(* 8. 2. 1888, † 1. 6. 1970)

Proč

Potřebuje trochu posily
to moje temné srdce na padrť

V blátivých spárách balvanů
se chce jak stéblo trávy toho kraje
třást tiše ke světu

Ale já jsem
v tom praku času
jen zlomkem červivého kamene
z té nakvap postavené
silnice války

Od chvíle
co pohlédl
do nesmrtelné tváře světa
chtěl ten blázen znát
klesaje do bludiště
svého zmučeného srdce

A to mé srdce na číhané
to se roztálo
jako kolejnice
ale pak poznalo že sleduje
jak rýha za lodí
ztracený směr

Dívám se na obzor
rozrytý krátery

A jako tahle noc
chce se mé srdce rozsvětlit
alespoň raketami
A já podpírám to svoje srdce
jež se zarývá
a praská a duní
jak projektil
po pláni
a jež mi nezanechává
ani sled vzletu

To moje ubohé srdce
zděšené
že nezná

Z italštiny přeložil Jan Vladislav

Známý bouřlivák (* 16. 8. 1920, † 9. 3. 1994) byl nejnom prozaik, ale i básník.

když myslím na svou smrt

myslím na automobily stojící na
parkovišti

když myslím na svou smrt
myslím na pánve na smažení

když myslím na svou smrt
myslím na někoho, kdo se s tebou bude milovat,
až já tu nebudu

když myslím na svou smrt
myslím na všechny ty, kteří na smrt čekají

když myslím na svou smrt
napadá mi, že už nebudu moct pít vodu

když myslím na svou smrt
vzduch celý zbělá

švábi v kuchyni se
chvějí

a někdo bude muset vyhodit
mé čisté i špinavé
prádlo.

Přeložil Ladislav Šenkyřík, česky publikováno ve výboru Básně (1994).