Hlavní téma: Může psaní na internetu dát vzniknout literatuře? Tak to by možná mohlo zaujmout i brouzdače. Podle mne je otázka špatně a poměrně zbytečně položena. Odpověď je už totiž delší dobu ano. Z posledních měsíců stačí připomenou dvě knihy Ostravaka. Když už, tak otázka by měla spíš znít, zda psaní na internetu může dát vzniknout dobré literatuře.
Ale jinak se už těším na ty nové Literárky 🙂 Už aby tu bylo září. Ty staré totiž nezachrání ani srpnový fejeton Ludvíka Vaculíka.
Otázka na tělo – považuješ Ostravaka za dobrou literaturu? 🙂
Johanko,já bych řekla,že text naznačuje,že ne 🙂
A můj osobní názor je,že občas si ráda přečtu ostravaka jen jako oddychovku,něco jako když se v telce kouknu na nějaký díl podivného seriálu.Takže pro mě taky ne.K.
Tak to by mě opravdu zajímalo, v čem je ten Viewegh lepší…
Zatím jsem si nevšiml, že by tu byla řeč o Vieweghovi, ale když už jsme u toho, je lepší. Minimálně kompozičně. Ale nerad bych tu srovnával borůvky a maliny. K Ostravakovi: já znám Ostravu jinak a jinou. Ostravak x Ostrava je něco jako Valašské království x Valašsko. Není to přesné, v druhém případě je rozpor mnohem křiklavější a Valašské království mám opravdu nerad.
Jen pro info:
http://www.obeliskval.cz/starsi/5_01/posledni/po_1.htm
Já jsem zase nemluvila o Valašském království. 🙂 Ani netvrdím, že Ostravak pro mě reprezentuje Ostravu, ostatně univerzální pozice neexistuje, že.
Jenom jsem si říkala, jestli ho z kvalitní literatury nejvíc diskvalifikuje to, že píše v nářečí – to by přece nebylo fér.
Nářečím s tím nesouvisí (z mého pohledu je ostatně nářečím obecná čeština). Ale kniha se prodává dobře. Tedy aspoň na Vsetíně.
S prodejností to snad vůbec nesouvisí. 🙂 Matně si vybavuju, že jeden z mých bývalých profů anglistů nám studentům kdysi říkal, že o tom, co je a co není kvalitní literatura (která se pak učí ve škole), stejně rozhodují hlavně akademici. Takže to hodnocení nemusí nutně vycházet z nějakých charakteristik tomu dílu vlastních.
Re srovnávání borůvek s malinami – jak jsou tedy podle tebe narýsovány hranice mezi knihami, literaturou a publicistikou (nebo přinejlepším fejetonistikou)?
Johanka: já jsem onehdy četl zajímavý názor od těžkého a silně kritizovaného komerčáka (ten flamewar kolem je docela zajímavý, ale dlouhý): vlastně naopak, dobrá literatura je, co se bude číst – a prodávat! – i po sto letech. Pravda, jak mu hned odpověděli, není jisté, nakolik mají vliv proměňující se dobové konvence, a ta povinná četba zejména.
JVjr: Hmm, takže jestli se Harry Potter bude prodávat i po sto letech, je to kvalitní literatura? (To bych si ho měla hned přečíst…) Empiricky neověříme, zatím. 🙂 Akademici tvrdí, že kvalitní není, a já jim v tomto případě ráda věřím. Jenže akademici taky zhusta pohrdají tím, co “vychází” na Internetu a nemá papírovou podobu… Takže pokud se tento přístup nezmění, asi těžko bude za kvalitní literaturu prohlášeno něco z Internetu.
Aka-de-mici… aha, už tomu rozumím… já se tady někoho na chodbě zeptám…
dvě poznámky:
1. argument: ono se to nikdy nemůže uznat za dobrý, když je to dialektem psaný – pokud to navíc vychází zvenku, z tama, ne z centra – to ej podle mě hloupý a… trochu snad uboze alibistický argument, které necentra nemají zapotřebí:)
2. Johanka pravila a napsala nepřesnost bo hloupost – jací akademici považují harryho pottera za nekvalitu? já znám několik bohemistů, anglistů, dětskoliterátů, kteří se jím přímo noří a rozhodla jsem se toho malýho všiváka přelouskat na základě jednoho diskusního pořadu na vltavě, nehledě na to, že i mediavelisti ho už objevili, protože svět harryho pottera se dme stedověkem!:) Nehledě na to, že poslední díl mi opatřil taky jistý akademik:)))
No jo, jenže v našich akademických luzích nikdo nerozumí fantasy. Nepochybuji o tom, že existují i akademici, co poslouchají Helenu Vondráčkovou; a?
Re: Jací akademici považují Harryho Pottera za nekvalitu.
Dobře, tak budu konktrétní. Těmi “akademiky” jsem samozřejmě myslela profesionální literární vědce a kritiky, v tom se snad shodneme. A už před x lety v televizní Katovně kritici veřejně označili úsilí J.K. Rowlingové za prachsprosté grafomanství. Stačí? 🙂
Samozřejmě furt platí, že je lepší dobrá “špatná” hudba než špatná “dobrá” hudba, jak pravil v jiném televizním šotu jistý proslulý brněnský muzikolog. 🙂
Čiže lepší kvalitní blog než špatná seriózní literatura, například.
Ale to já taky vím, že akademik není rendlík na vaření nudlí, jen mi ten tvůj termín zní vágně – a to tak že pořád.)
a kvalita – je do jisté míry subjektivní, co je vysoké, co je nízké, jak moc… není to moc odborné, ale přesto je pro mě hodnotnější něco, co je dejme tomu “pozornosti hodné”:)
ale i tak mi harry potter rozhodně nepřijde jako nejlepší a nejjednoznačnější případ něčeho, co je blbé a přesto to má úspěch.
taky je otázkou, zda na heleně vondráčkové bude zcela vážně ujíždět akademik muzikolog.)
a napadlo mě – za vyšší je pořád považováno tištěné. to vyžaduje regulérně větší pozornost a pěči ještě před tím, než se dostane k čtenáři: nakldatel musí investovat peníze a energii… a pak jsoub stovky knížek, co se pak roky válejí po knihkupectví a nikdo o ně nezakopne a když, tak je zase odhodí. je to takové neefektivní… zní mi to skoro nespravedlivě… čtenář, který nepřišel včas….)
vlastně se mi vybavil iba akademik nejedlý – smím říkat akademik jareš?.))