Pokud jste ve čtvrtek 14. září v podvečer nebyli ve vsetínské Masarykově knihovně, tak jste přišli o setkání s knihou Mařka a její autorkou Adélou Marií Jirků. Knihu vydalo nakladatelství wo-men. Výstavu jste mohli nedávno vidět ve Valašském Meziříčí. Večerem provázely Luženky pod vedením Mirka Urubka.
Společně s Filmovým klubem Vsetín chystá můj jednomužný Klenov k vydání knihu chorvatského filmového režiséra Rajko Grliće, který vystudoval režii na pražské FAMU.
Udělali jsme si včera radost. Jakub Chrobák, Honza Žamboch, Žamboši (Honza Žamboch, Jura Nedavaška, Aleš Mrnuštík) a já. A snad jsme udělali radost i těm, co dorazili na naše čtení do vsetínské knihovny. Bylo plno, ale tentokrát jsme našli útočiště uvnitř, pod střechou. Od roku 2014 jsme se k tomuto kroku museli uchýlit teprve podruhé. Poprvé jsme však četli po celý večer pouze svoje věci. Já s Kubou částečně z posledních sbírek, následně povídky z nových rukopisů. Pro Honzu pak byl večer básnickou premiérou. Takže děkujeme, že jste přišli. Děkujeme i knihovně. A za rok zas třeba na střeše.
Tak ještě jednou pozvání na vsetínskou literární akci, která každoročně probíhá v mé režii. Letos ji můžete navštívit 30. 8. v 17.00 na střeše Masarykovy veřejné knihovny. Tentokrát nebudeme číst texty jiných autorů, ale bude to naše autorské čtení. A to nejenom z textů již vydaných, ale i těch nových.
Mám rád knihy, u kterých je vidět, že do nich autor vložil kus sebe. Nová kniha Krajinou Bohů, démonu a lidíMarka J. Vavřince mezi ně patří. Autor knihu nejen napsal, ale vyryl pro ni i dřevoryty, vysázel ji a také vytisknul z polymerových štočků. Proces vzniku knihy ostatně šlo pozorovat na jeho Facebooku. Vzniklo dílo, které se se všemi nedokonalostmi, má punc jedinečnosti a neopakovatelnosti. Já jsem si ji objednal hned, jak se objevila. A početl jsem si s radostí. Podobné projekty nejde nemít rád. Knihu vydalo mé oblíbené Bylo nebylo a Marek J. Vavřinec ji 6. 6. v 6 večer uvede Týnské literární kavárně.
Autorkou ilustrací pro mou třetí sbírku je Nikola Haikerová. Potěšilo mě, že pro kresby použila mnou vyrobený duběnkový inkoust. V černobílém tisku se sice odstínů sépiové vytratí, ale i tak. Zde aspoň malá ukázka.