Tak, kdopak je autorem následujících veršů?. A když už jsem byl v tom přepisování, přepsal jsem rovnou dvě básně.

JE NA KOHOUTECH

Je na kohoutech volat ráno
dřív, nežli zazní ze vsi mše.
Všechno je, vše je odzpíváno,
je odzpíváno víc než vše.

Kohout (zpěvem?) dávno hluší…
A jako by to byla sněť,
sluneční světlo tiše ruší
mrtvolně bílou starou zeď.

…

Kdo je autorem následujících veršů? (54)Pokračovat ve čtení »

Pondělní otázka: kdo je autorem následujícího textu?

Televizní noviny

Je všední večer
a kromě myšlení
nic nového
A můžeme se stavět třeba na hlavu:
Strop obroste kobercem
a z bílé podlahy vypučí vzhůru květina lustru
s pestíkem žárovky
venku krápníky stromů stečou z travnaté oblohy
blesky řek se budou křižovat na mracích podhůří
z Beskyd vyjde pastýř kumulus
a sežene dohromady stádo beránků
u Třeboně se shoufují ryby do teplých krajů
ploutve ptáků udělají kruhy na hladině větru
a pohraničním věncem hor tlakové níže
prostrčí hlavu naše milovaná vlast
jak do chomoutu
a zabijačkové červánky popoženou k noci prasátko den

Je všední večer
hlasitě mlčíme
mlčenlivě hlasujeme
proces demokratizace proběhne i kdyby všichni byli proti
A nejdůležitější je stát oběma nohama na zemi

Při pondělku z veselejšího soudku. Kdopak tedy napsal následující verše?

ULOMENÉ PÁRÁTKO

Jednou ráno se probudím
a cítím nepříjemné šimrání v levém koutku úst
Vstanu
jdu k zrcadlu a div nezdřevěním:
Mezi dolním špičákem a první stoličkou
trčí kvetoucí jabloň
Okouzlen krásou a vůní začal jsem se holit
Ale než jsem byl hotov
strom odkvetl
ptáci ukrytí v listoví vyvedli mladé
a zarděl se renetami velkými jako melouny
Musil jsem časně do Prahy
tak nezbývalo než strom porazit a očesat
Jak živ už nesním tolik jablek
a dodnes nesmím k závinu ani přičichnout!

Od těch dob nevezmu do ruky dřevěné párátko
a používám slonové
Když mi uvázne mezi zuby štěpinka slonoviny
a k snídani mi na některém řezáku balancuje mamut
vytočím zoo
oni si pro zvíře přijedou a mám svatý pokoj