Osobní

Jakub Chrobák: Zpěv

Jakub Chrobák

Ukázka z připravované druhé sbírky Jakuba Chrobáka.

ZPĚV

Ta tajuplná jména
dávaná v mezičasech kradených,
kdy tání tiše sténá.

Ta tmavá jarní sena
vetkaná v křivých větvovích.
Noc jemně rozostřená…

A bolí dýchavičný sníh
i voda prostříbřená
až na dno rukou svých,

v nichž zůstávají uzavřena
ta tajuplná jména
za nocí blouznivých.

Jakub Chrobák: Zpěv Číst více »

Kovandův Nejaký Jura Vičík

Jaroslav Kovanda
Je to pěkná knížka, kterou je radost číst. A bylo radost slyšet ji i na živo za doprovodu harmoniky Toma Hubáčka. Bude-li čtení někde ve vaší blízkosti, pak doporučuji. Já si to ve čtvrtek užíval. Jaroslav Kovanda není jen básníkem, ale touto knihou dokázal, že i prozaikem. (A pokud vím, tak má nakročeno stát se i scénáristou.) A pokud ty z vás, kteří autora znáte osobně, zarazila jeho „spisovná valaština“, pak vězte, že jazykově vypomohl básník a ředitel valaškoklobouckého muzea Petr Odehnal. Ten večer ve vsetínské knihovně moderoval.
Petr Odehnal
Osobně bych řekl, že Kovanda dokázal jistým způsobem navázat na živou tradici valašského nářečí. Pokud bych jeho povídkovou sbírku chtěl k něčemu přirovnávat, pak k mé milované Lenzově knížečce Tak hezky bylo v Šulákově.
Recenze Mojmíra Trávníčka v Textech 46 (PDF soubor)
Recenze Iva Haráka na Portálu české literatury

Kovandův Nejaký Jura Vičík Číst více »