STAŘÍ DOBŘÍ: Alexandr Tvardovskij (LXXV.)
Ta knížka – Alexandr Tvardovskij: Lyrické sloky (Lidové nakladatelství, 1990) -, ze které je následující ukázka, ležela ve vsetínském antikvariátu rok. Po všechny mé pravidelné návštěvy. Hodně básní je už jen dokumentem doby, ale některé stojí za pozastavení. Byť je tento básník (1910 – 1971) vnímán především jako představitel oficiální sovětské literatury, nelze zapomínat na jeho stálou kritičnost k režimu (v umírněných rámcích možností), ani na to, že otiskl první prózu Alexandra Solženicyna.
* * *
Den skončil, ale plní nepokoje
lidé šli spát a v spánku poznovu
dýchali vůni rozšlapané chvoje,
tu vůni svátků, vůni hřbitovů.
Březnová půlnoc vystupuje z šera.
Kdo to tam – za linií obzoru –
přebírá státní službu v pozoru:
obyčejný den, nebo celá éra?
1966
přeložil Jaroslav Kabíček
STAŘÍ DOBŘÍ: Alexandr Tvardovskij (LXXV.) Číst více »
Tak se mi do rukou dostala první kniha nového nakladatelství Marek Turňa z nepříliš vzdáleného Zlína, kterou jsou Počestné příběhy slovinského spisovatele a překladatele Andreje Arka (1947) v překladech Františka Benharta a Kateřiny Literové. Jedná se o příběhy, které se mi líbily svou zdánlivou jednoduchostí a klasickou pointou, a tak si dovoluji knihu doporučit vaši pozornosti. Rozhodně stojí za přečtení. Po Andreji Blatnikovi je to další ze současných prozaiků této nepříliš rozsáhlé, ale blízké a zajímavé literatury, se kterým stojí zato se seznámit.