Tak Klubu přátel poezie se daří vydávat dobré věci. Například je to básnická sbírka Jiřího Rulfa Přebytečný rok (nakl. Paseka) členěná do tří oddílů: Arktické jaro, Blízko, Řeč červeného trpaslíka. Ve sbírce zbyla i písmenka na Tygry, má oblíbená zvířata, což mne potěšilo.
A taky jsem se zastavil u básně „Premiéra“, ze které si zde dovolím úvodní část ocitovat:
Poprvé jsem viděl
mluvit hluchoněmé
jeden přes druhého
Jejich gesta
svědčila o prudké hádce
Zdálo se, že hovoří o mně
ale neslyšel jsem, co se stalo
Důvod? Snad ten, že mám shodné zážitky s podobně postiženými, či při míjení ústavu hluchoněmých ve Valašském Meziříčí. Ostatně taky jsem se podobnou situaci pokusil zachytit. Papírek mi, snad, leží ještě někde v šuplíku.