Chilská básnířka (7. 4. 1889, † 10. 1. 1957), držitelka Nobelovy ceny (1945). Autorka milostné poezie a veršů pro děti.
CIZINKA
Má v řeči něco ze svých krutých moří
a z bůhvíjakých řas a divných písčin;
modlí se k bohu bez míry a tíže,
letitá, věkem odumírající.
Odcizila nám sad, jak nasázela
v něm kaktusů a bodlinatých bylin,
a vydechujíc dusivý dech pouště,
z lásek a vášní, jež ji vybílily,
nepoví nic, a kdyby pověděla,
z map cizí hvězdy by nám dala čísti.
Ať bude s námi osmdesát roků,
vždy jak by přišla právě v tuto chvíli
a z její řeči jenom němé tváře
snad pochopí to sténání a svisty.
A pak, až najednou umře mezi námi,
té noci, v níž se dobolí svých trýzní,
jen osud bude míti za podhlavník
a na něm smrt, mlčenlivou a cizí.
přeložil Lumír Čivrný
Ty máš výbor z Mistralové? Pokud vím, vyšel u nás jen jediný – v roce 1970 – Vzkazy. Půjčíš?
Nemám výbor z Mistralové, ale výbor z latinsko-americké poezie, kde je pár básní. Ofotím, pošlu.
Ten výbor mám také, pokud jde o: Z tvé číše, Ameriko. Jiný?