Literatura

Čtenář poezie: Zdeněk Volf – Až na poslední pohled

Zdeněk Volf (2012)
Zdeněk Volf (2012)

Zdeněk Volf - Až na poslední pohledNa novou sbírku Zdeňka Volfa jsem se těšil. Věděl jsem, že má vyjít, některé básně znal ze čtení a některé jsme vydali i v Aluzi. Vyšla v nakladatelství Barrister&Principal v příjemné grafické úpravě. Přesto jsem byl včera v noci po jejím přečtení překvapený a zaražený. Tím pocitem smutku a tíhy, který na mne z ní dolehl. Takový kompaktní balvan modrého smutku, který mne zalehl, ani ne pískovec, možná trochu žula. Blues, blues čehosi těžko uchopitelného, zahlcujícího, přesto plné víry a naděje. Vladimír Novotný na záložce konstatuje, že ZV vyzrál a zaslouží si pozornost. Souhlasím, vím to už delší dobu.
K dnešnímu končícímu Velkému pátku a Velikonocím čtení velmi vhodné.

MĚL BYCH

Zúčastnit se nedělního odpoledne
na farnosti. Podpořit verši
vernisáž umělců malujících ústy.
Básníku Tomáši Mazáčovi přispět
na popelnici. Raději před zákonem
než před tebou dodržovat rychlost v obci.
Nezapouštět v stáji, kde si utrpením zvířat
ulehčují práci. Přimlouvat se za souseda,
jehož samota k nám provlhává zdmi.
Zůstávat s tebou na zahradě do tmy.

Čtenář poezie: Zdeněk Volf – Až na poslední pohled Read More »

Literární jaro ve Vsetíně 2013

V rámci čtvrtého ročníku vsetínského literárního festivali tentokrát uvádím dvě setkání.
Již tento čtvrtek 7. 3. se v 17 hod. můžeme společně setkat v Masarykově veřejné knihovně, kde bude hostem známý básník a literární historik Petr Hruška. Petrovým hostem večera, kterým hudebně doprovází Ležérně a vleže, bude Jakub Chrobák.

Ve čtvrtek 4.4., opět v 17 hod a na stejném místě, bude hostem spisovatel a právník Josef Holcman. O hudební doprovod se tentokrát postará František Segrado.

Program festivalu najdete v připojeném PDF: literarni_jaro_vsetin_2013.pdf

Více informací o festivalu a jednotlivých účinkujících pak průběžně zízkáte na stránkách Masarykovy večejné knihovny Vsetín, případně Masarykova gymnázia Vsetín (http://www.mgvsetin.cz/website/mimoskolni-aktivity/webpage/; http://www.literarnifestival.cz/).
Srdečně zveme.

Literární jaro ve Vsetíně 2013 Read More »

Šedesáté číslo literárního časopisu Texty

časopis TextyKdyž jsme na jaře 1996 vydávali první číslo Textů, určitě jsme netušili, že se nám podaří vydržet tak dlouho. Nu, nějakým způsobem se podařilo. Nové číslo, šedesáté, můžete v PDF stahovat na stránce http://texty.kotrla.com. A tištěná verze bude taky brzy dostupná. Tak příjemné počtení.

Šedesáté číslo literárního časopisu Texty Read More »

Pastevecký almanach 1

Pastýřský almanach 1Nestává se mi příliš často, abych nějaký almanach přečetl od prvního písmenka do posledního. Tady u to ho se mi to stalo. Když už ty úvodní a citace z Arkádských svitků (Až nebude pastýřů, nebude stád. / Až nebude stád, nebude světa. / Až nebude světa, nebude člověka. / Smrt pastýřů bude i smrtí člověka. (Vilenthius. Arkádské svitky)) jsou archetypálním připomenutím, na které pak navazuje Pastýřský manifest. Více než sto čtyřicet stran zmenšeného formátu A4 na jedno téma. Z různých úhlů, v různých souvislostech. Texty nečekané. Od těch věnujících se pasteveckým psům a rituálnímu porážení zvířat v islámské kultuře (na českém příkladu) až ke guerillovému pastevectví ve městech, k souvislostem mezi valašským pastevectvím a zbojnictvím, k pasteveckým hudebním nástrojům a nechybí ani texty literární. K tomu bohatý výtvarný a fotografický doprovod.
A ještě jedna věc stojí za zaznamenání. Almanach se hlásí „k vizi svobodné tvorby vycházející z principů D.I.Y. a undergroundové tradice. S hrdostí prohlašujeme, že v Pasteveckém almanachu není ani jedna reklama a že se na žádném kroku v procesu tvorby nepodílel ani jeden státní úředník.“ Ano, i tak se stále dá.
Kde almanach seženete? Nevím. Z tiráže jsem se nedozvěděl. Tak snad jen kontaktní email: ..
Prostě přečteno s radostí.

Pastevecký almanach 1 Read More »

Hrátky s textem

The Play

psáno pro Host 04/2012.

V počátcích internetu se v některých okamžicích okouzlení zdálo, že hypertext má šanci do značné míry pozměnit vnímání literárního díla jako uzavřeného a definitivního celku. Prozatím se ukazuje, že žádná taková revoluce nenastala. V mezičase se objevily elektronické knihy a čtečky, ale ani ony nepřinesly v tomto směru příliš velký posun. Můžeme sice on-line sdílet své pocity ze čtených (nebo dočtených) textů, ale opět platí: obsahu knih samotných se to příliš nedotklo. A to dosud ani pouze těch elektronických. Snad s jednou výjimkou a tou jsou učebnice. Ne náhodou firma Apple svými posledními produkty míří do této oblasti (a snaží se i jiní), takže již brzy může být vše jinak. Není důvod, aby se učebnice a encyklopedie nestaly doménou interaktivnosti. Jinak řečeno, hypertextové nepropojení by bylo chybou, když už zde ta možnost existuje. Ale pozor na přesycení! I zde může být lineární čtení mnohdy užitečnější než nekonečný proud odkazů a rozboček.
Avšak někdy se objeví i zajímavější pokus literární, jako například krátká povídka Hra Deirdry Kiai, která možnosti interaktivity využívá. Není bez zajímavosti, že autorka je vývojářkou her. I její povídka je koneckonců postavena na jednom herním enginu používaným pro textové hry. Byla zveřejněna v rámci Interactive Fiction Competition, který se koná již sedmnáct let, avšak ani tyto stránky nenabízejí příliš originálních pojetí. Ale i tak, textovým hrám jsme se příliš nevzdálili. Postačí si vzpomenout na experimenty Cortázarovy a Calvinovy a opět si uvědomíme, že jsme se s něčím podobným již setkali. Čtení textu podle různých postupů (a pořadí) je možné i bez vyspělé technologie. Přes veškerý technický pokrok, rychlé změny a fragmentárnost zůstávají naše preference pravděpodobně tradičnější, než se zdá. Nadále toužíme především po příběhu a vyprávění. Snad i proto se mnohokrát ohlašovaná smrt románů stále odkládá na neurčito, stačí se podívat na žebříčky prodejnosti. Místo pro experimenty zde jistě je a bude. Ale pokud se něco zásadního nezmění, ve většině se budeme i nadále vracet k dobře tomu známému a tradičnímu — klasickému příběhu.

Hrátky s textem Read More »

Vyslovím se: Anketa mezi literáty bloggery

Anketní otázka Tvaru zněla: Co vás přimělo k tomu, abyste si založil blog? Naplnilo se vaše původní očekávání? Jak často na blogu publikujete a co vás obvykle k sepsání nového příspěvku inspiruje?
Odpovědi vyšly v jeho posledním letošním čísle.

Moje je zde:
Na začátku se asi sešly dvě okolnosti. Skutečnost, že jsem si psal, podobně jako i mí přátelé, papírový deník a skutečnost, že publikování na internetu se stalo snadným. Objevila se řada služeb, které umožňovaly snadné založení vlastního blogu a též skripty, které umožňovaly snadnou instalaci na vlastní server. Takže nebyl důvod proč to nezkusit. Neměl jsem žádné velké ambice, takže zájem mne spíš příjemně překvapil a koneckonců překvapuje mne dodnes. Snažím se publikovat několikrát za měsíc, někdy to jde lépe, někdy hůř, ale po těch deseti letech je to do velké míry už i setrvačnost. Rozhodně je příspěvků méně než v prvních letech. A taky pravidelné sloupky, které publikuji v Hostu bych dříve publikoval nejprve na blogu. Nyní je to v obráceném pořadí. Navíc to původní nadšení, že to technicky jde a funguje je pryč. Ale blog svůj okruh pravidelných čtenáře má a těší jak návštěvy nových čtenářů, tak skutečnost, že to někdo čte.

Další publikované odpovědi:
Jaromír Typlt: Blog ve svém zrcadle
Vojtěch Kučera

Vyslovím se: Anketa mezi literáty bloggery Read More »

Tvar má nový i-tvar

image

psáno pro Host 03/2012; od napsání a zveřejnění sloupku nějaký ten čas uběhl a stránky se i dále měnily a snad i mění k lepšímu, uvidíme, kam se posunou s obměněnou redakcí

Pokud své internetové stránky inovuje periodikum, které se řadí (chce být řazeno) k tiskovinám v oboru k nejprestižnějším, pak pozornost věnovaná této změně je téměř povinná. Ano, po letech stagnace se stránky jednoho z nejčastěji vydávaného literárního časopisu u nás, Tvaru, konečně dočkaly proměny, lépe řečeno aktualizace. Po vizuální stránce se nejedná o nic převratného, i v novém „vzhledu“ působí poněkud mdle. Leckteré internetové prezentace českých tištěných literárních periodik jsou na tom zkrátka lépe. Zvláště pokud je srovnáme s Literárními novinami (http://literarky.cz/), Revolver Revue (http://www.revolverrevue.cz) či s revue Plav (http://svetovka.cz/) nebo třeba i s prezentací mnohem mladších Kulturních novin (http://www.kulturni-noviny.cz). Trendová grafika webu sice jeho obsah nenahradí, ale v tomto ohledu se přece jen jedná o promarněnou příležitost, jak zaujmout přesycené publikum a třeba i přitáhnout nové čtenáře. Redakci se každopádně patří poděkovat i za tento posun a zahlazení letitého „technického manka“. Konečně bude důvod, proč se na stránky Tvaru vracet častěji. Oproti tištěné verzi jsou oživeny rubrikami Audiokoutek, Novinky a Báseň pro tento týden. Z redakční zprávy publikované k novým stránkám zaujme rezervované stanovisko k otevření diskuzí — snad poučení příklady odjinud (např. Aluze a případ Libora Pavery nebo na více místech dosud probíhající diskuze k angažované poezii, která započala právě v Tvaru). Některé příspěvky publikované v tomto literárním obtýdeníku si sice o reakci přímo říkají, ale na druhé straně, bez různých efemérií, kterých je internet plný, se nepochybně obejdeme.
Nechť je vsáknou třeba sociální sítě, ke kterým redaktor Michal Škrabal (odpovědný za webovou prezentaci Tvaru) ve zmíněném prohlášení zaujímá zdravě rezervovaný postoj. Samozřejmě potěší i příslib, že stránky Tvaru by měly časem obsahovat archiv všech vydaných čísel počínaje rokem 1990.

Tvar má nový i-tvar Read More »

Místo pro experiment

image

psáno pro Host 02/2012

Česká literární scéna časopisy věnované převážně poezii skutečně nepostrádá. Je zde Psí víno, které má stále podtitul „Časopis pro současnou poezii“, byť za dobu své existence prodělalo více proměn. Z internetových projektů je zde minimálně Divoké víno. Vzpomene si ještě někdo na časopis Obratník? Časopis, který by byl věnován pouze experimentální poezii, však nemáme. Původně jsem se domníval, že s rozvojem internetu a jeho možnostmi zažije experimentální poezie svou renesanci, či spíš nový vzmach, ale nic tomu nenasvědčuje.
Na slovenský magazín Kloaka pro experimentální a nekonvenční tvorbu, vydávaný sdružením Literis, jsem poprvé narazil v roce 2010 a od té doby patřím k jeho pravidelným čtenářům, neboť jeho doposud vydaná čísla jsou k dispozici také ke stažení ve formátu pdf. Časopis sice vychází i v tištěné podobě, ale přiznávám, že tu jsem v rukou doposud neměl. I přes výlučné zaměření se redakčnímu kolektivu daří časopis vydávat druhým rokem, což překonalo mé očekávání. Kromě poezie dostávají prostor i další obvyklé časopisecké formáty, rozhovory, eseje, recenze. A u experimentální poezie nepřekvapí, že důležitou roli hraje i výtvarná složka. Krom samotného periodika naleznete na stránkách i další informace o dění spjatém s časopisem a experimentální poezií nebo také experimentální sbírku Energy Kamila Zbruže.
V době psaní mého „tipu“ byla na stránkách zveřejněna i ochutnávka z příštího čísla v podobě recenze na básnickou sbírku Ondřeje Buddeuse 50 007 znaků včetně mezer. Může nás těšit, že reflektována je tak i zcela aktuální tvorba z českého prostředí, navíc taková, která za pozornost skutečně stojí.
Časopis možná nezaujme všechny čtenáře a pravděpodobně na to ani neaspiruje, nicméně pro seznámení se s jedním směrem vývoje poezie může být návštěva jeho stránek užitečná.

Místo pro experiment Read More »