Pondělní otázka: Kdo je autorem následujícího textu?
***
Kdo se nechává omezovat klenbou
miluje prostor
Na počátku rakev plná starých map
schematických náčrtů duší fialových krys
a nákresu žároviště v oku divoké kočky
vyzvednutá z krypty rozdychtěnými exhumátory
Stovky osleplých pokusů při hledání lebkosečky
ruce ponořené v dávných oceánech
a fantaskních ostrovech vypařených do kosmu
Hledání: hořící stín za tělem staré kartografie
Z očí vyřinuty povzdechy popela
Sněti zachvátily tělo truchlící nad ztroskotanými prsty
Konečně!
Konečně ozvěnaté kroky prostorem
Značky vyryté do stěny úzkostnými sny
Roztavené tváře temnoty a cíl
naznačený v plánku středem závitnic
ve stínu majestátních laloků
Ještě je nutno zřít se z propasti očí
a vysmeknout se z šedivé páteře zvyku
A pak už se snad objeví nenápadný středobod
v eruptivních přitažlivostech nahoty
posvěcený nedosažitelností
protože mezi nohama skrývá svatý grál
překypující apeironem cílů lidských cest
Huuu… ten apeiron na konci asi neodkazuje na autora, co? 😉
Autor(-ka) je z Čech?
Apeiron na autora neodkazuje. Autor je z Čech. Náš vrstevník.
Martin Langer?
Hmm, tak ten taky ne. Ale asi bych ho taky tipoval.
Tohle bude někdo hodně študovaný a hodně ambiciózní. Typlt? Kopáč?
Zásah: J. F. Typlt, báseň předznamenává knihu Pohyblivé prahy chrámů (MF 1991)
No jo, ale vůbec mě nenapadnul, navíc jsem tu knížku četl strašně dávno.
Já jsem ji nečetl vůbec a dle ukázky soudě, nemám čeho litovat,
Tak jsem “se” našel a nestačím se divit. Třeba tomu, že se tu objevil text, který mi zrovna nedávno znovu prolítnul hlavou a já jsem si oddychnul, že snad bude zapomenut, neboť je opravdu dost slabý… a místo toho bumerang, při kterém jsem dokonce stavěn vedle proslulého vylizovače prdelí Kopáče. Vida, jak ironický dokáže být ten literární provoz…
Jo, to jsou zvraty 🙂