir Matić: Žít na ostrově (přeložil Jiří Hrabal)
recenze
Pavel Kotrla: Jeden z pokusů o ekologicky angažovanou poezii (Stehlíková, Olga: O čem mluví Matka, když mlčí. Nová Říše: Dobrý důvod, 2019. 36 s.)
Ondřej Hložek: Pozoruhodné Rozhraní (Bátor, David: Rozhraní. Ostrava: Protimluv, 2019. 45 s.)
Andrea Chrobáková‑Lněničková: Kdo všechno má křídla? (Dvořáková, Petra: Vrány. Brno: Host, 2020. 182 s.)
Ondřej Hložek: Návrat přírodní lyriky (Staněk, Libor: Drolení. Nová Říše: Dobrý důvod, 2019. 48 s.)
Jakub Chrobák: Takto tak umět bilancovat! (Kostewicz, Danuta: Andante spianato. Překlad Libor Martinek. Opava: Literature & Science, 2019. 130 s.)
Všechna předchozí čísla najdete na stránkách Textů.
Texty 82 (jaro-léto 2020) Read More »
NOCA (a spolek VDOLEK)
Včerejší večerní koncert kapely NOCA (a spolku VDOLEK) ve stodole Na Damašku v Hošťálkové se velmi povedl.
NOCA (a spolek VDOLEK) Read More »
Včerejší Noca
Srdeční záležitost. A kdo jí nestihl, má zítra šanci od 18.00 v Hošťálkové ve stodole Na Damašku.
Ondřej Hložek: Zlaténka
Devátý svazek mého jednomužného nakladatelství Klenov 🙂 Kniha pro děti od opavského básníka Ondřeje Hložka a ilustrátorky Leny Vítové. Ukázky z knihy zde.
Ondřej Hložek: Zlaténka Read More »
Plnicí pero Miro
Značku plnicích per Centropen, případně Koh-i-noor, zdá z dětských školních let snad každý příslušník nejenom mé generace. Tedy pokud nebyl levák, který někdy mohl psát propiskou. Historie českých per je ale mnohem barvitější a bohatší o řadu dalších předválečných a krátce poválečných značek. Nejstarší českou továrnu na ocelová plnicí pera Miro založil v roce 1919 František Pešek v Bohumilicích (okr. Prachatice). V roce 1934 ovdovělá Anna Pešková přijala za společníka firmy Stanislava Hejhala, který provoz modernizoval a rozšířil. Ještě v roce 1949 je 23. 7. otištěn v Rudém právu (!) inzerát na tato pera.
Tuto továrnu na psací pera pak, jako i další, později převzala též znárodněná společnost Koh-i-noor. A psací potřeby (plnící pera, patentní tužky, pera na tuhý inkoust čtyřbarevné tužky a pera) se v továrně vyráběly až do jejího zrušení v roce 1995.
Takže mít jedno mezi svými není od věci. Je to kus historie. Tento konkrétní model bez označení je menším perem, které má v zavřeném stavu 11 cm a s nasazeným vrškem pak 14 cm. Je tak menší i mezi menšími, víceméně kapesní. Plněno je vnitřním pístovým mechanismem, který i po těch letech funguje. Hladinu pera lze pozorovat v žlutém transparentním okně. A jak píše? No, nic moc úplně hladkého. Že by tento hrot úplně klouzal po papíru tvrdit nebudu. Ale na druhou stranu nic dramatického, psát by se s ním dalo. Ale krom pak pár zkušebních řádků s tím nepočítám. Jako svědka pohnuté české/československé výroby per se ho určitě zbavovat nebudu.
Dobové reklamy:
