Za oknem opět hnusně. Tak spíš něco pro zasmání. Uhodnete, kdo je autorem následující básně?

Čas lásky

Večer, až bude po průvodu
a měsíc pro vltavskou vodu
vnoří svůj džbánek do jezů,
vyjdeme spolu na nábřeží,
zamilovaní, krásní, svěží,
nu prostě – děti vítězů.

Kolem nás položí se na město
tiché a spící, ale přesto
rozněcující srdce mé,
jakoby písně ulic ranních
ožily znovu v horkých dlaních,
když si je něžně stiskneme.

Bude-li večer teplý, měkký,
tu naše ústa jako řeky
pro větší šířku spojí proud.
Však i když rozprší se tence
– jen další důvod pro milence
úže se k sobě přitisknout.

A kdyby někdy přes hranici
hnala se bouře třaskající
právě ta láska, právě cit
vyšle nás proti smrti zpupné
a meč nám dá a přilbu upne
a povede nás vítězit.

Škoda, ach škoda, Karle Hynku,
že nemůžeš jen na vteřinku
s Petřína sejít mezi nás.
Jak by ti tady bylo krásně!
A jaké bys psal teprv básně,
když celý rok – je lásky čas.

Za oknem stále nevlídno, na vrcholku Radhoště je sice sníh, na vrcholcích nižších zatím nic moc. No nic, potrapte aspoň své buňky a pokuste se odpověděd na následující otázku: Kdo je autorem následující básně?

Nepravý rondel
Takové uvítání

Vidím
že mě tu necháš umřít
ani ti to nepřijde
když slunce vychází
indiánské nebe
zahřívá kosti
potkávám kohosi z dřívějška na náměstí
slunce zaplavuje lavičku do půli
někdy zkusmo nevěrni
bychom chtěli být
ale nevíme komu
ach kolik ještě let
tří sloní
indiánské nebe
do hospůdky zajdem
poslední korupční skandál vyslechnem
než slunce vyjde
a zahřeje kosti
a tobě opět nepřijde
jak toužím po dobrých skutcích
jak se zajíkám svíravostí těla
které tu někdo nenechá
někomu umřít