Léto je, podobně jako jaro, podzim a zima, ideálním obdobím pro listování v knihách. O víkendu jsem si přečetl jednu takovou oddechovku: Mravenci od Bernarda Werbera (NS Svoboda 1998), kterou mi nedávno půjčil kamarád Jirka (předtím přečetl všechny beletristické knihy od Umberta Eca). Frankofonní sci-fi je u nás na okraji žánru, ale pokud sáhnete po této knize, tak by vás neměla zklamat. A to i pokud normálně tomuto druhu literatury neholdujete.
Nevím, nakolik jsou fakta v knize uváděná reálná, ale svět mravenčí říše je bez ohledu na tuto skutečnost fascinující. Etologové (a možná i entomologové) by z ní ostatně taky mohli mít radost.
Nakolik je koexistence dvou rozdílných civilizací možná, zde ale rozhodně řešit nebudu.

Tak jsem tento týden konečně vyfotil poslední skalní útvar v blízkém okolí Bystřičky. Žádný velikán to není. Asi jenom 9 metrů, ale chyběl mi do sbírky. Navíc je to přírodní památka. Byla by tu ostatně ještě jedna, kdyby ji před více než stoletím a půl nenechal majitel pozemku rozstřílet.
Podle pověsti ji měl upustit čert, když nesl skály na zahrazení potoka v Lidečku.

Minulý týden jsem si víceméně náhodou koupil Týden s kulturní přílohou Panská 7. Ta se mi sice už před časem taky dostala pod brýle, ale tehdy ve mně nenechala žádný výraznější dojem. Ale teď to bylo příjemné překvapení. Jiří Peňás se stále dokáže o recenzovaných knihách vyjádřit v poměrně jasné a přehledné zkratce. S jeho závěry na knihu Zdeny Koláčka se ostatně víceméně shodují (moje recenze je dopsána a snad taky vyjde v dohledné době v tisku). S povděkem jsem taky přijal i reportáž o hnutí podvracečů reklamy. Sice už se o tom někde psalo, takže to nebyly žhavé novinky, ale potěšilo. Taky proto jsem si koupil i poslední Týden. No jo, tak mám přinejmenším dojem, že Reflex už není to, co býval.

Tak tu máme v pořadí už druhé číslo v pořadí, které není věnováno pouze poezii, ale také próze, divadlu a dalším příbuzným aktivitám.
Zlín má možná jedinečnou příležitost, aby zde fungovala vlastní literární revue. Ale celek je to zatím takový neslaný, nemastný. Redakce Psího vína zatím spíš hledá pevnější kontury nového obsahu a směřování. Nejvíc jsem byl spokojen s recenzní částí časopisu. To může být do jisté míry dáno mou osobní deformací. Ale i tak se dá v čísle narazit na zajímavé příspěvky a jména (Bohumil Nuska, Jaroslav Rudiš). Za stále skvělou cenu 30 Kč.

Není nad české buchty, jak říkáme my na Moravě 😉

Jeden literární odkaz:
Thomas de Quincey
A jeden slovníkový:
Co je co?

Minulý týden se můj blog stal Weblogem týdne na katalogu České a slovenské weblogy. Tak díky!

Můj oblíbený spouštěč aplikací Y’z Dock byl díky nátlaku firmy Apple nucen ukončit svůj vývoj.

Několik mých fotografiií naleznete na adrese http://foto.kotrla.com

Dokořán je zpravodaj Obce spisovatelů. Pro jeho poslední číslo se mnou pořídil rozhovor Antonín Bajaja. Navigace na stránkách zpravodaje je sice trochu neobvyklá, ale hledané se dá najít.

Dokořán č. 26: obsah >> http://www.obecspisovatelu.cz/dokoran26_obsah.htm