Lalex 1938 Forme

Zpráva z průběžného přiživování jedné závislosti.

Lalex 1938 Forme

Firma Lalex 1938 byla založen Leopoldo Tullio Aquila v italské Neapoli. Jeho láska k právu (LEX) se odrazila i ve jménu značky (doplněno o iniciály zakladatele LA). Kolekce Forme byla pravděpodobně poslední, neboť tato firma, patřící rodině Aquilů, jejíž orlí jméno odkazuje až někam k římské říši, koupila jiného italským výrobce luxusních psacích potřeb – firmu Montegrappa, pod kterou spadal nebo spadá Tibaldi a další značky. (Vazby mezi značkami byla ostatně historické.)

Řada Forme obsahuje tři modely plnicích per, které se liší profilem těla. Kruhový, trojúhelníkový, čtvercový. Lalex si zakládal i na symbolice. Kruh je symbolem dokonalosti, trojúhelník značí božskou harmonii, čtverec symbolizuje Zemi.

Nehledě na symboliku pero zaujme na první pohled. Já jsem zvolil perlově modrou. Modrá je dobrá. Barva nezklamala, zvláště na slunci je na co koukat. Samotnému provedení není co vytknout, precizní.

Pero není největší. V zavřeném stavu jen o něco větší než kapesní pera. Pro srovnání velikosti je na fotografii s oblíbeným Pilotem MR.

Pro psaní bez nasazeného vršku je do mé ruky přece jen trochu malé, ale ne nepoužitelné. S nasazeným vrškem, který se šroubuje, je vše v pohodě. A opět vše lícuje.

Šířka stopy hrotu M je standardní, evropská. Ocelový hrot patří k těm dobrým. Také on nese hrdě logo společnosti: váhy spravedlnosti. Dá se dobře sundat a vyčistit. Nezasychá, nespouští, píše hned.

Pero je/bylo dodáváno bez konvertoru. Tady je potřeba upozornit, že z běžných čínských povalujících se v šuplíku mi nepasoval žádný. Je potřeba zvolit jiný, měl by pasovat jednoduchý od Monteverde.

Celkový dojem z pera lze prostě vyjádřit slovy naplněná očekávání.

Lalex 1938 Forme

Letní duby u nádraží se možná stanou památnými stromy

Tyto duby pamatují dobu, kdy zde TGM vystupoval z vlaku, jejich předpokládané stáří je více než 150 let. Vše směřuje k tomu, aby byly vyhlášeny památnými stromy. V minulosti byly pravděpodobně součástí vícedruhového stromořadí podél komunikace. Za domem v popředí se nachází dřívější budova vlakového nádraží.

Letní duby na Bystřičce

Letní duby na Bystřičce

Letní duby na Bystřičce

Letní duby na Bystřičce

 

Texty 76 (jaro 2018)

Tentokrát stíháme. Všechna předchozí čísla najdete na stránkách Textů.

OBSAH

úvodník
Pavel Kotrla: Pomezí

próza
Daniel Rušar: Manuál aktivního obchodníka
Pavol Ičo: Svätec

poezie
Ivo Odehnal: × × ×
Milena Fucimanová: × × ×
Hana Košková: × × ×
Adam El Chaar: × × ×
Ondřej Hložek: × × ×

překlad
Leonid Dimov: * * *
Šota Jatašvili: * * *

recenze
Vojtěch Kučera: Osmnáct básní a dvě k tomu
Ondřej Hložek: U ní se ztrácejí jména…

Asi kouzlo woodooo

V pátek jsme jen tak lehce monitorovali stránky předpovídající počasí. Hmm, všechny se tentoktá shodovaly. A nelhaly. Z 90% procent předpokládané srážky se vyplnily na 100%. (Doporučuji foto 3 v galerii, tam jsme šli. Po tom, co jsem se optimisticky převlékl do suchého.) Jen dva nejpodstatnější zážitky. Když kroupy bubnují o pleš… Pět chlapů a odpoledně-noční koncert pro jeden fén. (Střídali jsme se na směny.)
Ale i tak se tradiční dvoudenní výlet na Vršatecké podhradie vydařil měrou vrchovatou. A ani tentokrát jsme nemohli po sestupu z Holého vrchu minout hrob Ludvíka Vaculíka. Chlapi, díky!

Woodoo na Vršatci

Woodoo na Vršatci