Silesiana, Antykwa Toruńska, Iwona aneb čím potěšili Poláci

Polské fonty zdarma

Arial je král kanceláří. Námitek vůči tomuto písmu zaznělo a zaznívá hodně, ale stejně toho příliš nezměnily. Změna však přichází nyní, kdy se nástupem nových Windows se můžeme těšit na fonty nové, prozatím méně okoukané.
Kvalitních písem je relativně dost, povětšinou však placených. Těch kvalitních zdarma je málo (jeden z populárních seznamů lze najít na stránce http://www.alvit.de/blog/article/20-best-license-free-official-fonts), těch s podporou češtiny ještě méně. Pro běžnou kancelářskou potřebu se dá použít ledascos, pro sazbu knih a tisk již zpravidla ne. Polský internet však však vaši sbírku může rozšířit.

Polský Województwo Śląskie dává nyní k dispozici font Silesiana, a to i ve formátu OpenType. O písmu referoval také časopis Typo v čísle 24.

Velmi pěkné písmo o mnoha řezech ve formátu OpenType je Antykwa Toruńska. Osobně jsem ověřil v tisku u jednoho historizujícího dokumentu. A můžu doporučit.

Stejně tak i Iwonu a další fonty z této stránky polských uživatelů TeXu: http://www.janusz.nowacki.strefa.pl/

Silesiana, Antykwa Toruńska, Iwona aneb čím potěšili Poláci Read More »

Jan Pelár – odhalení pamětní desky

Jan Pellar (Pelár) - pamětní deska

Prolezání archivů a starých tisků má občas i reálné dopady. 23. června by měla být na Bystřičce na hospodě Na Nové (ač se to nezdá, kdesi v základech je to stará formanská hospoda) odhalena pamětní deska tohoto slavného muzikanta (a pijáka), a to pravděpodobně za přítomnosti premiéra České republiky a dvou valašských ministrů. Uplynulo sto let od jeho úmrtí. Autorem desky je akademický sochař Pavel Drda, taktéž rodák z Bystřičky.

Související:
Dříve na blogu
Portrét Jana Pelára
•  Stránky Pavla Drdy

Jan Pelár – odhalení pamětní desky Read More »

„K poznání se probolíme, ne prosmějeme“

Zajímavý rozhovor Aleny Sojkové s Borisem Jirků v Týdeníku Rozhlas 20/2007

Máte vyhraněné názory na takzvané moderní umění…

Nemám rád ty, kteří za každou cenu ruší pravidla, napodobují a vykrádají. To jsou lidé, kteří přijdou na hokejové hřiště, zastřelí rozhodčího, znásilní brankáře a ledě vykopou díru. Je to zajímavé. Ale jako na hokej se na to nehodí dívat. Uznávám-li pravidla, dává mi to obrovskou svobodu. Když ilustruji nějakou knihu, musím se přiblížit člověku, který v daném místě a daném čase žije. To zúží mé možnosti. Říkám tomu trychtýřový efekt. Posouvám se zúžením možností na druhou stranu a tam je celý vesmír informací a inspirací a daleko větší svoboda.

„K poznání se probolíme, ne prosmějeme“ Read More »