Kdo je autorem následujících veršů? (56)

Báseň-nebáseň, ale kdopak nám ji napsal?
PS: Vyhledávací mašinky nechejte spát…

Požerač psů z Nerudovky
Ve sklepě v domě 51 v Nerudovce bydlí požerač,
který má současně výhled na dvůr mnoho set metrů
pod úrovní ulice. Chodí celý týden se dvěma
řeznickými noži za pasem, ale v zimě, jako je
teď, je není vidět. Hledá tučné psy, ale spokojí
se i s malými čoklíky. Veronika Lopatková sedí ve
třídě s klukem, kterému sežral televizního jezevčíka,
jenž přinášel do rodiny ročně mnoho set tisíc korun,
takže rodina byla celkem spokojeně živena, ale teď
na ně doléhá bída.
Když požerač psů zapíchne bernardýna, je celý
týden U Slunců k dostání guláš. Když jsou psi jen
menší, tak svléknutí z kůže se U Slunců prodávají
jako utopenci. Zvláštní vztah víže požerače s Emanem
od slunců, než o tom dále.
Taky chodí na rychtu.

Kdo je autorem následujících veršů? (56) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Žalm 137 (LVII.)

V méně známém překladu z Jeruzalémské bible. (Úzus naneštěstí nutí psát malé b)

Žalm 137
Na břehu babylonských řek
jsme sedávali a plakávali,
když jsme vzpomínali na Sion;
na topoly kolem
jsme zavěšovali své harfy.
A tu od nás žádali
naši žalářníci, abychom zpívali,
naši únosci, abychom se radovali,
a říkali: „Zazpívejte nám
nějakou píseň sionskou.“
Jak bychom mohli zpívat
Jahvovu píseň
na cizí půdě?
Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme,
ať mi uschne pravice!
Ať se mi jazyk přilepí k patru,
přestanu-li na tebe vzpomínat,
nebudu-li Jeruzalém pokládat
za vrchol své radosti!
Nezapomeň, Jahve,
Edomovým synům
jeruzalémský den,
kdy říkali: „Pryč s ním!
bořte až do základů!“
Babylonská dcero, ty musíš zahynout,
šťastný, kdo ti oplatí
zla, která jsi nám přinesla,
šťastný, kdo uchopí a roztříští
tvé děti o skálu!

STAŘÍ DOBŘÍ: Žalm 137 (LVII.) Read More »

2× Czesław Miłosz: Orfeus a Eurydika

Shodou náhod se v poslední čísle Psího vína, které je jinak věnováno i moskevskému výletu Jaroslava Kovandy a Jakuba Grombíře, objevila stejná báseň Czesława Miłosze, jako v Listech.
První překlad je dílem Libora Martinka, druhý Josefa Mlejnka. Poměrně zajímavé srovnání, které dobře ukáže rozdílné překladatelské přístupy. Ano, ano, překlad není jenom dílem autora. 😉
Sice bych mohl Martinkův překlad také naskenovat, ale na druhou stranu: 30 Kč do literatury investovat může každý.

2× Czesław Miłosz: Orfeus a Eurydika Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (55)

Pokud někdo uhodne, má můj respekt. Takže: Kdo je autorem následujícího textu?

čekám s tebou dítě
moje milá
podívej: tady
jsi mne včera oplodnila

měla bys vědět
že se to nesmí
čeká nás kriminál
za čin děsný!

oplodnit muže
je proti řádu:
říznout mi do břicha
odhalí zradu

vzkážu děcku po nich:
milý synu
nenech si udělat
od dívky klukovinu!

Kdo je autorem následujících veršů? (55) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ:  Anatolij Štejger (LVI.)

Dnes trocha z ruské exilové poezie (1907 – 1944). Podzim trochu s předstihem.

PODZIM

Odejdeme – a kdo si toho povšimne?
Přijdeme – nikdo nás nepřivítá, nikdo, ne,
ruku nepodá, nepohlédne do očí,
neviní, neodpouští, s námi se neloučí,
na šťastnou cestu nikdo nezamává…

Na nebi luna už jen dodoutnává,
květiny umírají rychlou smrtí
a listy krouživě padají do vody,
na zemi leží bez pohnutí.

A podzim
kleká a tluče hlavou o schody.

(1930)

z ruštiny přeložil Luděk Kubišta

STAŘÍ DOBŘÍ:  Anatolij Štejger (LVI.) Read More »

Ošklivý a zlý šéfredaktor Aluze

Jo, je to tak. Asi tři dny jsem totiž strávil s připravovanou přílohou Aluze, kterou má být zvukové CD s nahrávkou autorského čtení básnické sbírky Lubora Kasala Bláznův dům (ostatně něco i zde) a on mi zakázal ukázku zveřejnit. No nic, brzy je objeví na stránkách Aluze.
Je se na co těšit. Nejsem velkým příznivcem autorských interpretací, ale Lubor opravdu umí.
Chlapci sice nejsou nejrychlejší, ale dobrá zpráva je, že Aluze 1/2004 už vyrazila do tiskárny a CD do palírny.

Ošklivý a zlý šéfredaktor Aluze Read More »

Časopisy v září – dno a Dno

Před časem jsem opět vzal na milost Literární noviny, přece jenom něco v nešťastné pondělní dny číst musím. Navíc když je v posledním čísle sloupek Libuše Bělunkové (trocha zlomyslnosti a zvrácené fotografické perspektivy, která zcela mate skutečnost) o námi organizovaném překladatelském táboru, tak jsem si je koupit musel. Navíc rozhovor s Noamem Chomskym (zde jeho blog)jsem si nemohl nechat ujít.
Po dvouměsíční letní pauze dorazil do poštovní schránky také nový Tvar s poděkováním Horáčkově Fortuně a. s. na titulní straně. Ano, próza střídá poezii. A svědčí o tom i následující dopis šéfredaktora Tvaru, který dnes dorazil do mé e-mailové schránky s žádostí o zveřejnění. Proč ne, když do Tvaru občas taky čas od času napíšu.

Ministerstvo kultury ČR
k rukám pana ministra Pavla Dostála
Maltézské náměstí 1
118 00 Praha 1

  V Praze dne 10. září 2004

  Vážený pane ministře,

dovolte mi, prosím, abych se na Vás obrátil s prosbou o podporu literárního obtýdeníku Tvar.
Jak asi víte, náš časopis existuje na české kulturní scéně již více než 15 let. Každým rokem jsme nuceni svádět nekonečný boj s finanční nepřízní, přestože vynakládáme značné úsilí ve snaze získat vedle dotace MK sponzory, kteří by byli ochotni podporovat českou kulturu. To je však v současné době velice nesnadný úkol.
Právě letošní rok je pro existenci Tvaru značně nepříznivý. Skutečnost, že dotace MK, která nám byla pro letošní rok přidělena, je navzdory inflaci výrazně nižší než v loňském roce, nás nyní přivedla do bezvýchodné finanční situace.
(Dotace MK pro rok 2003 byla 1.500.000,- Kč,  pro rok 2004 pouze 1.250.000,- Kč.)
Musím tedy bohužel konstatovat, že pokud se nám v nejbližší době nepodaří získat dodatečné finanční prostředky, budeme nuceni v říjnu přerušit kontinuitu vydávání Tvaru.
Troufám si při vší skromnosti tvrdit, že zánik časopisu Tvar by znamenal pro kulturní obec značnou ztrátu, neboť se jedná o jednu z mála platforem, kde dochází v takové frekvenci a v takovém rozsahu k publikování a reflexi současné české, ale i překladové literatury.
  Vážený pane ministře, prosím Vás tedy o zvážení naší nanejvýš kritické situace. Věřím, že díky Vašemu postoji bude možné nalézt dodatečné finanční zdroje, a my se tak budeme moci nadále věnovat své práci, to znamená dokončit již patnáctý ročník časopisu Tvar.

S přátelský pozdravem

Ondřej Horák
šéfredaktor Tvaru

Jenom si dovolím dodat, že Tvar již řadu let vychází díky autorům, kteří se zřekli honorářů. Ano, tak se to má s mým oblíbeným časopisem…
Avšak neklesejme na mysli, ani na dno.
Ale zmiňme DNO, tak se totiž jmenuje jeden z počinů undergroundové scény – časopis spodních proudů. První číslo je sice datováno květnem 2004, ale spíš se mi do rukou nedostal. Na jednom z letních večírků potěšilo hlavně CD do časopisu vložené. Poměrně velká část prostoru je věnována literatuře, ale kromě Homéra se nejedná o jména známá. Něčím se mi připomnělo staré Vokno, ale zatím má do něj daleko. Snad se někde srazím s dalším číslem.

Časopisy v září – dno a Dno Read More »