Důvod, proč jsem musel na Alešovu čtvrteční vernisáž poslat zástupce. Nebylo přecpáno, ale věřím, že přítomní si večer užili. Mou recenzi na knihu Ivany Myškové Bílá zvířata jsou velmi často hluchá (Host 2017), ze které autorka četla a kterou doporučuji pozornosti, před časem otiskl Týdeník Rozhlas.
Ivana Myšková ve vsetínské knihovně Read More »
Tak přece jen další vydaný titul mého jednomužného nakladatelství. Tentokrát kniha pro děti od autora, kterého třeba již znáte z vydané sbírky Ulicí Dolorosa nebo z Textů.
Dvanáct krátkých příběhů Ondřeje Hložka, snoubících vzpomínky na dětství a pohádky, v nádherném prostředí ilustrací Jany Hrádkové, vás v knize Dědečkova almara zavede do světa, který se zdá pozapomenut, ale ne tak docela. Šermování s lotry, jízda po řece, almara, dýchající vzpomínkami na naše prarodiče, podmalováno teskným zvukem foukací harmoniky, to vše vám připomene, že dětmi můžeme zůstat i ve zralejším věku skrze příběhy, které sami dokážeme vyprávět.
ISBN 978-80-905649-3-0
Ondřej Hložek (1986) se narodil v Opavě. Absolvent Slezské univerzity v Opavě, obor Česká literatura. Vydal sbírky Tížiny (Dalibor Malina, 2011), Domů (Srdeční výdej, 2013), Ulicí Dolorosa (Pavel Kotrla – Klenov, 2017), Teď (Protimluv, 2017). Pořádá různá autorská setkání (Básnické hlasy, Literární Myslivna aj.). Jeho básně byly přeloženy do francouzštiny, italštiny, slovinštiny a maďarštiny.
Předchozí autorovu knihu – sbírku Ulicí Dolorosa – si můžete připomenout například prostřednictví projektu DOLOR / Na prahu kostěného světa
Ondřej Hložek: Dědečkova almara Read More »
Ze čtení ve vsetínské knihovně z 5. 4. 2018.
Jakub Řehák ve Vsetíně Read More »
Co se urodilo v zimě…
OBSAH
úvodník
Martin Lukáš: Jarní přívaly
próza
Lenka Orálková: Vlčí máky
Pavol Ičo: Svedomie
Irena V. Knedlová: Nech čagan viset
poezie
Kamil Bouška: Kluk
Radka Rubilina: * * *
překlad
Dumitru Ţepeneag: Chodba
jubileum
Olga Mehešová: „Tak moc!“ — o životě a díle sochaře Pavla Drdy
recenze
Andrea Chrobáková‑Lněničková: A jak to mám, kurva, vědět?
Ondřej Hložek: Otcovská ozvěna
Pavel Kotrla: Pár absurdit na okraj všedních dnů
Texty 75 (zima 2017/2018) Read More »
Jak sami vidíte, tak atmosféra na pátečním křtu CD Lucie Redlové Otázky a sbírky Radky Rubiliny Laciná romantika v Café Tucan byla výborná. Více fotek tentokrát v tomto albu na mém FB profilu.
Ze křtu CD Lucie Redlové a básnické sbírky Radky Rubiliny Read More »
Další večer v zaplněné vsetínské knihovně. Hudební doprovod Bohuš&Mrňa (Duo Ležérně a vleže).
Citlivý člověk Jáchym Topol na Vsetíně Read More »
V rámci projektu Spisovatelé do knihoven četl ve čtvrtek 1. března Petr Borkovec ve vsetínské knihovně především ze své dosud poslední knihy povídek Lido di Dante. Ale nezapomněl ani na básně. Skvělý večer a po letech opět příjemné setkání. Musel jsem si to dohledat, ale opravdu Petra jsem ve vsetínské knihovně uváděl už před dvanácti lety(!), v roce 2006. Zdá se to včera.
Petr Borkovec ve vsetínské knihovně Read More »
Podzim v lednu? Tak drobný skluz, ale přece jen – nové číslo Textů je tu. Číslo si můžete přečíst také na https://www.scribd.com/document/369130127/Texty-74 nebo si jej stáhnout v PDF z archivu. Nově jsou Texty k nalezení také na https://issuu.com/texty
Obsah:
úvodník
René Kočík: Lyrik přece ví
próza
Petr Měrka: * * *
Božena Plavecká: Utonutí
Zbyněk Vybíral: Zuza
poezie
Martin Skýpala: Korespondenční kurz poezie
Pavel Kotrla: * * *
Martin Trdla: * * *
Martin Šenkypl: * * *
překlad
Imre Körizs: * * *
recenze
Ondřej Hložek: Poctivě rozškrábaný svět
Dalibor Malina: Imrvére…., … a furt!
Andrea Chrobáková‑Lněničková: Nedat se zašlápnout!
Texty 74 (podzim 2017) Read More »
Sice se krčí až v rohu plakátovací plochy, ale přece jen: až za kopec Sirákov se dostal plakát zvoucí na představení Městského divadla Zlín. Na Zvlčení Antonína Bajaji. I po letech od napsání recenze pro Týdeník Rozhlas stále moje oblíbená kniha mého oblíbeného autora. Na čtení, při kterém nás doprovázela Zuzana Lapčíková, také vzpomínám dodnes.
Nechat si ujít pokračování literárních večerů v M-klubu, tentokrát pod taktovkou Kláry Goldstein? To také nešlo, když už jsem absolvoval myslím všechny. Takže rozjíždějící afterparty ve Třech opicích jsme museli oželet. (Co taky, když jsem řídil. Aspoň mne ráno nic nemrzelo…) A dobře, že jsme dojeli. Jinak by to tam tentokrát pro Ondřeje Hložka a Terezu Šustkovou byla skoro přesilovka… Ale i přes méně početné publikum: příjemná akce.
Čtvrtek – část druhá Read More »