Dočetl jsem, recenzi dopsal. Pokračování Hrdého Budžese je první knihou nakladatelství Druhé město, které Martin Reiner buduje nad již práchnivějícím Petrovem. Na slibované stránky nakladatelství jsem ještě nenarazil.
Kniha stojí za přečtení. Dousková je jedna z mála českých autorek se smyslem pro humor. Jen si říkám, jestli její hrdinka někdy dospěje do dnešních dob, nebo stále zůstane ukotvena v dobách před rokem 1989.
Druhá věc, která mne pak napadá, když čtu, že novou knihu propaguje Bára Hrzánová, je jistý rozpor s textem. V tom je dospívající hrdinka líčena jako vděčný objekt pozornosti mužů, takřka jako sexbomba. No, bude-li i toto dílo dramatizováno a v hlavní roli zůstane BH, snad se změní vnímání modelek. 🙂

Související:

Městské divadlo Žatec – Hrdý Budžes (fotogalerie)
Šárky sakrovník – Hrdý Budžes

Váhal jsem, zda se k tomu vůbec vracet (viz komentáře, ale byly i emaily), ale nedá mi to, když už jsem si ta poslední čísla Literárek koupil. Kamarádi prohlašovali, že poslední čísla jsou lepší. No, ano, jsou. Redakce se postavila na nohy, funguje. Navíc ty nejlepší texty jsou publikovány on-line.
Ale teda v Literárních novinách jsem nadále literaturu hledal lupou. To je ten důvod, proč mé “referování” o A2 a Literárkách působí zaujatě. Já bych rád za Literárkami viděl literární periodikum, ale ono tam není. Kdyby měly jiný název, tak mne to asi tolik nedráždí. Nemají. To neznamená, že by nepřinášely dobré texty. Některá čísla jsou možná lepší než čísla A2. Ta u řady čtenářů naráží se svým tematickým pojetím čísel a možná si to ani neuvědomuje.