Čtenář písmenek
Dnes drobné poznámky nad přečtenými knihami i časopisy pohromadě.
Tak Psí víno má novou grafiku a typografickou úpravu. Změna k lepšímu. Duch otce zakladatele se stejně vytratil a grafika byla současnému obsahu na obtíž. Číslo předchozí mne příliš nezaujalo, to aktuální je lepší. Časopis se opět věnuje poezii, tak jak má ve svém mottu, a opět je doprovázen malou básnickou sbírkou. Jen škoda pro autory, že tyto přílohy nemají vlastní ISBN.
Květnový HOST je věnovaný rozhovorům. Já nevím, ale ta tematická čísla mne moc neberou. A když si tak uvědomuji, tak ani ty fotokoláže letošního ročníku. Loňský, portrétní, se mi zamlouval víc.
Aktuální Tvar přináší především rozhovor se Štefanem Švecem, který je reakcí na jeho článek Krize české literatury (viz i můj sloupek z čísla předchozího zveřejněný níže). Z celého dlouhého textu je zajímavý vlastně hlavně ten moment, kdy Štefan Švec diskutuje v souvislosti s oceněním Jaroslava Seiferta s Boženou Správcovou o tom, že v české literatuře by aktuálně nebylo Nobelovu cenu za literaturu v podstatě ani komu udělit. Božena sice hned uvádí několik možných kandidátů, ale s nimi tedy nesouhlasím (např. Matoušek). Sice mne potěšilo, že Štefan nakonec jmenuje mého oblíbeného Jiřího Drašnara, ale asi i tady by to bylo přestřelené. Ostatně: jaké jsou vaše tipy, komu by se aktuálně v Čechách dala udělit Nobelova cena? Je vůbec komu?
Čekám na poslední Weles věnovaný severu, v pátek dorazil do knihkupectví.
A něco ze zákulisí: sice to není žádný fofr, ale na Aluzi i Textech se aktivně pracuje. Jako malý bonus lze u Aluze stáhnout jednová číslo ročníku 2007 jako samostatné dokumenty v PDF.
http://aluze.cz/pdf/aluze_2007_01.pdf
http://aluze.cz/pdf/aluze_2007_02.pdf
http://aluze.cz/pdf/aluze_2007_03.pdf
Z posledních knih, které dorazily nebo jsem si koupil a které jsem aktuálně dočetl, toho za zmínku ani příliš není. Stanicí Tajga potěšila Petra Hůlová, po předchozích knihách, které mne spíš otrávily, je to opravdu velmi příjemné překvapení. Z koupeného mi radost udělaly Márquezovy povídky Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce. Ale Odeon, který je vydává, už méně. Ta cena za tak řídkou sazbu je trochu přemrštěná. Ony by tři čtyři svazky povídek klidně mohly vyjít v jednom svazku. Ale ti zbývající čtenáři se musí podojit pořádně. Ale z obsahu radost mám.











