Největší naděje však budí čím díl reálnější možnost použití takzvané umělé hibernace, tj. přivedení organismu do stavu připomínajícího zimní spánek zvířat. (Je ho možno dosáhnout některými léky a ochlazováním těla.) Látková přeměna za hibernace značně klesá, ba téměř se zastavuje, za příhodných podmínek by tedy mohl být člověk umělou hibernací třeba i na řadu let „konzervován“ a ve vhodném okamžiku zase „probuzen“ k normálnímu životu.
Tak vypadají perspektivy prodlužování života ve věku kosmických výzkumů. Nedaleká budoucnost jistě ukáže, do jaké míry jsou uskutečnitelné.
(Vydalo Státní zdravotnické nakladatelství 1967)