Změny, po kterých jsem netoužil

/ Diskuze / Osobní

Přechod na vyšší verzi PHP neproběhl zcela hladce. Bohužel jsem se musel rozloučit se skriptem pMachine. Sice funguje, ale nalogování se do systému se ne a ne zdařit. Tedy u verze Pro (ta je teď zdarma), u verzí starších funguje vše. Nechci vše svádět na skript. Svou roli v tom hrají možná i mé průběžné opravy, úpravy.
Takže jsem stál před alternativami:
1) skončit s blogem
2) nechat stránky tak a pokračovat v blogu na nových stránkách
3) převést příspěvky
Dočasně zvítězila verze třetí a převod příspěvků do ExpressionEngine. Bohužel je to placený skript. Sice ho opět můžu získat za překlad, cca 45% přeloženo mám, ale nechce se mi. Vyzkoušel bych WordPress, tedy pokud mi někdo poradíte, jak převést češtinu. Můj pokus pomocí převodu http://zengun.org/stuff/code/import-pmachine23-0.3.phps je zde: https://kotrla.com/wordpress

Pokud budu muset upravovat víc, než jsem předpokládal, tak začnu znovu, s novým skriptem.

Změny, po kterých jsem netoužil Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Ktož jsú Boží bojovníci (C.)

/ Diskuze / Staří dobří

Pro kulatý příspěvek jsem si šanoval tuto pozdně středověkou bortičku evropských hitparád.

KTOŽ JSÚ BOŽÍ BOJOVNÍCI

Ktož jsú Boží bojovníci
a zákona jeho,
prostež od boha pomoci
a úfajte v něho,
že konečně vždycky s ním svítězíte.

Kristusť vám za škody stojí,
stokrát viec slibuje,
pakli kto proň život složí,
věčný mieti bude;
blaze každému, ktož na pravdě sende.

Tenť pán velíť se nebáti
záhubcí tělesných,
velíť i život složiti
pro lásku svých bližních.

Protož střelci, kopiníci
řádu rytieřského,
sudličníci a cepníci
lidu rozličného,
pomnětež všichni na pána štědrého!

Nepřátel se nelekajte,
na množstvie nehleďte,
pána svého v srdci mějte,
proň a s ním bojujte
a před nepřátely neutiekajte!

Dávno Čechové řiekali
a příslovie měli,
že podlé dobrého pána
dobrá jiezda bývá.

Vy pakosti a drabanti,
na duše pomněte,
pro lakomstvie a lúpeže
životóv netraťte
a na kořistech se nezastavujte!

Heslo všichni pamatujte,
kteréž vám vydáno,
svých hauptmanóv pozorujte,
retuj druh druhého,
hlediž a drž se každý šiku svého!

A s tiem vesele křikněte
řkúc: Na ně, hr na ně!
Bran svú rukama chutnajte,
Bóh Pán náš, křikněte!

STAŘÍ DOBŘÍ: Ktož jsú Boží bojovníci (C.) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (107)

/ 1 Komentář / Kdo je autorem?

Tak je tu další z dlouhého hádankového cyklu. Tentokrát se jedná o překlad jednoho mého kamaráda. Vyhledávače nechejte spát.

Hořká noc

Usnuli lidé v městě černém,
pod přikrývkami září sny.
Avšak tvá touha nevejde se
v ten svět těsný a nesmírný.

Utichly hlasy ochraptělé,
a soumrak křídla rozpíná,
a půlnoc zrnka máku věje,
avšak ne tebe tiší tma.

Tu drobný chlapec, černovlasý,
k očím své dlaně pozvedá.
Ne, svět ten nedojde již spásy,
nevyrveš veršem kořen zla.

Kdo je autorem následujících veršů? (107) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Jan Kollár (IC.)

/ Diskuze / Staří dobří

Trochu opravdové klasiky.

Mnoho tisíc roků různé boje
Mátly mysel světu celému,
Starý čas lál času novému,
Nový se smál z předků chyb a kroje;

Sever pravdu, východ krásy svoje,
Nadverhoval jeden druhému,
Země proti nebi svatému,
Nebe vedlo proti zemi zbroje:

Dary v lidstvu křivou měly míru,
Té chut, smysel a vtip milostný,
Této straně daly cit a víru;

Aby sváry živlů uspokojil,
V tomto tvoru, smírce lítostný,
Dary světů všech a časů spojil.

STAŘÍ DOBŘÍ: Jan Kollár (IC.) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Paavo Haavikko (XCVIII.)

/ Diskuze / Staří dobří

Finský básník, dramatik, prozaik (* 1931).

* * *
Vyrůstal jsem v domě, kolem byla tráva sluncem spálená.
Vítr a stíny kráčely
v mřížích, mříže křížem hladil
déšť a vítr,
na mé straně mříží nežili svišti,
ani zajíci, vyrůstal jsem v domě, kolem byla tráva sluncem spálená,
a deště, černé pláště dešťů,
pláč smutných panen,
odlévači svic, (vítr a stíny v mřížích),
přicházely. A odchod, a ne snadný odchod:
kdopak si přeje se narodit.

přeložil Jan Čermák

STAŘÍ DOBŘÍ: Paavo Haavikko (XCVIII.) Read More »

Časopisecká hlídka na počátku září

/ 5 Komentářů / Čtenářský deník

Sedím nad čtyřmi čísly měsíčníku Plav, který je jakousi náhradou zaniklé Světové literatury. Časopis je kupodivu sázen pomocí LaTEXu, a to se u nás příliš často nevidí. Sazba je pěkná a taktéž bilingvní obsah. Informace o jednotlivých číslech najdete na stránkách časopisu, to poslední, věnované sci-fi se povedlo. Chlapci z redakce se slušně orientují v literatuře, ale mohu vám potvrdit, že čtení map je pro ně zatím trošku problematickou oblastí. 🙂
Taky listuji první letošní Aluzí, která konečně opustila tiskárnu.
Doporučuju časopisy oba.

Související:

Časopisecká hlídka na počátku září Read More »