Lexikon teorie literatury a kultury
Krom toho, že jsem se zdařile snažil tento týden aspoň po práci vyhýbat počítači, jsem si udělal radost další slovníkem. Více než dva týdny jsem sice čekal na to, až pojede kýžený knižní distributor kolem vsetínského knihkupectví. Nakonec tedy jel a poklidně si pročítám těch cca devět stovek stran Lexikonu teorie literatury a kultury z nakladatelství Host. Původně německá publikace je aktualizována o 45 nových hesel českých a subjektivně si myslím, že jich klidně mohlo být víc. Ale to je prostě dáno i jistou mezerou, která v této oblasti stále je. Vydání této publikace ji částečně zaplňuje.
Místy se sice knize nevyhly drobné typografické nešvary (např. mezery za tečkami, rozpaly), víceméně ale pouze ojediněle. Co však ve slovníku zaujme je způsob, který redakce slovníku zaujala k přechylování, a to řešení ve stylu pan(+ová). Příklad: Julia Kristeva(-ová). No, řešení z Grónska 🙂 Pravdou je, že tak pohodlně rozeznáme rod osoby a zároveň se neztratíme v cizojazyčných textech. Na druhou stranu je to patový stav mezi přechylováním a nepřechylováním. Nejednom z tradice se kloním k prvému.
Doporučení je koupit, ale přece jenom je to odborná publikace, takže asi se nebude jednat o masově čtenou publikaci. Kdo se však potkává s literární vědou a kritikou, ten by si ji měl pořídit určitě.
Lexikon teorie literatury a kultury Read More »
Kytice: morytáty & legendy
Kytice Karla Jaromíra Erbena je jedno z mála českých děl, které vzbuzuje trvalý zájem napříč generacemi již od svého napsání. Brabcův film mne sice příliš nenadchl, ale teď je tu pokus o jiné vizuální zpracování: comicsové, které vydalo nakladatelství Garamond.
Knihu jsem dostal darem, takže mne cena cca 400 Kč nemusí příliš rmoutit, ale je dost vysoká. Comicsový přístup ke klasice se mi obecně spíš zamlouvá. Rád bych takto měl rozvedenou celou Babičku Boženy Němcové od Martina Velíška. To by se mi líbilo. U tohoto Erbena nejsem ani zklamán, ani nadšen. Některé básně jsou zpracovány pěkně (Polednice). Ale pokud budu chtít sáhnout po textu, tak vím, že si vyberu staré vydání.
Kytice: morytáty & legendy Read More »
STAŘÍ DOBŘÍ: Emil Juliš (CX.)
Básník (* 1920) patřící k legendám české experimentální poezie.
Děravá kůže
Průvan noci a hvězd.
Usrkávat jejich čistý chlad.
Jak dlouho už.
Jak dlouho ještě.
Touha uchopit to podstatné.
Ale co ty hlasy? (Jak dorážejí.)
Co dnes. A co zítra.
Nesrozumitelný jazyk zdí.
Večer co večer bouchají
dveře pivnice.
Opilý zpěv. Opilá slova.
Avšak po čistých, čistých toužíš.
A jen málokdy se nechce probdít noc
bez krutě živých snů.
V té tolik blízké zimě parohatí losi
trápení bolestí
z kůže vytřásají larvy hvězd.
Související:
STAŘÍ DOBŘÍ: Emil Juliš (CX.) Read More »
DTP na Linuxu a Windows? Jde to celkem dobře a i zadarmo!
Profesionální programy od Adobe a Corelu nejsou levná záležitost a za svou funkčnost si nechají dobře zaplatit. Marná sláva, stále ještě přináší více funkcí než software volně dostupný. Tato situace se ale postupně mění k lepšímu. Díky programům jako je OpenOffice, AbiWord, Scribus, Gimp, Inkscape a PDFCreator (ten pouze pro Windows, v Linuxu není příliš zapotřebí) se dá takřka plně nahradit kancelář i vybavení DTP studia. Mluvím z vlastní zkušenosti, kterou ověřuji každý den. Pravda, ne vždy je to úplně bez problémů, ale jde to.
Chce to jen nenechat se odradit a zkoušet a učit se něco nového, někdy ne zcela standardně ovládaného. Pro někoho může vhodnější investice peněz, pro jiného času. Výhodou výše uvedených programů je jejich bezplatnost a přenositelnost dokumentů mezi platformami, což mi plně vyhovuje.
Díky projektu PortableApps.com si můžete většinu těchto programů vyzkoušet bez nutnosti instalace, stačí je pouze rozbalit a spustit. Zde si dovolím upozornit, že je to výhodné obzvláště v prostředí velkých podniků, kde máte na svých počítačích zpravidla zakázán účet administrátora a nové programy si jen tak lehce nainstalovat nemůžete. Tyto, ale i další, které si můžete nosit s sebou na USB, vás nenechají ve štychu a poskytnou první pomoc u cizích počítačů.
DTP na Linuxu a Windows? Jde to celkem dobře a i zadarmo! Read More »
Texty 40 v HTML
Číslo 40 v HTML najdete na stránkách časopisu:
http://www.casopis-texty.cz/texty/
Číslo 41 se již pomalu rodí 🙂
V prsa se bijme! Dva komentované odkazy
Tak ať neryju jenom do Literárek. (Když už přidali odkaz na můj blog na své stránky 😉 Tak mne napadá, že bych se měl zamyslet nad nějakým novým projektem na webu, nebo někomu něco založit: Texty a Potápěč jsou tam v odkazech taky, Michalovo Poetično taky. No, aktuální poměr 4:29 (dva navíc ještě nefungují) není zas tak špatný.)
Vladimír Novotný: Básnická válka mezi Moravou a Plzní
Tak blbě položenou konfrontaci jsem už dlouho nečetl. Ponechávám stranou vítěze soutěže Magnesia Litera (Radku, přeju ti to!) a vyzdvihuju zatajenou informaci, že výše zmíněný autor má s Plzní hodně společného. 🙂 Stačí jen přečíst si vstupní článek posledního PLŽe (pozor: PDF).
První rok Portálu české literatury
Když už nás nikdo nechválí, pochválíme se sami. 🙂 Ale ne, spíš je to taková tisková zpráva. Svůj rezervovaný postoj k portálu jsem už na těchto stránkách prezentoval a i ve kterémsi svém sloupku v Hostu, tak se opakovat nebudu. Tak aspoň protivážný odkaz na text Marty Ljubkové na Souvislostech, který na některé prohřešky upozorňuje.
V prsa se bijme! Dva komentované odkazy Read More »
Kyklopova knihovna
Na blogu http://kyklop.bloguje.cz navštivte sekci Kyklopova knihovna. Čekají tu Jaroslav Seifert a Vladimír Holan v mp3. Pro stažení souborů si stačí u příspěvků zobrazit zdrojový kód a hledat příponu mp3.
Kyklopova knihovna Read More »
Ze stavby valašské autostrády
Tak tato fotka je jeden z důvodů, proč letos budu, tak jako ostatně v minulosti, opět volit zelené. Letos se tam třeba dostanou 🙂 Nejsem odpůrce nové valašské autostrády, ale trochu mi vadí její podoba, která by mohla více respektovat ráz krajiny a nezabírat tu nejkvalitnější hospodářskou půdu. Jsem na to již upozorňoval. Fotka je pořízená u rozcestí na Ratiboř za Jablůnkou.
Stejně tak mne zaráží budování továrních hal na nedalekých Bobrkách. Kdysi zde stával statek, kam se na robotu chodilo až z Růžďky a Bystřičky. Dnes už po zemědělství takřka žádná památka a jen ty rozrůstající se haly.
O našem vztahu k půdě ostatně svědčí i následující sken z aktuálního čísla časopisu Vesmír 4/2006 (kliknutím zvětšíte). Jako by s přibývajícím časem byla půda něco stále cizejšího a vzdálenějšího. Aspoň ty dvě poslední formulace na mne tak působí.
Ze stavby valašské autostrády Read More »