STAŘÍ DOBŘÍ: Bohumil Hrabal (LXXVI.)

V dnešní nedělní chvilce poezie si připomeneme známého prozaika (* 28. 3. 1914 –  † 3. 2. 1997), který nezapomínal ani na poezii. Třeba ji četl i J. H. Krchovský.

ZDRAVÍ A KRÁSE VSTŘÍC KOSMETIKOU ELIDA

Buďte pak potom statečni a plni snění,
když na všech místech sem táhne smrt a chlad,
jak mozek sám, který, jsa zcela rozštěpený,
na všechny strany střídá protiklad,

že není, kde se zachytiti a není více hvězd
a lásky není, ani luny brunátné za stmívání
a ani hovor milostný a skřípot písku cest.
Jen jídlo, šaty, soulož, práce. A zívání,

co dělati než nadejde čas jíti spát,
jen prchlý pohled v zrcadle, tak jako vrah,
když na mrtvolu v prostěradle pohlédne.

A básník, který dostal úkol život hlídat
a v lásce bdít, směje se idiotsky u vrat
a chlastá z lahve. Je půlnoc nebo poledne?

Můžete zanechat komentář: