Typografie

Minulý týden byl na úlovky bohatý podobně jako ty předchozí a nových knih se sešlo hned několik. Jednou z nich je i mnou očekávaná nová kniha Knihy a typografie Martina Peciny. Vyšla jako 500. publikace nakladatelství Host. Těšil jsem se na ni a o víkendu ji dočetl.
Vzhledem k tomu, že mám přečteny všechny autorovy příspěvky publikované v Hostu, případně v Typu, a stejně tam mám pročten i jeho blog a příspěvky věnované typografii a knižní úpravě, tak musím konstatovat, že pro mne obsah knihy nebyl žádným překvapením. Autor sice dřívější texty přepracoval a rozšířil, nicméně gró zůstává. Což tedy není žádná výtka, jen konstatování. Důležité je, že jsou nyní pohromadě a vydány knižně.
Díky tomu, že v této oblasti vychází minimum původních publikací, tak zcela jistě se dočkáme podrobnějšího zhodnocení publikace i na stránkách příslušných odborných periodik, případně serverů.
Z mého pohledu se jedná o příjemnou knihu, kterou lze zcela jistě doporučit. Vhodně doplňuje Praktickou typografii Pavla Kočičky a Filipa Blažka. Autor kombinuje esejistický přístup s klasickým výkladem. Martin Pecina je zkušený knižní úpravce, za kterého dostatečně hovoří jeho tvorba. Nebojí se experimentovat, rád používá nová písma a nové papíry. Ostatně i tato kniha je tištěna na nových papírech Olin Natural White a Olin Regular Ivory (ten se také snažím již chvíli vnutit kamarádovi na jednu publikaci) a sázena písmy Lapture a Comenia Sans. Jeho tvorba však působí konzistentně a uměřeně, zpravidla v souladu s obsahem, který podtrhuje. A ten, kdo zná produkci nakladatelství Host posledních let, to snad může jen potvrdit.
Pokud si dobře uvědomuji, tak se jedná pravděpodobně o první odbornou publikaci u nás, která se dotýká i fenoménu elektronických knih. Zde se objevují nové problémy a sazba se musí přizpůsobovat nejen jednotlivým formátům, ale i jednotlivým typům čteček. Ostatně doporučuji každému vyzkoušet 🙂
Možná mi chybí ke spokojenosti s knihou pouze jedna věc. Očekával, že nějaký prostor bude věnován komunikaci s tiskárnou atd. Prostě by mne pouze zajímal autorův pohled. A koneckonců je to jakési završení vzniku knihy.
Nicméně, je tu nové aktualizované vydání Pistoriovy příručky pro nakladatele Jak se dělá kniha. Uvidím, co se dočtu v ní.
V závěru Martin Pecina píše, že na „obrovskou příručku, která obsáhne všechny aspekty knižní typografie“ nemá prozatím dost zkušeností. Těším se na dobu, až tomu tak bude a až se o ně bude chtít podělit.

Básnická sbírka Martina Peciny patří mezi ty, na které jsem se těšil. Veřejnosti je znám především jako typograf, který stojí za současnou podobou mnoha knih nakladatelství Host a které jeho sbírku vydalo. V časopise stejného jména má pravidelnou rubriku (příspěvky naleznete na jeho blogu), publikuje také v časopisu Typo. (Ten mimochodem právě získal cenu Red Dot.) Po vizuální stránce kniha velmi pěkná, v odstínech slonové kosti, doplněná zlatou ražbou, navíc vysázená písmem Comenia Serif, což také potěšilo. Ostatně více informací a detailů získáte přímo na autorově stránce, kterou sbírce věnoval a kde shromáždil i ohlasy.
No, a teď k té poezii. Asi jsem se těšil moc, takže určité drobné zklamání se dostavilo. Ale ne zas tak úplně, protože některé z básní zaujaly. Rozjívené erotické dílko, které potěšilo. Pokud bych hledal blížence z poslední doby, tak asi Tomáše Baránka a jeho sbírku Bez uzdičky. Pokud chcete vidět, jak vypadá autorská kniha od A do Z, pak sáhněte po této sbírce.

* * *
Břitvami nehtů do zad
vyrylas vrásčité linie čar
na způsob starých
Hamplových grafik

větvovím prstů do rudých ranek
s nateklým granátem naokolo
vetřelas lampovou čerň

vlhkým tělem
přikrytá houní rozevlátých vlasů
obtiskáváš ze mne
vláčný monochrom
potu, sazí
fermeže

Příšery templetonské Laureen Groffové jsem si s přečetl opravdu s chutí. (Aspoň krátká recenze by měla vyjít v Týdeníku Rozhlas.) Co mne však zaujalo také, je srovnání obálky amerického a českého vydání.

Ta jedna barva, která na několika místech v českém vydání vypadla, tam prostě chybí. Nebo se jednalo o záměr – název knihy barevný je?
Tak či onak – porovnání nezaškodí.