STAŘÍ DOBŘÍ: Sandro Penna (XXXVIII.)

Verše tohoto básníka (1906 – 1977) patří k tomu nejlepšímu, co nabízí italská poezie minulého století.

VENKOVSKÝ HŘBITOV

Uprostřed radosti cvrčků
temné pochodně.

A nahoře hvězdy.

V mladém srdci
odpočatý vítr
slunečních
činů dne.

Ale jakási tíseň už kalí
smějící se oči
chlapci, jenž přišel
z radosti se mnou.

z italštiny přeložil Vladimír Mikeš
citováno podle antologie Šťastná setkání (Praha: Práce 1984)

STAŘÍ DOBŘÍ: Sandro Penna (XXXVIII.) Read More »

Ondřej Sekora – práce všeho druhu

Sekora
Tento týden sice má poštovní schránka vyplivla už čtyři knihy, ale přesto se vrátím k týdnu minulému, protože jsem dostal tři knihy Ondřeje Sekory. Pokud pominu Ferdu Mravence a Brouka Pytlíka (můj oblíbenější hrdina), které důvěrně znám už od svých čtenářských počátků, tak novinkou je pro mne pouze monografie Ondřej Sekora – práce všeho druhu autorského kolektivu Blanka Stehlíková, Ondřej J. Sekora, Věra Vařečková a Zdeněk Ziegler, kterou vydalo nakladatelství Práh. Kniha je to pěkná, barevná a poctivě udělaná. Obsahuje spoustu dokumentačního materiálu a prací asi jinak nedostupných. A taky je to vůbec první monografie věnovaná tomuto autorovi. Doporučuji pozornosti.

Ondřej Sekora – práce všeho druhu Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (36)

Autora hledejte v cizině a na hřbitově.

Mám všeho dost

Mám všeho dost, už se unavím snadno,
ani ty písně mi nejdou jak dřív.
Kéž bych jak ponorka klesnout moh na dno
někam, kde nikdo mě nezaměří.

Kamarád nalil mi štamprli velkou,
povídal: Tohleto spraví ti chuť.
Zejtra tě při vodce seznámím s Věrkou,
pak s vodkou usni a s Věrkou se vzbuď.

Všechno je marný, ráno je chladno,
z vodky i z Věrky kocovina.
Chtěl bych jak ponorka klesnou na dno
a přestat vysílat volací znak.

Lezou mi z krku všichni a všechno,
hlasivky tejrat, kytaru dřít.
Kéž bych jak ponorka na dno moh lehnout
někam, kde nikdo mě nezaměří.

Kdo je autorem následujících veršů? (36) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Rafael Alberti (XXXVII.)

Španělský autor (1902-1999), který velkou část svého života prožil v exilu. Pobýval i v Československu.

Balada o člověku, který si myslel, že spí v posteli sám

Od řeky foukal vítr.
V domě jak po vymření.
Od řeky foukal vítr
do vetché střechy.

Vstoupil jsem prázdným vchodem
bez dveří ve veřejích.
Uložil jsem se k spánku
na posteli.
V posteli foukal vítr
od chladné řeky.

Má hlava a mé oči
brzy na polštář klesly.
A stále foukal vítr
od chladné řeky.

Vítr od řeky zjitra
zas oči otevřel mi.
Spící zmiji jsem spatřil,
jak pod polštářem leží
na posteli.

A pod polštářem syčel
vítr od chladné řeky.

Podle antologie Stín ráje (Praha: Práce 1992)
Ze španělštiny přeložil Miloslav Uličný

STAŘÍ DOBŘÍ: Rafael Alberti (XXXVII.) Read More »

Lidožrouti z Obchoďáku

image 

Čtu a je to radost! Konečně jsem se dočkal prvního příběhu Daniela Pennaca z řady s obětním beránkem Benjaminem Mallaussénem v hlavní roli. Po cenami ověnčených prózách Sudička pistolnice a Obchodnice s prózou, se tak konečně dostalo na neméně úspěšné Lidožrouty z obchoďáku (MF), kteří stáli na počátku tohoto cyklu.
Knihy sice vyšly v edici Detektivka, ale Pennacovy prózy tento žánr přesahují. Rozhodně doporučuji k přečtení. MF prý též připravuje k vydání autorovu knihu o čtení

Odkazy:
http://www.terresdecrivains.com/article.php3?id_article=154
http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=13475
http://www.renaultrevue.cz/clanek.php?di=459

Lidožrouti z Obchoďáku Read More »

Jevhen Malanjuk: Pod cizím nebem

Malanjuk

Byl jsem obdarován kamarádem knihou, kterou z poloviny přeložil náš společný kamarád Tomáš Vašut. Spolu s Václavem Daňkem do češtiny převedli básně ukrajinského emigranta Jevhena Malanjuka (1897 – 1968), který žil ve 20. a 30. letech i v Československu. Jedná se o první český výbor z tvorby tohoto již klasika ukrajinské literatury (ukázku naleznete v Textech 32) a vydala jej Ukrajinská iniciativa v České republice v edici LIMINA.
Důsledně dvojjazyčný výbor, který je doplněn předmluvou a doslovem z pera Aleny Morávkové, nabízí srovnání originálu a překladu. U textu Varjažská balada pak můžeme srovnávat, jak se s originálem poprali oba překladatelé.
Tato knížka mne prostě potěšila. Nejenom svým obsahem, byť se jedná o poezii v mnohém tradiční, ale také svým zpracováním typografickým (Ondřej Huleš) a péčí, se kterou byl připraven poznámkový aparát.

Jevhen Malanjuk: Pod cizím nebem Read More »