Nespojitý život, nespojitý svět

Minulé číslo Tvaru, z 18. 3., mne potěšilo, přestože literatuře bylo věnováno zdánlivě okrajově. Hlavním tématem byla diskuze okolo možného zavedení nového vzoru písma do výuky. Stávající předloha, která sice není ideální, tedy ta, kterou se ročníky věkově mně blízké učily psát v první a druhé třídě, vy mohla být nahrazena novou. Konkrétně písmem Comenia Script Radany Lencové. Více informací o písmu získáte v PDF, které si můžete stáhnout na http://www.stormtype.com/typefaces-fonts-shop/families-95-comenia-script

Comenia Script

Snaha o zjednodušení a rozbití dosud dohromady psaných slov však s sebou přináší možné další problémy. A další fragmentalizaci. Pokud vás toto téma zajímá a zajímá vás i názor grafologů, pak si Tvar určitě pořiďte nebo do něj aspoň nakoukněte v knihovně. Je dobré slyšet argumenty obou stran, tedy nejen těch, kteří návrh předkládají.
Sám jsem si navzdory původnímu předpokladu uvědomil (trvalo mi to rok), že typografie v tomto případě není vše.
Takže za mne, byť sám píšu inkoustovým perem a často i skriptem, raději zachovat stávající spojitou předlohu, případně ji vrátit k plnějším tvarům předválečným.

Související:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Comenia_Script
http://www.ojarovi.estranky.cz/clanky/ruzne/comenia-script

Nespojitý život, nespojitý svět Read More »

Pozdě (ale přece): Aluze 3/2009

Aluze 3/2009S jistým skluzem, jak jste si pravděpodobně všimli, ale přece jen: právě jsme zveřejnili nové číslo revue Aluze: 3/2009. Jako obvykle můžete pročítat on-line nebo si stáhnout číslo v PDF.

Obsah:

poezie
Ladislav Jurkovič: A do třetice pleskot vět

próza
Euphrase Kezilahabi: Labyrint

rozhovor
Petr Skalník: Antropologický výzkum není výlet – rozhovor vedl Jeroným Boháček

studie
David Novitz: Umění, narativ a lidská povaha
Bruno Zerweck: Nespolehlivé vyprávění v dějinném kontextu:
Nespolehlivost a kulturní diskurz v narativní fikci – úvod Tomáše Kubíčka
Michał Stefański: Stigma humoru. Poznámky k recepci české literatury v Polsku
Fredric Jameson: Teorie postmoderny

recenze
Marek Fencl: Vinný kámen (rec. Martin Lukáš)
Josef Jedlička: České typy a jiné eseje (rec. Martin Lukáš)
Pavel Jiráček: Význam a subjektivita v lyrice. Kognitivní struktury v lyrické představě (rec. Petr Plecháč)
Antoine Compagnon: Démon teorie (rec. Klára Nečaská)
Andrej Kalaš: Raný pyrrhónizmus alebo blažený život bez hodnôt? Odhalenie filozofického postoja a jeho metamorfózy v antike (rec. Radim Brázda)
Jaroslav Svátek, Martin Nejedlý, Olivier Marin, Pavel Soukup (eds.): Guillebert de Lannoy: Cesty a poselstva. (rec. Jan Stejskal)

archiválie
Antonín Marek: O všeobecných zákonech umu zvláště
– úvod Karla Komárka

Pozdě (ale přece): Aluze 3/2009 Read More »

Texty 50: zima 2009-2010

časopis TextyTexty 50 jsou venku. Zde je můžete stahovat v PDF: http://texty.kotrla.com/pdf/texty_50.pdf

Rád bych upozornil, že webová adresa časopisu se s největší pravděpodobností brzy změní na http://texty.kotrla.com

Obsah čísla:

úvodník
Dalibor Malina: Padesátka aneb Texty pro Josefa

próza
Jakub Chrobák

poezie

Martin Lukáš
Michael Lorenc: Město
Jakub Grombíř: Limericky

překlad
Ewa Żak

rozhovor
Martin Škabraha: Imaginace tomu všemu narthne prdel! Rozhovor s Dušanem Dvořákem jen tak
René Kočík: Letní dopis na zimní Bystřičku VII.

z archivu
Jan Rous: Černokněžníci

studie
Petr Hruška: Kostelík

recenze
Zuzana Kůrová: Kam všichni zmizeli?
Martin Lukáš: Útulný svět literatury
Pavel Kotrla: Projít bodem

Texty 50: zima 2009-2010 Read More »

Zvonička 2.0

Tak zhruba dva a půl roku zpátky jsem tady uveřejnil fotku, na kterou jsem narazil během svého pobytu v archivu. Tehdy mi hlavou bleskl nápad. Nyní to vypadá, že nám ho snad podaří i zrealizovat. Takže pokud to klapne, letos by mohla stát na Bystřičce rekonstrukce původní zvoničky. Dobrá zpráva: bude i zvon.

zvonička

Zvonička 2.0 Read More »

Malý tip pro export textu z Adobe Indesignu CS4

Píšu si ten postup hlavně pro sebe, ať ho po čase nemusím zas objevovat. Ale třeba pomůže i někomu dalšímu. Znáte to, máte komplikovanou publikaci s mnoha články a po mnohých korekturách a přesunech kapitol potřebujete vše dostat zas do editovatelné podoby, například pro potřeby překladu. Prostě věc, kterou musíme řešit s každou novou publikací. Exportovat článek po článku je opravdu otročina, ideální není ani dávkový export, kdy vám vznikne řada souborů, které pak musíte spojovat.
Existuje sofistikovanější řešení ve volbě pluginu. Ale jedná se placené řešení, takže proč se tomu nevyhnout, když to jde.
Postup je celkem jednoduchý:
1.Vyexportujte publikaci do formátu EPUB: File > Export for Digital Editions
2.Stáhněte si a nainstalujte (pokud již nemáte) správce elektronických knih Calibre, vyexportovanou knihu přidejte do knihovny.
3.Knihu převeďtě, jako výstupní formát zvolte RFT
4.Vymalováno

Pokud chcete před exportem do RTF knihu ve formátu EPUB výrazněji upravit, tak použijte buď Sigil nebo BookDesigner. Samozřejmě, pokud znáte jinou cestu, tak budu rád, když se o ni podělíte.

Malý tip pro export textu z Adobe Indesignu CS4 Read More »

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A rychle

Následující řádky jsem napsal pro jeden časopis, ale nakonec v něm nevyšly. Bylo to ještě před peticí, před nikým nedrženým iPadem, atd. Prostě dávno… Ale některé věci mi vadí stále. Aspoň ho zrecykluju tedy tady:

Tak hned na počátku roku nám český literární internet nabízí šťavnaté sousto, v podobě článku Radima Kopáče Co číst? aneb Poznámka k jednomu pláči, který se objevil v Dobré adrese 1/2010. Známý kritik a editor udělal krok ve své kariéře a ocitl se na úřednické židli na Ministerstvu kultury ČR v Odboru umění a knihoven, ze které nyní může rozhodovat o financích přidělovaných na provoz literárních časopisů. Abych řekl pravdu, pro toho, kdo sledoval jeho působení editorské atd., se asi nebude jednat o krok nepřekvapující, ale spíše očekávaný.
Polemicky pojatý příspěvek, obhajující snížení poskytované částky na provoz literárních časopisů, rozdělil časopisy na ty dobré a na ty špatné. A právě toto osobně považuji za chybu, byť jinde může mít i pravdu a dokonce s některými jeho tvrzeními lze snad i částečně souhlasit. Snahu ušetřit skutečně chápu, stejně tak i skutečnost, že to někomu bude vadit. Ale nemohu přejít skutečnost, že podobná kastující a škatulkující slova zaznívají právě z jeho úst. Připadá mi to minimálně pokrytecké, neboť si kladu otázku, zda by jeho dosavadní činnost byla natolik bohatá, kdyby na ni nebyly peníze z různých grantů atd. a kdyby nepsal do dotovaných časopisů. Prostě to na mne působí divně. Minimálně od ministerského úředníka. Již není kritikem, a to by si měl uvědomit.
Reakce, ta tento redakcí časopisu UNI odmítnutý příspěvek, na sebe nedaly dlouho čekat, a tak v Britských listech byl zveřejněn text Ministerské zastrašování Petra Štengla, šéfredaktora Psího vína, a na stránkách nového projektu Deník Referendum shrnutí Jakuba Vaníčka Špatné literární časopisy jsou konečně známy. Výzkumy ukazují, že v případě novin by polovině čtenářů klasický tisk nechyběl. Možná je jen otázkou času, kdy to postupně přestane vadit i čtenářům literárních časopisů a přesunou se na web. Ale bylo by chybou, kdyby se stalo na základě donucení.

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A rychle Read More »

Restaurace Hoffmann (Bystřička)

Restaurace Hoffmann (Bystřička)

Dnes něco pro sběratele pohlednic a pro ty, co se mne ptali, poté co vyšla přetištěna v knize Valašsko ve starých fotografiích, kde by tato restaurace mohla být. Přiznám se, že samotnému mi ta otázka dlouho vrtala v hlavě a odpověď jsem na ni neznal. V době stavby přehrady vedly koleje přes dědinu až přehradě. Navíc katastr obce Bystřičky byl zcela jiný a sahal až k Cábu, takže koleje by teoreticky mohly patřit i k nějaké pile. Odpověď na otázku jsem získal, když se mi nakonec se podařilo narazit na záznam o prodeji hospody Na Nové vdovou po hostinském Hoffmannovi.

Restaurace Hoffmann (Bystřička) Read More »

Literárky se zas dají číst

Už jsem v to ani nedoufal, ale poslední čísla Literárních novin mne znovu přesvědčila o tom, že si zaslouží mou pozornost. Redesign do moderní a přehledné typografie periodiku jedině prospěl, stejně tak i design jejich portálu (postavený na Joomla) zaslouží pochvalu. Pravda, cena 35 Kč za číslo novin nepovažuji za úplně ideální, ale chápu, že je to prostě daň malému nákladu a barevnému tisku. Pokud se mne minulý rok z kterési redakce oslovili s žádostí o reakci na změny v Literárních novinách a já si přál, aby vznikla konkurence Respektu, tak nechci to zakřiknout, ale možná se daří. Aspoň se zdá, že chytily nový dech a redakce dokáže zachytit aktuální témata (např. iPad, povinné očkování proti chřipce). Minulá čísla jsem si pročetl rád, včetně příspěvků věnovaných literatuře. Ano, název „Literární noviny“ je nadále trochu matoucí, ale… už mi to tak nevadí.

Tištěná verze Literárních novin 2010

Portál Literárních novin v roce 2010

Obecně jsem rád, že se daří se i „odštěpenecký frakcím“: A2 a Deníku Referendum. Jak dopadnou Kulturní noviny si budeme muset počkat, ale stránky aspoň přináší informace o vývoji. (O nultém čísle jsem psal níže.)

Literárky se zas dají číst Read More »

Něco málo zbojnické romantiky

Pročítám Kuldovy Moravké národní pohádky, pověsti, obyčeje a pověry a s odstupem a se vší úctou ke Skácelovi a jeho Pohádkám z Valašského království musím prohlásit, že originál je přece jen lepší. Nebo jen syrovější a méně učesaný? Možná.
Tady aspoň něco málo z mého přehrabování se v archivních rukopisech a z chystané regionální publikace literárního obrazu Bystřičky a Růžďky. První pro samé slovo kozař, druhé pro samotný obraz narušující zažitou zbojnickou romantiku.

Neviditelný zloděj – kozař
Ale byli zloději, co se dovedli udělat neviditelnými při krádeži. Říkalo se jim kozaři. – Šel člověk pěkně oděný cestou. Potkal jednoho zdejšího člověka a ptal se ho, šel-li by s ním, že se bude mít dobře. Že se však musí zavázat, kam přijdou, že bude mlčet. Ten slíbil. Vešli do jednoho kvelbu a celý jej vykradli. Obchodník nic nevěděl, ač seděl v tom kvelbě. Tak to provedli na mnoha místech. Až přišli do jednoho místa, kde měl kvelb společníkův dobrý známý. Společník načisto zapomněl na slib, a přivítal se s obchodníkem. Bylo po kúzelné moci, už nic nemohli zebrat. Pán se pohněval a společníka propustil, že on takového potřebovat nemůže.

Neviditelný zbojník
I zbojníci se dovedli udělat neviditelnými. Zabili těhotnou ženu, dítko z ní vybrali a uřízli mu ručku s prsty. Šel-li zbojník krast, zapálil ty prsty jako svíčky. Hořely-li všecky ty prsty, bylo mu znamením, že všichni domácí spí a krádež se mu povede. Potom šli krast už bezpečně.

Něco málo zbojnické romantiky Read More »