Nezařazené

Jen malé připomenutí narozenin snad jen tělem starého pána (* 20. 1. 1930)

http://www.atuka.org/index.php/article/articleview/109/1/21/
http://odpor.wz.cz/CLANKY/revoluce.htm
http://sweb.cz/ebondy
http://mujweb.atlas.cz/www/peace/bondy.htm

Tak jsem v úterý s kamarády zavítal na vernisáž konanou u příležitosti nedožitých devadesátých narozenin Jaroslavy Hýžové (21. 5. 1915 – 4. 3. 1992). Nevím, jak mimo valašský region, ale zde byla a je považována za poměrně významnou výtvarnici.
Galerie kina Svět ve Valašském Meziříčí sice není nejznámější a ani největší, ale ty přibližně tři desítky obrazů za shlédnutí určitě stojí. Proměny malířského rukopisu jsou na vybraných ukázkách dobře patrné. Nenapadlo mne vzít s sebou foťák, takže se na ně budete muset dojít podívat sami. 🙂 Ale protože galerie byla narvána takřka k prasknutí, tak se tam stejně moc fotit nedalo.

Michal Jareš vyslyšel mé včerejší úpěnlivé prosby a na svém blogu   Poezie (nejen) pro všední den začal zveřejňovat zápisky ze svého studijního pobytu.
Ať žije Zlá ovce!

Ano, právě tato velkolepá částka bude z rozpočtu věnována na kulturu. Navzdory všem dlouhodobým doporučením a zkušenostem z vyspělého světa investujeme do našeho dědictví a budoucnosti stále méně a méně. Nu což, aspoň zbudou pro budoucnost nějaké ty tanky, letadla a střely, které  budou moci potomci přetírat na růžovo.

Letos to na běžky nevypadá. Slunce svítí, sníh nikde…

Poslední dobou tu nejsou záznamy příliš časté. No, ono je to tím, že (jako obvykle) dělám víc věcí najednou. Například zajišťuju cyklus besed pro vsetínskou knihovnu, jarní besedy by měly být věnovány literárním časopisům. (Za příslib přednášek pro maturitní ročníky gymnázia se takřka proklínám. Neměl jsem valné představy o jejich zájmu o literaturu, ale teď už nemám asi žádné.)
Takže tady jsou nějaké termíny, kdy se můžeme potkat osobně.

27. 1. – Beseda s Petrem Hruškou
24. 2. – Beseda s Vojtěchem Kučerou a Petrem Špangerem (taky http://welesovo.blogspot.com/)
3. 3. – Beseda s Václavem Burianem,

Moje recenze na portálu Českého rozhlasu na knihu Jana Balabána Možná že odcházíme.

Románový zápisník Jiřího Trávníčka v Hostu patří k mému oblíbenému čtení. Ne vždy, ale přece jenom velmi často s jeho poznámkami souhlasím. V úvodu posledního pokračování si bere na mušku Komedii (Torst 2003)od Daniely Hodrové. Na knihu jsem sice kdysi napsal krátkou recenzi, ale na řečnické otázky JT: Myslí si snad autorka, že takovouto prózu někoho baví číst? A baví ji samu vůbec něco takového psát? odpovídám aspoň za sebe: NE! NEBAVÍ!. Tato kniha je důkazem, že román opravdu nesnese všechno. Nenašel jsem jediný důvod, proč se k této knize ještě někdy vracet.
Ale na druhou stranu je tu kniha, že které mám mimořádnou radost. Dokonce bych v samotném závěru roku doplnil svou odpověď na jednu anketu. Ano, vyšel román Javiera Maríase Srdce tak bílé, který vydal BB/art. Jeho předchozí knihou Vzpomínej na mě zítra při bitvě (Argo 1999) jsem byl nadšen. A své nadšení nemusím krotit ani nyní. Ostatně paján pro Tvar už dopisuju.

Článek s názvem Vrozená sexualita beranů, který přinesl letošní poslední Vesmír popisuje ovčí sexuálně dimorfní jádro (oSDN), což je shluk nervových buněk v hypotalamu, které je zodpovědné za osmiprocentní homosexuální chování beranů. Což je dvakrát víc než u lidí. Heterosexuální berani mají toto jádro větší.
Jo,jo, to jsem zvědav, jak se s touto skutečností vyrovná Zlá ovce. 🙂

Užijte si to…