Kupte si Literární noviny

Ano, mé průběžné výhrady k tomuto periodiku asi znáte. A tak se divíte, proč vyzývám k takovémuto neuváženému činu. Důvod je zcela jednoduchý. Uvidíte, že Literární noviny lze dělat i bez literatury.  Číslo 11/2005 je už opravdu jen kulturně-politický týdeník.  Navíc se typografie úvodní strany o poznání zhoršila. Prostě takové číslo, které si ve svém archivu ponechám pouze jako raritu.

Kupte si Literární noviny Read More »

MiniApache

Narazil jsem na zajímavý projekt MiniApache pro Windows NT a vyšší, který zaujme především svou velikostí. Samotný: 289KB; s PHP: 925KB. Pro testování funkčnosti scriptů dostačující.
Jinak mám ale nainstalován Wamp5, který mým účelům plně postačuje. Pro lokální testování nejnovější verze prostě nepotřebuju.

MiniApache Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (80)

Protože jsme v sobotu shazovali stoleté dubisko, tak si dneska dáme jednu tematickou. Kdopak je tedy autorem?

VYRUBANÝ LES

Mé srdce porubaný les
Mýtina vykotlaných pařezů
světélkujících na úpatí noci

Kde jsou mé krásné stromy
hučící snové mládí
s korunami u nebes?

Postínány dole u země
Kořeny však svými pařáty
zpola v hlíně zpola vyčnělé
když v zemi zarůst nemohly
se drží křečovitě rozpjaty

Mé srdce vyrubaný les
Pokácený hájek zpívajících žen

Mé srdce rozervaná průrva
ale u propasti zlatý kvítek
a v hlubinách pod skalami
říční něha klokotá

Kdo je autorem následujících veršů? (80) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Bohumil Hrabal (LXXVI.)

V dnešní nedělní chvilce poezie si připomeneme známého prozaika (* 28. 3. 1914 –  † 3. 2. 1997), který nezapomínal ani na poezii. Třeba ji četl i J. H. Krchovský.

ZDRAVÍ A KRÁSE VSTŘÍC KOSMETIKOU ELIDA

Buďte pak potom statečni a plni snění,
když na všech místech sem táhne smrt a chlad,
jak mozek sám, který, jsa zcela rozštěpený,
na všechny strany střídá protiklad,

že není, kde se zachytiti a není více hvězd
a lásky není, ani luny brunátné za stmívání
a ani hovor milostný a skřípot písku cest.
Jen jídlo, šaty, soulož, práce. A zívání,

co dělati než nadejde čas jíti spát,
jen prchlý pohled v zrcadle, tak jako vrah,
když na mrtvolu v prostěradle pohlédne.

A básník, který dostal úkol život hlídat
a v lásce bdít, směje se idiotsky u vrat
a chlastá z lahve. Je půlnoc nebo poledne?

STAŘÍ DOBŘÍ: Bohumil Hrabal (LXXVI.) Read More »

Literární časopisy na počátku března

Nuda, nuda, zimní spánek. Neděje se nic. Vzpoura v Literárních novinách už internetem proběhla. Uvidíme jestli bude pokračovat aktualizace stránek.
A tak dopručím aspoň výlet na stránky Dějin a současnosti a číslo 3/2005 které je tentokrát věnováno „zlatým létům šedesátým“. Jak Stasiuk poznamenává ve své knize Jak jsem se stal spisovatelem nostalgie se stala až příznakem let devadesátých.

Literární časopisy na počátku března Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (79)

Pondělní otázka: Kdo je autorem následující básně?

Lopota

Blůzu pocákanou barvami
navlékám každé ráno znovu, znovu,
prázdný, jak bývá Měsíc v novu,
když mlčí nad námi.
Jak Pierre Bonnard a jeho včelí nos,
když na míse ti jablka svá skládá,
k novému dni čichám, ještě bos,
jak voní, jestli si mne žádá.

Jste to vy, má jitra zářivá?
Už tak blízko u jeseně.
Dní i vlasů mi teď ubývá.
Je jich stále méně, stále méně.

Co sis nastřádal, to máš.
Z ničeho nic nerodí se.
Celý život jako kvaš
nanášíš na plátno lysé.

Kéž se k sobě vroucně přitulí
barvy na tom plátně vrchovatém,
červny, jež mne rychle minuly
a nepopsaly mne svým zlatem.

Je to možná něco víc než sen,
je to možná něco víc než slova.
Stokrát žízeň po výškách jak sten
rozdírá zas prsa Daidalova.

V lopotě setrvám do večerního stínu,
počkám na odlet špačků, na husy.
Až do konce nic si neprominu,
úlevu neposkytnu si.

Kdo je autorem následujících veršů? (79) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Alexandr Tvardovskij (LXXV.)

Ta knížka – Alexandr Tvardovskij: Lyrické sloky (Lidové nakladatelství, 1990) -, ze které je následující ukázka, ležela ve vsetínském antikvariátu rok. Po všechny mé pravidelné návštěvy. Hodně básní je už jen dokumentem doby, ale některé stojí za pozastavení. Byť je tento básník (1910 – 1971) vnímán především jako představitel oficiální sovětské literatury, nelze zapomínat na jeho stálou kritičnost k režimu (v umírněných rámcích možností), ani na to, že otiskl první prózu Alexandra Solženicyna.

* * *

Den skončil, ale plní nepokoje
lidé šli spát a v spánku poznovu
dýchali vůni rozšlapané chvoje,
tu vůni svátků, vůni hřbitovů.

Březnová půlnoc vystupuje z šera.
Kdo to tam – za linií obzoru –
přebírá státní službu v pozoru:
obyčejný den, nebo celá éra?

1966

přeložil Jaroslav Kabíček

STAŘÍ DOBŘÍ: Alexandr Tvardovskij (LXXV.) Read More »